Jaroslav Kolár Knihy

Kniha přináší jako první u nás kompletní historii pohárových soutěží na území Česka. Popisuje podrobně průběh Československého a Českého poháru, ale jde hlouběji do historie, až k vůbec prvnímu pohárovému utkání, které bylo v českých zemí hráno. Tím datem je 21. březen 1909, kdy se Novoměstský SK utkal s SK Letná v rámci Poháru dobročinnosti. Zatímco ligovým soutěžím se už věnuje řada knih, poháru dosud žádná. Publikace je rozdělena do tří období a šesti kapitol. První éra seznamuje s léty 1909 až 1960, konkrétně obsahuje čtyři kapitoly nazvané Pohár dobročinnosti, Středočeský pohár, Léta okupace a Období pokusů a omylů. Druhá éra je věnována Československému poháru a samozřejmě i národním pohárům v Česku i na Slovensku, popisuje léta 1961 až 1993. Třetí éra se zabývá Českým pohárem od roku 1994, tedy od vzniku samostatného Česka.

Kniha spojuje a zároveň oslavuje dvě letošní kulatá výročí – sto let od založení Československa a půlstoletí existence nejstaršího tuzemského časopisu. Co rok, to příběh z fotbalového prostředí. Nevšedního úkolu se ujali tři zkušení muži - novináři Miloslav Jenšík, Jaroslav Kolář a Václav Tichý, kteří zažili fotbal z různých pozic a mnohé z toho, o čem píší, zažili na vlastní kůži. Co třeba najdete ve stovce příběhů? Jak paní Sedláčková narušila olympiádu v roce 1924 v Paříži, proč fotbalová reprezentace v baráži s Maďarskem v prosinci 1969 střídala při vedení 4:0 minutu před koncem svého brankáře? O Panenkově penaltě z Bělehradu 1976 bylo napsáno vše, ale jak finále a jeho dozvuky po návratu prožil jediný československý fotoreportér Stanislav Tereba, který málem přišel o práci, asi zná málokdo. Jak se Vladimíru Šmicerovi odvděčil kouč Benítez za vítězství Liverpoolu v Lize mistrů? Co zlomového se přihodilo v kabině před zápasem s Řeckem na EURO 2012 v Polsku, že Češi na soupeře „vlítli“ a za šest minut dali dvě branky? A samozřejmě mnoho dalších zajímavostí, vždy s doprovodnými fotografiemi. Pokud nebyly z některého roku k „mání“ nebo ve špatné kvalitě, tak je plnohodnotně zastoupily originální kresby Petra Urbana a Milana Kounovského.

Sondy, studie o české literatuře, které psal Jaroslav Kolár (1929) v letech 1963–2001, uspořádáním volně navazují na jeho první výbor Návraty bez konce (Atlantis 1999). Zkoumání–sondování podrobuje autor nejrůznější díla i otázky: jaký je vztah mezi staročeskou povídkou o Bruncvíkovi a německou básní? co můžeme vyčíst z kronikářských zápisů? kdo mohl být autorem Země dobré? jaký význam má čas v Poláčkově Okresním městě? Hrabalův „svět naruby“ se podobá světu Rabelaisovu záměrně či náhodně? Poslední text Ohlédnutí za sklerokruhem zachycuje volné společenství literárních historiků, teoretiků, lingvistů a filozofů, kteří se scházeli v soukromí od poloviny sedmdesátých let do roku 1990 a udržovali tak v přednáškách a diskusích kontinuitu českého uměnovědného myšlení. Zajímavý je přehled programů sklerokruhu a strojopisných sborníků k životním jubileím Milana Jankoviče, Miroslava Červenky, Mojmíra Otruby, Emila Pražáka, Zdeňka Pešata, Josefa Zumra a Jaroslava Kolára. Svazek obsahuje též pokračování Kolárovy bibliografie (autor František Knopp), jejíž první část je otištěna ve svazku Návraty bez konce; Rejstřík anonymních literárních děl a Jmenný rejstřík.

Výbor studií historika české literatury Jaroslava Kolára (1929) představuje průřez autorovou celoživotní činností. Studie publikované v časopisech a sbornících byly do svazku seřazeny podle chronologie témat: Staročeská bajka o lišce a džbánu, K podobám epičnosti v Hájkově kronice, Labyrint jako modelové dílo literární práce J. A. Komenského, Jiráskův Horymír a Bruncvík a jejich předlohy ad. Zájemcům o českou literaturu se kromě zasvěceného výkladu dostává i inspirativních podnětů pro další studium. Rejstřík anonymních literárních děl. Jmenný rejstřík. Bibliografie Jaroslava Kolára.

Oficiální publikace ČFS přibližuje průběh a výsledky ME v kopané 2000.

Z politických satir předbělohorských Literárně historickou studií uvedený a vysvětlivkami provázený výbor českých politických satir z doby od rozhraní 15. a 16. století do prvních let pobělohorských. Jeho cílem - vysvětluje vydavatel - je "podat pokud možno ucelený a všestranný literárněhistorický obraz politickosatirické produkce 16. století, vytvořit předpoklad pro zjišťování jejího místa v celku české literatury té doby a ukázat, že se výše tehdejší slovesné kultury projevila i v skladbách pohotově reagujících na politické aktuality". Skladbám jsou předeslány stručné úvody, které naznačují historické okolnosti vzniku skladby a upozorňují na její literární stránku.