Románovou fresku o stavbě katedrály ve francouzském městě Beauvais napsala polská autorka (nar. 1911), poctěná v r. 1947 cenou Krakovského vojvodství, po důkladném studiu historického materiálu ve Francii. Kniha odměněná v r. 1948 literární cenou Vladimíra Pietrzaka, zachycuje na pozadí dobyLudvíka Pobožného spojené úsilí stavebních a řemeslnických mistrů i dělníků a prostých lidí o dílo, jež vyjadřuje zbožnou pokoru i tvůrčí hrdost.
Západem se myslí sklonek života. Zde je hlavní postavou devadesátiletý farář Kalous, který dožívá na faře, kde ho bičuje jedna rána za druhou. Nejprve mu umírá jeho sestra, poté jeho synovec ze zdravotních důvodů odmítá místo faráře na vesnici. Nakonec umírá. Farář Kalous, který odchází ze svého postu, se nerad smiřuje se stářím. Stěhování z fary nakonec pro faráře znamená také smrt. K nečastějším motivům románu patří pohřby a loučení
Dvě povídky autora - první historická z časů Rostislavových, druhá s názvem Pod skalami historická z okolí Příbrami.
Životní příběh francouzské národní hrdinky Johanky z Arku, který vypráví autor prostřednictvím jejího společníka a sekretáře, Ludvíka de Conte. Twain vypráví klasickou formou příběh sedmnáctileté pasačky ovcí, která přišla ze zapadlého venkovského kraje a směle se postavila protianglické armádě. Dokázala svým následovníkům, že je předurčena k osvobození milované Francie a vzkřísila v lidech naději i statečnost. Hrdinku i její tragický osud pojal autor jako úděl člověka, který nemiluje krveprolití a vřavu války, ale pro svou víru a přesvědčení dokáže zázraky odvahy.
Historický román líčí osudy oravského nevolníka, později císařského vojáka a naposledy trnavského měšťana za třicetileté války.
Klasické německé drama o vzpouře jedince, který byl křivě obviněn a rozhodl se vzít spravedlnost do svých rukou. Klasická romantická tragedie. Vzrušující drama mladého německého autora vypráví příběhy dvou bratří, Karla a Franze Moora, jejich tragický osud , utrpení, které způsobí svému otci i milence jednoho z nich. Ale i morálka a osudy bandy loupežníků, kteří se pohybují v českých lesích, nabízejí mnoho vzrušení, ale i námětů, které vedou k zamyšlení i dnes. Vychází u příležitosti dvoustého výročí úmrtí Friedricha Schillera.
Čtyři povídky ze současného života 7-8 letých sovětských kolchozních dětí. Vyzdvihují samostatnost a rozhodnost i nejmenších dětí, zvyklých spoléhat samy na sebe a toužících uplatnit se při práci dospělých. Seznamují děti se základními vymoženostmi mechanisace socialistického zemědělství a propagují družbu městských dětí s vesnickými. Ukazují na dobrý vliv vžité pionýrské kázně a uvědomělosti a líčí, jak dítě, vychované v socialismu, má hluboký smysl pro spravedlnost, čestnost a soudružské jednání.