David M. Glantz Pořadí knih

Jedním z prvních větších sovětských měst ohrožených německým blitzkriegem byl Leningrad a pro Adolfa Hitlera byl jak symbolickým, tak i strategickým cílem. Zatímco se nesčetní spisovatelé podrobně zabývali samotným obleženým městem, D.Glantz poprvé poskytuje podrobnou vojenskou historii konfliktu, zuřícího za hranicemi města.

Neúspěšná sovětská invaze do Rumunska na jaře 1944 Amerického historika Davida M. Glantze již není třeba čtenáři představovat, neboť jeho knihy o sovětské armádě za druhé světové války jsou u nás velmi dobře známy. V tomto případě jde o úplnou novinku, která vyšla v USA letos o Vánocích, a český čtenář ji tak získá s půlroční prodlevou. Bojové akce na Ukrajině na jaře 1944 navíc u nás patří ke sledovaným, neboť se na nich podílela i československá zahraniční jednotka. Kniha ukazuje, jaké byly sovětské strategické záměry v končícím třetím roce Vlastenecké války a jak byly naplňovány historické ruské aspirace ohledně ovládnutí Balkánu a přístupu k volným mořím. Kniha poskytuje odpověď na skutečnost, jak se Sovětskému svazu podařilo využít tzv. osvobozenecké mise k ovládnutí států jihovýchodní a střední Evropy.

Válečné operace na severním úseku východní fronty, blokáda a osvobození Leningradu během 2. světové války Plukovník armády USA v záloze David M. Glantz, vojenský historik uznávaný doma i v Rusku, se celý život zabýval dějinami Rudé a Sovětské armády a studiem ruské a sovětské vojenské strategie. V knize Obléhání Leningradu nestranně a bez emocí chronologicky a podrobně líčí vojenské operace jedné z významných kapitol druhé světové války. Není vynecháno ani utrpení civilního obyvatalstva, ale autorovi jde především o seriózní vylíčení vojenských úspěchů i nezdarů obou stran a vyhýbá se jakýmkoli propagandistickým hodnocením, jejichž obětí se téma v minulosti stávalo.

Sovětská strategická ofensiva v Mandžusku v roce 1945 Kniha poskytuje všeobecné informace, týkající se akcí sovětského pozemního vojska v Mandžusku a sovětských výsadkových sil na japonských ostrovech. Popisuje strategickou koncepci celého tažení, operační umění na úrovni front, armád, sborů a divizí, a taktiku na úrovni brigád, pluků a nižších jednotek. Rovněž podává množství významných informací, týkajících se počátečního plánování akcí, přeskupování sil a prostředků na Dálný východ a do Mongolska, a organizaci příprav na všech velitelských stupních. Je zde analyzována sovětská doktrína a operační struktura vojsk v roce 1945, upozorňuje se zde na taktické inovace a jsou zdůrazněny hlavní modifikace původní organizace, které vedly k sovětskému vítězství. Kniha obsahuje hodnocení efektivity těchto změn v taktice a organizaci a jejich význam pro další vývoj sovětského vojenského umění.

V této knize Glantz využívá donedávna přísně tajné studie sovětského Generálního štábu o bojových akcích v oblasti Charkova na jaře 1942 a poskytuje erudovaný komentář. Bojové akce u Charkova v květnu 1942 byly klíčovým střetem německo-sovětské války, kdy se rozhodovalo o dalším postupu sovětské armády. Ta se snažila využít oslabení německého protivníka a pokračovat v ofenzivních akcích ze zimy 1941/1942, zatímco německá armáda usilovala o strategickou iniciativu a plány na dosažení Volhy a Kavkazu. Přestože sovětská strana zahájila ofenzivu jako první, nedokázala dosáhnout plánovaných cílů a po německém protiútoku utrpěla porážku. Kniha, poprvé vydaná v devadesátých letech, byla redakčně doplněna o nejnovější informace, aby český čtenář získal komplexní pohled na dané téma. Redakční doplňky jsou uvedeny v poznámkovém aparátu a kvalitě fotografií byla věnována pozornost. Dílo umožňuje srovnání sovětské vojenské historiografie z počátku padesátých let s americkou historiografií devadesátých let. Čtenář má také možnost nahlédnout do překladů sovětských historických děl z let šedesátých a sedmdesátých, čímž se ukazuje, jak komunistická propaganda skrývala pravdu o historii druhé světové války před vlastním obyvatelstvem.

Gigantická bitva u Stalingradu na sklonku roku 1942 změnila průběh války na východní frontě a nasměrovala německou armádu a Velkoněmeckou říši neúprosně na cestu k totální a pokořující porážce. Historie také ověnčila vítěze od Stalingradu nehynoucí slávou. Historie nás však často dezinformuje. Staré úsloví ,,kořist patří vítězům" je pravdivé. A historie je přirozenou součástí této kořisti. Nikde jinde není tato pravda očividnější než v případě války na východní frontě. Předmětem Glantzovy knihy Největší Žukovova porážka je nejzářivější příklad toho, jak nás historie oklamala - zapomenutá sovětská operace Mars, která probíhala souběžně s operací Uran, tedy s proti ofenzivou u Stalingradu. Jedná se totiž o jeden z největších, a později i nejutajovanějších neúspěchů oblíbeného Stalinova generála - G. K. Žukova. Operace Mars byla co do nasazení lidské síly i techniky srovnatelná s operací Uran a jen její neúspěch vedl k tomu, že byla později bagatelizována jako marginální akce a že informace o jejím průběhu byly po desetiletí utajeny. Čtenáři knihy Davida Glantze nyní dostávají jedinečnou příležitost nahlédnout do dějů, jež se odehrávaly po sovětské ofenzivě na konci listopadu 1942. Ze svědectví vojáků, dokumentů a dalších materiálů poznají úpornost sovětských útoků, taktiku německých obránců fronty i utrpení řadových vojáků.

Kniha Davida M. Glantze a Jonathana M. House Souboj titánů shrnuje nejnovější poznatky k bezpochyby největšímu vojenskému střetu historie – sovětsko-německému konfliktu za druhé světové války. Otevření ruských archivů po rozpadu SSSR historikům umožnilo nahlédnout na dramatické válečné údobí let l941-1945 z nového úhlu. Dosavadní analýzy totiž často vycházely pouze ze "západního" pohledu a omezených zdrojů, jež měli badatelé k dispozici během studené války. Čtenář se tak seznámí s přehledným popisem i analýzou všech důležitých vojenských operací, ať již se týkaly německého pokusu o blitzkrieg, sovětských chyb z počátků bojů, válečného zvratu či sovětského převzetí ofenzivní iniciativy až po vítězný vstup do Berlína a operace v Mandžusku. Protože většina nových pramenů pochází z Ruska, klade tato kniha důraz na sovětský úhel pohledu, podobně jako předchozí historické práce zdůrazňovaly německou verzi událostí. Výsledkem je mimořádně lidský příběh o velitelských chybách, vojenské adaptaci pod tlakem války, rozvratu a utrpení gigantických rozměrů i neuvěřitelné odolnosti německých a sovětských občanů. Pochopení tohoto příběhu je pro historiky podstatné pro opravu některých mylných zevšeobecnění o druhé světové válce.

Kniha nejvýznamnějšího amerického znalce sovětské armády pokrývá bílá místa. Bojové akce na jižním úseku sovětsko-německé fronty mezi bitvami u Stalingradu a Kurska nepatřily ani za minulého režimu k připomínaným událostem. Situace byla o to podivnější, že součástí těchto bojů o vesnici Sokolovo na počátku března 1943 byla i československá vojenská jednotka. Obsah: Kapitola první: RUDÁ ARMÁDA V LETECH 1941-1942 – Tragédie a obroda armády Kapitola druhá: OPERACE MALÝ SATURN – Sovětská ofenziva na středním Donu, prosinec 1942 Kapitola třetí: OPERACE SKOK – Donbaská operace, 29. leden – 6. březen 1943 Kapitola čtvrtá: OPERACE HVĚZDA – Charkovská operace, 2.únor – 23.březen 1943 Kapitola pátá: OPERACE VOJEVŮDCE RUMJANCEV – Bělgorodsko-charkovská operace, srpen 1943 Kapitola šestá: Závěry Přílohy: 1a – 4b Organizace a velitelské sbory bojujících vojsk Formát 135 x 210 mm, pevná vazba s přebalem, 406 stran