Nina Neumannová Knihy

Novela Advent Islanďana Gunnara Gunnarssona (1889–1975) je malá perla světové literatury. Prostý, a přesto velkolepý příběh o shánění ovcí na zimu, tohoto každoročního rituálu hlavního hrdiny, vychází z autentického vyprávění místního farmáře Benedikta Sigurjónssona, přezdívaného Bensi z hor. Příběh je specificky islandský, ale právě díky realistické ukotvenosti v drsné, zasněžené přírodě severního Islandu poblíž jezera Mývatn nabyl obecnou platnost a je stejně aktuální i dnes. Zdánlivě banální vyprávění o pastýři, který při hledání posledních několika ovcí ze stáda dává v sázku vlastní život, má filozofický přesah a existenciální hloubku, o niž se významně zasluhuje Gunnarssonův styl. Gunnarsson vypráví úsečně a úspornými prostředky, vlastními středověkým ságám, jimž se mimochodem obdivoval a překládal je do dánštiny.

Příběh sedláka Brandura a jeho dcery přezdívané Věrná horám, bojujících v nejnehostinnější části Islandu s rozmary přírody.

Román švédského humoristy z období vikingských výprav z doby, kdy do severských zemí zvolna začínalo v 10. století pronikat křesťanství. Autor barvitě kreslí podnikavého vikingského náčelníka a jeho druhy, přímočaře líčí jejich dobrodružství a s notnou dávkou humoru zbavuje totoobdobí nánosu mýtů. Za fasádou vznešenosti a hrdinství odkrývá středověké barbarství, lupičství a pirátství, povýšené na státní princip a morální zásadu. Drsní hrdinové jsou v autorově podání lidmi se všemi lidskými radostmi a starostmi, s dobrými i špatnými vlastnostmi. 01-082-73

Román seznamuje českého čtenáře se životem a problémy typické francouzské dělnické rodiny, ukazuje soudobé společenské protiklady Francie. Knihou se prolíná několik osobních příběhů, citových vztahů, ale její důležitost spočívá nikoliv v dějových zápletkách, ale v tom, jak čtenáři spolu s autorem odhalují skutečnou tvář Francie, její různé problémy hospodářské i politické a všeobecnou krizi kapitalistického světa

Když se sejde virtuózní předloha s neméně virtuózním překladem, vznikne mimořádné dílo. A právě takový je Zrzavý Orm Franse G. Bengtssona. Tento skvělý švédský vypravěč uchopil severské ságy a s nenapodobitelným humorem a nápaditostí nechává vikinského náčelníka Orma a jeho přátele putovat do Anglie, Irska, Normandie, na Pyrenejský poloostrov a samozřejmě i doma na Severu. V jeho podání slavná doba vikinských válečníků ani trochu neutrpěla, neboť jeho hrdinové jsou lidé se všemi dobrými i špatnými vlastnostmi, touhami i sny lidí všech dob a jejich příhody překypují vtipem, kterému čas neubral na jiskřivosti. Frans G. Bengtsson vystudoval filosofii, byl velice sečtělý a zanechal vpravdě pozoruhodné dílo. Zrzavý Orm je ovšem jeho jediným románem a nechce se uvěřit, že baví čtenáře po celém světě už téměř osmdesát let.

Román je třetí částí Nexöovy trilogie o vývoji dánského dělnického hnutí (Pelle dobyvatel, Ditta, dcera člověka), zahrnuje období od začátku první světové války do Velké říjnové revoluce r. 1917 a v jeho hrdinovi - spisovateli Mortenovi - zobrazil autor mnoho svých vlastních povahovýchrysů a zážitků z onoho období. Morten je spisovatel vyšlý z dělnictva, které se odtrhlo od Pella, t.j. od oficiální sociální demokracie, napravilo s pomocí ruských bolševiků své chyby a dospívalo k nutnosti revolučního boje.