Marko Vidojković je srbský prozaik mladé generace, který se vyznačuje „přímočarým“, punkovým přístupem jak ve svých románech, tak ve veřejných vystoupeních. Jeho romány, psané přímým a často obscénním jazykem, se odehrávají v ulicích Bělehradu a zobrazují ztracené a rozzlobené mladé lidi, pohlcené nepochopením a pokrytectvím společnosti. Jeho díla se vyznačují syrovým realismem a kritickým pohledem na současnou společnost, přičemž zachycují nespokojenost a hledání identity mladé generace.
Sbírka devatenácti (abecedně řazených) povídek zasazených do kulis současného Srbska, potažmo Bělehradu, je kvintesencí autorova stylu. Surová fabule, pitoreskní výjevy, jízlivý humor, to vše umocněno expresivním výrazivem. Vidojkovićova absurdní realita se pak v balkánských konturách nemusí jevit až tak úplně nadneseně...
U Pričama s dijagnozom nalazi se dvadeset šest jezgrovito ispripovedanih i tematski raznovrsnih proznih dela. U njima ćete naići na: vanzemaljce, čudovišta iz mraka, ostrašćene navijače iz fotelje, pravog-pravcatog inkvizitora; na pobunjene električne uređaje, iskompleksirane voajere, minijaturni polni organ, romantični abortus i na oružani ustanak protiv pasa lutalica. To je i dalje samo delić Vidojkovićevog pripovedačkog mikrosveta. Iz priče u priču, okom poznavaoca ljudske duše, autor precizno prikazuje naše živote, zadaje krošee zapletima, a nokautira preokretima, sve vreme vas uzdižući iz ponora neprijatne društvene stvarnosti prepoznatljivim humorom koji u ovoj knjizi postaje urnebesan. Kad bi Vidojkovićeva dela bila jela, Priče s dijagnozom bile bi jedan od njegovih vodećih specijaliteta.