Milí čtenáři, přátelé města Opavy i vy, kteří Opavu zatím neznáte, právě máte v rukou publikaci, která představuje slovem a zachycuje obrazem půvabné město Opavu, její každodenní život a změny, kterými prošla během dvou desetiletí, kdy se mohla konečně svobodně nadechnout.... (ze záložky knihy)
Kniha zaznamenává osudy jedné z nejvýraznějších osobností Slezska na přelomu 19. a 20. století, vlastence a vůdčí společenské postavy R. Gudricha. Stál u zrodu slezského hasičstva, Sokola, Pěveckého sdružení slezských učitelů, i modernizace školství na Opavsku. Byl pedagogem, divadelníkem, výtvarníkem, významným politikem... a vždy o krok napřed, o čemž svědčí uznání, jehož se mu dostávalo ve všech zemích střední a západní Evropy. Mimořádně cennou dělá tuto publikaci také zcela unikátní soubor dosud většinou nepublikovaných archivních fotografií.
Interpretaci podmínek vývoje romského obyvatelstva ČSR doplňuje analýza vnitřního vývoje romských skupin v období budování socialismu. Snaha propojit poznatky oficiálních archivních dokumentů a dobových výzkumů se svědectvím pamětníků. Cesta od politiky asimilace Romů k pokusům o emancipaci romského hnutí Studie věnovaná historickému vývoji české romské komunity ve 2. pol. 20. stol. a oficiální politice socialistického státu ve vztahu k "romské otázce"
Podnázev: Výbor z knižně nepublikovaných prací Huga. Profesní začátky autora, jeho diplomatická kariéra a působení ve funkci ředitele Baťových závodů; doplněno vlastními povídkami a pohádkami.
Publikace zachycuje složitý životní příběh autorky v průběhu 2. poloviny 20. a na počátku 21. století. Pronásledování rodiny za okupace pro židovský původ vystřídaly problémy se studiem a hledáním uplatnění v letech komunistické diktatury pro "buržoazní původ" a později pro aktivity spojené s odsouzením sovětské okupace v roce 1968. Po absolvování univerzity pracovala jako historička a připravovala obhajobu kandidátské práce, jež byla v roce 1968 pozastavena, od roku 1975 nesměla pracovat v oboru. Do roku 1989 hledala uplatnění jako THP, prožila také rodinné problémy. Po rehabilitaci se vrátila k historické práci, od roku 1995 jako pracovnice katedry historie FF Ostravské univerzity, později její vedoucí s akademickou hodností profesorky. V roce 2020 byla jmenována emeritní profesorkou Ostravské univerzity.
