Max Brod Životopis
Mnoholetý přítel a literární vykonavatel Franze Kafky, Max Brod, byl sám zručný autor, skladatel a novinář. Namísto toho, aby se řídil Kafkovými pokyny spálit jeho díla, Brod je svědomitě publikoval a tím zajistil jejich trvalé místo v literatuře. Jeho vlastní tvorba, ačkoli obrovská, je zastíněna jeho klíčovou rolí v odkazu jednoho z nejvýznamnějších autorů 20. století.
Max Brod patřil k nejvýznamnějším osobnostem německy psané literatury v Praze. Svou tvorbou zasáhl do středněevropského kulturního dění první poloviny 20. století.
Max Brod se narodil v pažské židovské rodině bankovního úředníka. V dětství ho postihlo vážné onemocnění páteře, jehož následky ho pronásledovaly celý život. V jeho literárních pracích se objevily později postavy charakteristické vysokou inteligencí, poznamenané však fyzickým handicapem.
Po maturitě na německém gymnáziu v Praze pokračoval Max Brod ve studiu práva na Karlově univerzitě. Na počátku vysokoškolských studií se seznámil s Franzem Kafkou. Od té doby se datovalo jejich přátelství, jež pokračovalo ve vztahu ke Kafkovu dílu po roce 1924. Max Brod nezničil na Kafkovo přání jeho rukopisy, ale zasloužil se o jejich vydání.
Po dokončení studií až do roku 1924 pracoval Max Brod jakou soudní úředník, od roku 1924 jako hudební a divadelní kritik v pražském německém listu Prager Tagblatt. Už dávno předtím uvěřejnil řadu svých literárních prací.
V roce 1939 emigroval Max Brod do Tel Avivu. Tady našel nejen útočiště, ale i trvalé místo pro tvůrčí práci. V tel Avivu působil jako dramaturg divadla Habimah.