Ivan Vávra Pořadí knih

Nešťastně ženatý malý tlustý pan Wellington Gedge přišel o všechen majetek a stejně na tom byl i kasař Slattery. Slovo dalo slovo a oslavili spolu památku svatého Rocha v bretaňských mořských lázních St. Rocque, kde se nad městem tyčí starobylý zámek Blissac. Skoro každý tam byl pod jiným jménem, od komorné až po vévodu, který se odvážil svého inkognita, ačkoli uměl jen několik slov francouzsky. Dva páry zasnoubených prohlédly, že se k sobě nehodí, takže vznikl nový pár. Zámek se stává dějištěm pitoreskních příhod, ve kterých se nezapře Wodehousův smysl pro absurdní humor a jako ve všech románech opět dojde k báječnému happyendu. Pro zajímavost můžeme uvést, že autor napsal Horkou lázeň v době světové hospodářské krize po osudném pátku v říjnu 1929.

Wodehouseovi čtenáři už znají Valley Fields, idylické londýnské předměstí, kam se uchylují méně majetní členové Klubu trubců a lidé bažící po životě stranou velkoměstského kvasu. Jeho dočasnými obyvateli se stali i počestný Freddie Widgeon, jeho sousedka Sally a americký párek zločinců menšího formátu, manželé Molloyovi. Obratná Dolly Molloyová si přivlastnila šperky bohaté paní Prosserové a uložila si je zatím na skříň v ložnici, ale když se pak neblahou náhodou ocitla na nějakou dobu ve vězení, její nic netušící manžel Soapy se zatím vzdal pronájmu a odstěhoval se do hotelu. Šperky zůstaly na skříni a domek si najala neohrožená spisovatelka sentimentální beletrie, jež mylně doufala najít ve Valley Fields atmosféru pro syrový sociální román. Tak vznikla téměř neřešitelná zápletka, do níž se zapletl nevinný Freddie a jeho policejní bratranec George, i Sally, která je předmětem milostného zájmu Freddieho a sekretářkou sentimentálně sociální spisovatelky. Konec je ovšem šťastný a poučení prosté: Dámy, držte se svého kopyta, zručná kapsářka se nemá pouštět do náročných loupeží šperků a sentimentální autorka nedopadne dobře, pokusí-li se o syrový sociální román.

Román Nedostižný komorník patří mezi ty, jejichž děj zasadil autor do Ameriky, zde do Hollywoodu. Když při leteckém neštěstí zemřela mexická filmová hvězda proslulá bujarým životem Carmen Floresová, koupí její vznosný dům se vším zařízením hvězda němých filmů Adéla Corková. Copak dům, copak zařízení, ale deník Carmen Floresové, o ten běží. Vždyť obsahuje tolik krásných, šťavnatých drbů, že kdyby se ho někdo zmocnil, byl by rázem boháč. A někde v domě deník být musí. Ovšem mají na něj spadeno hned dva zájemci – Smedley, švagr Adély Corkové, a vzor všech ctností anglického komorníka Phipps. Co na tom, že nemá minulost bez poskvrnky, když o tom nikdo neví? Nebo by aspoň neměl. Události nabývají na spádu, a s celým zmatkem si nakonec poradí Adélina sestra Wilhelmína.

Další humorný román oblíbeného P. G. Wodehouse v překladu Ivana Vávry o záměně dvou amerických sester, které se rozhodly hledat štěstí ve společnosti evropských boháčů.

Nedostižný anglický humorista P. G. Wodehouse, od jehož smrti uplyne letos čtyřicet let, se stále těší čtenářské přízni, jakou by mu jeho současníci jistě záviděli, zvláště pak jeho kritici a odpůrci, jimž se uměl tak elegantně pomstít ve svých knihách. Pro ty, kteří se setkávají s tímto autorem poprvé, alespoň dva jeho charakteristické výroky: „Při pohledu na Horní Slezsko se člověk neubrání pomyšlení, jak asi vypadá to Dolní.“ „Přeji si pokoj v přízemí. Nevím, co bych si povídal s obsluhou výtahu.“ Wodehouse vytvořil ideální, neexistující svět plný slunce a dobré nálady a zabydlel ho originálními postavami, které se sobě sice podobají, ale každá má vždy i něco navíc. Stejně tak je tomu i v románu Henry a jeho hosté. Zde si každý přeje něčeho se zbavit, případně to hodit na krk nějakému nešťastníkovi. Příkladně zámecký pán Henry Paradene by rád vnutil své strašlivé venkovské sídlo americkému bratranci Wendellovi, sběrateli těžítek. Wendell, obdařený, nebo spíše obtížený, tetou Kelly, jež ho neustále uvádí do trapných situací, by byl nejraději, kdyby jeho a tetičku rozděloval nedozírný oceán. A pak tu máme Henryho neteř Jane, jež by nutně potřebovala setřást snoubence, z něhož se vyklubal nafrněný suchar, zatímco Bill by se ochotně, poté, co poznal Jane, zbavil staromládenectví. A její bratr… ale o tom už je celý příběh, který po mnohých zvratech dospěje k očekávanému šťastnému konci.

Jill má plno dobrých vlastností. Kromě jiného je hezká, milá a má peníze. Navíc je zasnoubená s Derekem, nadějným členem Dolní sněmovny. Stačí překonat pár drobností - pro začátek musí udělat dobrý dojem na matku svého snoubence, a budoucnost bude jenom růžová. Ovšem osud s ní má jiné plány, a tak jí postaví do cesty nejen nešťastný začátek slavnostní večeře, ale i požár v divadle a dávného přítele z dětství, a navíc ji obdaří rozverným strýčkem. Je to sice zábavný, elegantní pán, ale poněkud si plete své a cizí peníze. A tak dlouho nepotrvá a Jill se ocitne bez peněz a bez snoubence a vzápětí i na cestě do Ameriky. Wodehouse opět marnotratně hýří nápady a zábavnými historkami, jak lze u tohoto anglického humoristy očekávat, takže jeho skalní čtenáři nebudou zklamaní. První vydání.

Neposkvrněná pověst, zaoblená postava a prořídlý vlas jsou nejvzácnější statky komorníka, s nímž se čtenář často setkává v díle P . G. Wodehouse. Díky těmto vlastnostem se Horace A ppleby stával komorníkem bez obtíží, byť jen příležitostně, neboť jeho hlavním povoláním bylo vedení lupičské bandy. K upodivu bez obtíží získal i místo v srdci sekretářky prezidenta soukromé banky na malém městě, kterou mylně považoval za zlatý důl. Leckoho to překvapilo, že by se komorník mohl pokusit o vyloupení banky. Do jeho snažení zasáhlo několik překážek, zejména nečekaná konkurence dvou odhodlaných žen, americký pistolník a ovšem i místní policejní náčelník a s ním jeho švagr, ctižádostivý mladý seržant Scotland Yardu na dovolené. Situace se nebezpečně vyhrotila, ale konec byl šťastný jako vždy, pokud ovšem vaše sympatie nejsou na straně ctižádostivého seržanta.

Když se milý Barmy, jinak též Cyril Fotheringay-Phipps, od věštkyně dozvěděl, že vykoná dlouhou cestu, pozná krásnou dívku a do jeho života zasáhne neznámý cizinec, nelenil. Odjel do Ameriky a dlouhou dobu se nedělo nic. Až najednou. Seznámil se s idolem ženských srdcí, hercem Mervynem Potterem, a podědil po strýci. Mervyn Potter z něho s velkorysostí sobě vlastní udělal milionáře a Barmy se nestačil divit, jaký je najednou o něho zájem. Nechce si koupit hotel? Stačí říct. A co takhle investovat do skvělé divadelní show? Zaručený úspěch. Barmyho ovšem zajímá krásná dívka, a když ji skutečně potká, nechá se uvrtat do všeho možného. V tomto zábavném příběhu autor využil svých zkušeností z divadel, pro něž psal, a tak postavy v jeho vyprávění jako by vyskočily z broadwayského divadelního světa čtyřicátých let.

Psmith to zařídí je dalším z dlouhé řady úsměvných románů P. G. Wodehouse, do jehož idylického světa, který tento mistr situačního a slovního humoru vytvořil, s potěchou vstupují stále nové čtenářské generace. V té nejlepší wodehouseovské tradici přichází na scénu, přesněji do zámku Blandings, mladý gentleman Psmith. Co na tom, že tam nemá co pohledávat? Když si ho lord Emsworth spletl s nadějným básníkem, jehož měl z nařízení sestry Constance doprovodit na zámek, Psmith mu to nevymlouvá. Pod jeho uhlazeným zevnějškem – nedá ránu bez cylindru, špacírky a monoklu – dřímá dobrodružná povaha a zvědavost, a navíc se mu naskýtá možnost pobývat v blízkosti jisté půvabné dívky.

Strýc Fred, jinak lord Ickenham, má opět jednou pré. Tentokrát přijíždí pod cizím jménem Brabazon-Plank do sídla sira Aylmera Bostocka, jehož dceru si má brát jeho synovec Pongo. Pongo je už na místě a neuvedl se nejlépe – když předváděl, jak brazilští domorodci zabíjejí ptáky prakem, rozbil bustu svého hostitele. Pongo se rozhodne nahradit bustu jinou ze sídla Ickenhamů. Tuto bustu vytvořila bývalá Pongova snoubenka Sally a jsou v ní ukryté šperky, které chce Sallyin přítel propašovat z New Yorku. Sally chce bustu vyměnit za jinou, ale ve zmatku obě busty skončí ve sbírce sira Aylmera. Pro strýce Freda je to příležitost, aby uplatnil svoji vynalézavost a zařídil a) aby to dopadlo dobře s bustami, b) aby jeho synovec Pongo nechal plavat nynější snoubenku a vzal si tu předchozí, c) aby mohl soudcovat na soutěži roztomilých dětiček na místních oslavách. Velkou překážkou je místní konstábl, který ví, že strýc Fred není major Brabazon-Plank, a navíc si vzpomene, že zatkl údajného Brabazona-Planka a Ponga na psích závodech pod docela jinými jmény. Konstábl tedy nespouští venkovské sídlo z očí.