Barbara Skop Pořadí knih

Zvrácený způsob zavraždění jistého Leonida Sokolova, jehož mrtvola je vyvěšena jako prapor na fasádě vysoké budovy, upoutá čtenářovu pozornost v samém úvodu románu. Okamžitě je vtažen do napínavého pátrání po vrahovi, jenž jako podpis zanechává na místě činu vycpanou vlaštovku. Bez pilulky jódu i nezbytné dekontaminace se ocitá přímo na místě havárie z roku 1986, v Černobylu. Ještě je tu ve vzduchu cítit hrozba neviditelného, vzpomínka na apokalypsu a úsek našich dějin, na jehož půdu tento literární žánr dosud nevstoupil.Audic ve svém druhém detektivním románu mistrně vystavěl poutavý příběh, který se odehrává v dnešní době, ale ohlíží se do třicet let vzdálené minulosti. Kapitán Josef Melnyk za ukrajinskou policii a ruský míšenec Rybalko jako soukromý detektiv paralelně vyšetřují zločin v městě Pripjať, někdejší výkladní skříni Sovětského svazu. Právě éra komunismu je v příběhu stále pevně prorostlá do současné Ukrajiny, poznamenané geopolitickými konflikty, hospodářskou krizí a společenským i národním přerodem.

Alfred Nakache měl jako kluk panický strach z vody, jako dospělý sbíral medaile a tituly v plavání. Jeho příběh ale patřil k těm, které Emmanuel Macron ve své řeči o velkých postavách francouzských dějin nazval zpřetrhanými a vykloubenými. Zázračné dítě se po prvních plaveckých krůčcích stěhuje z rodné Constantine do Paříže, kde sklízí další úspěchy. Žení se a budoucnost se jeví být zářnou. Píše se ale rok 1941 a Nakache se jako Žid musí přestěhovat do bezpečnější, jižní části Francie. V Toulouse je přijat srdečně, ani tady však se ženou a dcerkou neunikne spárům gestapa. Rodina je přes internační tábor v Drancy deportována do Osvětimi, kde je rozdělena Románové zpracování dojemného příběhu velkého židovského plavce Alfreda Nakache je vyprávěno v rovině šťastného dětství a mládí v Alžírsku a Francii a v rovině nelidských podmínek, týrání a vraždění v koncentračních táborech.

Drobné moudré pojednání, které nám ukáže, co znamená skutečný úspěch. Co kdybychom změnili svůj pohled na chyby? Ve Francii se na chybování pohlíží s nelibostí. Vidíme v něm slabost nebo nedostatek, nikoliv projev odvahy a sílu zkušenosti. Úspěch se však málokdy dostaví hladce a bez zádrhelů. Tato esej odkazující na dílo a myšlení velikánů jako Marcus Aurelius, svatý Pavel, Nietzsche, Freud, Bachelard nebo Sartre, nás naučí obrátit své chyby v úspěch. Ukáže nám, jak nám každá zkouška prožitá v reálném životě může vést vstříc jasnějšímu myšlení, větší průbojnosti i životnímu elánu.

Kniha odhalující tajemství sebedůvěry. Kde se bere sebedůvěra? Jak funguje? Co ji posiluje nebo oslabuje? Proč mají někteří lidé více sebedůvěry než jiní? Je to otázka povahy? Práce na sobě samém? Pohledu na svět? Jaký je vztah mezi sebedůvěrou a důvěrou v druhé a život samotný? Charles Pépin, který se opírá o texty významných filozofů a starověké moudrosti, o práci psychoanalytiků a psychologů, ale také o zkušenosti velkých sportovců, umělců i bezejmenných jedinců, poodkrývá roušku tajemství sebedůvěry.

Psychologicky laděný detektivní román, v němž komisař Maigret pátrá po totožnosti oběti i vraha. Muž, který se snaží v noci za odlivu vhodit do moře mrtvé tělo zašité v pytlích, je pro Maigreta nudícího se v ospalém městečku Lucon ve Vandée, kam byl jmenován vrchním komisařem, jistě dostatečná příležitost k tomu, aby rozvinul pátrání po totožnosti oběti i vraha. Za sveřepé účasti vesnické tetky Ady a jejího manžela Justýna Hulota vedou jeho první kroky do domu vysloužilého soudce Forlacroixe, který mu v příjemném a honosném prostředí svého světa, tolik se odlišujícího od každodennosti místních pěstitelů škeblí, vypráví pohnutý příběh svého života a svých nejbližších. Zhodnocením událostí, které mají kořeny až v Paříži, a psychologickým rozborem motivů hlavních aktérů dramatu dospívá Maigret k řešení této zpočátku téměř tajemné historie. Novela pochází z originální knihy Maigret revient (Maigret se vrací).