Znamení planiny Nazca. Čemu sloužily gigantické linie a obrazce na planině Nazca v Peru? Světoznámý badatel a archeolog, díky němuž vešly tajemné kresby ve známost, informuje o svých nejnovějších objevech přímo na místě. Nazca, jedna z největších a nejstarších záhad lidstva, stojí před rozuzlením. 150 jedinečných barevných fotografií
Cenné vzpomínky přední osobnosti literárního, kulturního i společenského života. Antonín Přidal (1935-2017), moderátor, dramatik, básník a především geniální překladatel (z jeho překladu knihy Pan Kaplan má stále třídu rád cituje již několik generací mladých i starších čtenářů) představuje v knize svůj život: formativní dětská léta na Moravě, studia na univerzitě v padesátých letech, profesní dráhu v Československém rozhlase v letech šedesátých, a hlavně normalizační praxi překladatele, který se po sovětské okupaci znelíbil a nesměl překládat pod svým jménem. Pozornost věnuje i době po listopadu 1989, především práci na pořadech Z očí do očí a Klub Netopýr, dramatizacím pro divadelní scény i profesorskému angažmá na brněnské Janáčkově akademii múzických umění. Text knihy vznikl na základě autorových rozhlasových pořadů, které připravovala Olga Jeřábková, dlouholetá redaktorka brněnského rozhlasu. Je doplněna vzpomínkami pamětníků, spisovatelů a přátel Antonína Přidala, vybranými fotografiemi z rodinného archivu, dokumenty a nepublikovanými básněmi.
Kniha se vzpomínkami Miloše Štědroně a na Miloše Štědroně. Podtitul: Můj život s hudbou a lidmi kolem ní: skladatel, muzikolog a pedagog o dětství, literatuře, divadle, hudbě, univerzitě, ale i o Brně. První část knihy tvoří vzpomínky Miloše Štědroně na dětství a rodinné zázemí, které ho ovlivnilo, na studentská léta na brněnské univerzitě a především na jeho setkání s významnými hudebními osobnostmi - skladateli, muzikanty, ale také divadelními režiséry, herci a výtvarníky. Mnohá z těchto jmen se objevují i v druhé části knihy, která nabízí texty jeho přátel, spolupracovníků, muzikantů, skladatelů. Najdeme zde taková jména, jako je Milan Kundera, Milan Uhde, Iva Bittová, Dáša Bláhová … a další. Knihu provázejí fotografie a dokumenty dávno zapomenuté, ba mnohdy již považované za ztracené. Obsahuje CD a noty.
Husa na provázku, univerzita v bytě, s Havlem na Hradě, houfy bílých psíčků v dramaturgii i v životě… Více než dvě desetiletí připravuje Olga Jeřábková pro Český rozhlas pořady, v nichž se pozvaní hosté ohlížejí za svým dosavadním životem. K mikrofonu zve ty, kteří svým vyprávěním nejen zaujmou, ale především překračují osobností rámec své profese, a jejich životní zkušenosti a pohled na svět si zaslouží být zaznamenány. Ty nejlepší z rozhovorů se dočkají i tištěné podoby. Je to i případ Petra Oslzlého, významného brněnského dramaturga, kmenové osobnosti Divadla Husa na provázku, herce, scenáristy, režiséra, dlouholetého ředitele Centra experimentálního divadla, rektora JAMU a v neposlední řadě občanského aktivisty, organizátora divadelní stávky v roce 1989 a poradce prezidenta Václava Havla. Jeho život se odehrával na prknech, která občas znamenala svět, ale často také boj s domácími normalizačními kádry nejen o svobodu uměleckého vyjádření, ale hlavně o svobodu občanskou. Divadelní gesto u něj splývalo s gestem politickým. V deseti vyprávěních se čtenář v kostce dozví, jak to vlastně bylo s Husou a Divadlem na provázku, s podzemní univerzitou, divadelní stávkou, čí byl rudý telefon v bývalé Husákově pracovně a komu musel Petr Oslzlý vyhrožovat stávkou v časech porevolučních, aby se Husa konečně dočkala svého divadla. Prozradí se i tajemství, k čemu byly dobré houfy bílých psíčků. Bohatá fotografická příloha.
Kniha dopisů Jiřiny Novákové-Haazsové doplňuje náš obraz osobnosti Arne Nováka o jeho lidský rozměr. Umožňuje nám citlivě nahlédnout do jeho soukromí a dotváří nám tak pohled na tohoto velkého vědce a významnou postavu Masarykovy univerzity a celé české kultury 20. století. Vydání této knihy chápeme jako uctění odkazu rektora Arne Nováka při příležitosti sedmdesátého výročí jeho úmrtí a současně jejím vydáním oslavujeme devadesát let existence Masarykovy univerzity, k jejímuž rozvoji Arne Novák nebývalou měrou přispěl. (prof. Petr Fiala, emeritní rektor Masarykovy univerzity)
Bohové - Argonauti - Atlantida. Tvorové napůl člověk, napůl zvíře, kteří disponují neuvěřitelnou silou; létající stroje, jejichž popis se nápadně podobá moderní kosmické lodi; plavidla, která se nečekaně vynořují z moře jako dnešní ponorky; hrdinové Jason či Odysseus vybavení nadlidskými schopnostmi – jsou to jen fantasmagorie několika snílků a vypravěčů? Právě naopak. Autor objevil množství stop, které naznačují, že před tisíciletími opravdu mohla na zeměkouli existovat technicky značně vyspělá kultura.
Struhující faktografický thriller nás zve na velkolepou dobrodružnou cestu do vnitřního i vnějšího světa bytí. Zkoumá a dokumentuje nepochopitelná setkání a události, které otřásají naší takzvanou skutečností. Odhaluje děje, jež vyvracejí tradiční pojetí prostoru a času a dávají nám nahlédnout do nových ohromujících světů.
J.Mader charakterizoval svoji knihu jako dokument o Hitlerově tajném zlatém a zbrojním pokladu. V podstatě je to však celá sbírka dokumentů o výrobě padělaných bankovek,kterou nacisté rozjeli ve velkém ve zcela izolovaných blocích koncentračního tábora Sachsenhausen.
"Nikdy jsem toho moc nenamluvil, ale protože jsem byl poslušné dítě, bral jsem si k srdci tatínkovy průpovídky. On nás častoval různými sentencemi, které, aby jim dodal vážnosti a důležitosti, deklamoval takovým teatrálním způsobem, například: ,Modli se, jako bys měl dnes zemřít, a žij a pracuj, jako bys měl žít navěky.' Nebo co se té řečnosti týče, jeho oblíbené úsloví bylo: ,Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Míň mluv a víc mysli.' Naštěstí já jsem ani moc mluvit nemusel, protože jsem většinu života prožil na zkouškách a na pódiích s houslemi v rukou. A byly to právě housle, které mluvily za mě a o mně, a vůbec o životě a o pocitových stránkách života, o radostech a trápeních, štěstích a utrpeních, které se ale stejně slovy popsat nedají. Dokonce se říká, že tam, kde nestačí slovo, začíná hudba." Takto začínají vzpomínky Bohumila Smejkala (1935-2009), vynikajícího houslisty, primária Janáčkova kvarteta, uměleckého vedoucího Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a profesora Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Vrací se v nich do svého dětství, vzpomíná na své přátele, žáky a především na život s hudbou. Kniha je doplněna vzpomínkami jeho přátel a kolegů (např. Adolfa Sýkory, Ladislava Chudíka, Miloše Štědroně a dalších). Fotografie z dětství, rodinného archivu, koncertů i z mnoha zahraničních cest doplňují vyprávění, které představuje Bohumila Smejkala, skvělého hudebníka a vzácného člověka.
