Gabriel Štrba Knihy

Báje a povesti starého Egypta, Mezopotámie a Izraela.

Daniel a Denisa sa ľúbia. Kto sú títo dvaja mladí ľudia? Na začiatku to ani sami nevedia. Ľúbia sa a túžia po sebe preto lebo sú takí, akí sú. A či preto v akom prostredí žijú? To sa čitateľ dozvie, keď si prečíta knihu. No prostredie, čo ich obklopuje, nie je v nijakom prípade márnivýsen, ani atraktívna dekorácia. Je to ,,drsný" sever, taký drahý André Stilovi, so svojimi fabrikami, mrazivými vetrami a krátkymi zábleskami slnečného jasu. Z tohto prostredia sa zrodil tento naivný sen, tento márnivý a klamlivý príbeh, ktorý tvrdo rozhodne o osude a šťastí mladej dvojice.

Románové zpracování a rozvedení příběhu autorovy "Žebrácké opery", jejíž předlohou byla "Beggar’s Opera" Johna Gaye (1728) - satira na nešvary a zkorumpovanost představitelů viktoriánské doby. Brecht umístil zápletku do Londýna v době burské války a pozměnil hrdiny a jejich funkce tak,aby vznikla symbolizovaná karikatura buržoazního národohospodářství. Pan J. J. Peachum zůstává kořistným náčelníkem žebrácké bandy, ale ta už je organizována v koncern, vedený moderním kapitalistou, který za vedení pana Coaxe rychle pochopí výhody války, kterou Anglie vede. Pomocí korupčního úředníka prodávají vlasti zpuchřelé lodi pro dopravu vojska do Afriky, a když se lod’ potopí i s vojáky, svede se všechno na stávku a sabotáž mizerně placených dělníků, proti nimž poštve Peachum svou žebráckou bandu, hrající úlohu vlasteneckých invalidů z války. Lupič Macheath se proměnil v organizátora jednotkových obchodů, pro něž dodávají zboží jeho lupičské bandy za spolupráce Macheathova policejního přítele pana Browna. Moralizující tirády a monology jednotlivých postav, charakterizující pokrytectví doby, jsou parodií měšťáckých "psychologických" společenských románů, stejně jako Gayova opera byla ve své době parodií heroické opery Haendlovy.

Súľovská povesť. Lendacké zvony. Divý Zúbor a krásna rybárova dcéra. Studňa lásky. Hudcov vrch. Sitnianska biela skala. Sitniansky vatrár.

Z arabského originálu preložil, štúdiu a poznámky napísal Ján Pauliny.Obsahuje aj Rozprávanie o Alí Babovi a štyridsiatich zbojníkoch a Rozprávku o princovi Ahmadovi a víle Parí Banú.