Michaela Bergmannová Knihy

Procvičování správné výslovnosti pomocí říkanek napsaných na melodie známých lidových písniček? To je ono! Z povinnosti cvičit logopedii se stane zábava, kterou si užijí děti i dospělí. Texty zaměřené na konkrétní hlásku jsou velice jednoduché a snadno zapamatovatelné. Lze je využít doma, ve školkách, ale i prvních třídách, jako zpestření výuky čtení a psaní. Písničky jsou doplněny o notové záznamy a kytarové akordy, takže si je snadno můžete i zahrát.

Příběh o tom, jak brejličky změní pohled malého člověka na svět kolem něj.

Knížka uvádí mladé čtenáře do světa barokních Čech a představuje jim nejen jejich bohatou kulturu, ale i způsob, jak se tehdy žilo. Děti se v ní seznámí s principy barokního umění, architektury, sochařství, malířství a literatury, se základními historickými událostmi, ale také s tím, jak vypadala města a vesnice, jak probíhaly dobové slavnosti, co se jedlo a jak se lidé oblékali. Krásně ilustrovaná kniha bude děti provázet i na výletech, k nimž dává řadu tipů.

Tato knížka přináší osm pohádek pro nejmenší. Karkulka, Smolíček, Budulínek, Jeníček, Mařenka a další postavičky ožívají v krásných ilustracích Michaely Bergmannové. Zaposlouchejte se s dětmi do pohádek vyprávěných Zlatou Adamovskou a Petrem Štěpánkem. Kromě toho, že se děti s pohádkami seznámí, mohou se je samy podle obrázků naučit vyprávět. Stačí jen následovat pohádková klubíčka, která je příběhy provedou.

Dvojkniha pro mladší školní věk, která spojuje příběh s poučením. První kniha prostřednictvím jednoduchých zážitků, které jsou dětem důvěrné známé z jejich prostředí (sourozenecká nevraživost, neochota půjčovat své věci, žárlivost na úspěšnější kamarády, vlastní lenost atd.) seznamuje čtenáře se sedmi největšími lidskými špatnostmi. Každý z příběhů je zasazen do dětského světa, odehrává se v nebližší rodině nebo v dětském kolektivu. Druhá kniha obsahuje též sedm příběhů se stejnými hrdiny, ovšem hlavní postava se tentokrát zachová jinak, dobře. Rodiče a děti mohou díky jednoduchým příběhům citlivě pracovat s otázkami toho, co je správné a špatné, co jsou lidské slabosti a jak je zároveň skvělé jim nepodlehnout. Knihu uvítají děti mladšího školního věku, rodiče, prarodiče, pedagogové.

Kniha se zaměřuje na obtížnou a cvičebními materiály opomíjenou oblast, jíž je skloňování podstatných jmen, které se probírá ve 4. třídě. Knihu tvoří napínavý příběh s prvky sci-fi, v němž vedle dětí vystupují mimozemšťanky Fi a Flo. V jednotlivých příbězích je zvýrazněno vždy jedno vzorové slovo, které se v kapitole objeví ve všech pádech. Děti se tak učí ztotožnit slovo se vzorem a upevnit jeho skloňování nebo chápat rozdíly mezi stejně znějícími tvary (pávi / pávy). Po každé kapitole následuje tabulka daného vzoru s komentářem, zákeřné dvojice a upozornění na problémy, které ze systému skloňování vycházející. Součástí knihy je i přehledný „vzorový mlýn“ na určení vzorů jednotlivých slov.

V poutavém a napínavém „příběhu v příběhu“ se seznámíme s vyprávěním o chlapci Otíkovi, který nerad čte a nemá vztah ke knížkám. Dostal však pohádkový příběh o modrém světle a chtěl by se dozvědět, jestli mládenec Jaromír zlomí moc kouzla, jímž mu zlý černokněžník ukradl zrak. Otíkovu zvědavost navíc zvyšuje skutečné modré světlo v okně protějšího domu. Přemůže Jaromír hrozné kouzlo a podaří se Otíkovi překonat těžkosti při čtení? A jak je to se záhadou modrého světla? Současně s líčením dětského objevování přitažlivosti knížek autorka postupně rozvíjí pohádkový děj, v němž se tajemně proplétá skutečnost z Otíkova okolí a děj pohádky o boji s nezdarem a zlými kouzly.

První čtení - genetická metoda. Kniha plná krátkých příběhů vypráví o tom, co se stane, když... Když se plyšový lev ztratí v noci v bytě. Když mají auto a kolo závody od stolu až k oknu. Když si loutky spolu nechtějí hrát. Když se jde na nákup přes předsíň až do obchodu. Když pirát staví loď. Když si robot neumí hrát. Nebo když hračky pořádají narozeninovou oslavu. Kniha vychází ze zásad genetické metody výuky čtení, a právě proto jsou všechny příběhy v knize psány velkým tiskacím písmem a jsou řazeny od jednodušších převážně jednoslabičných příběhů až po ty složitější dvoj- a trojslabičné. Jednotlivé příběhy jsou svojí délkou přizpůsobené začínajícím čtenářům, děti si je tedy mohou číst samostatně, doma, ve škole i v družině.

První čtení, to nic není. Pohádky jsou napsány tak, aby je mohly číst děti, které se učí číst. Cvičí si čtení, naučily se písmena a chtějí číst jednoduché texty. Zároveň texty odpovídají požadavkům výuky tzv. genetické metody čtení. (Děti čtou a píšou pouze velká tiskací písmena, neslabikují, ale pouze hláskují.) Pohádky jsou proto psány velkými tiskacími písmeny a jsou řazeny od pohádek složených jen z jednoslabičných slov až po pohádky se čtyřslabičnými slovy. Pohádkové příběhy jsou přiměřeně krátké, a to proto, aby je děti stihly během vyučovací hodiny nebo za domácí úkol přečíst celé, případně aby délkou vyhovovaly i dětem předškolního věku. Jsou stylisticky jednoduché, aby děti pochopily pointu. Ve škole je možné pohádky také použít v rámci mezipředmětových vztahů, např. v kresbě při výtvarné výchově. V neposlední řadě mohou pohádky pomoci řešit emočně volní vlastnosti a vztahy i předkládat dětem vzory chování.

Autorky vytvořily dětem blízké pohádkové příběhy, a to na nejčastěji procvičované skupiny hlásek. Kniha je pomocníkem při procvičování správné výslovnosti. Během logopedického nácviku se postupuje od slabik, slov přes říkanky až k vyprávění. Jestliže dítě zvládá hlásku v říkance, je potřeba upevnit ji v delším celku. Nejvhodnějším textem pro děti tohoto věku jsou pohádky. Vyprávěním nad pohádkou, resp. povídáním pohádky podle návodného obrázku děti nenásilně slova procvičí a častým vyprávěním zafixují v řeči.