Friedrich Engels byl německý myslitel a společenský reformátor, jehož rané zkušenosti s průmyslovou chudobou v Anglii ho přiměly k analýze sociální nespravedlnosti. Po setkání s Karlem Marxem se stali celoživotními spolupracovníky a společně formulovali klíčové texty, které formovaly socialistické hnutí. Engels se věnoval zkoumání původu státu a rodiny a proslul svým radikálním ateismem. Jeho dílo nadále inspiruje k zamyšlení nad strukturami moci a nerovnosti.
"Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit!" Výbor z textů obou filosofů dotýkajících se tématu historického materialismu: Předmluva ke kritice politické ekonomie, Ke kritice Hegelovy filosofie práva, Z korespondence, O historickém materialismu, These o Feuerbachovi.
S předmluvou autora. (3. vydání, ve Svobodě druhé)
Práce o Feuerbachovi je první samostatný celek obsáhlého společného díla Marxova a Engelsova "Německá ideologie", které se zachovalo v nedokončeném rukopise s četnými Marxovými poznámkami na okraji. Práce o Feuerbachovi obsahuje kritiku Feuerbachova "nazíravého" materialismu a rozvinutí Marxových a Engelsových názorů na dějiny a komunismus. Je to první jejich soustavný výklad materialistického pojetí dějin. Připojeny jsou i proslulé Marxovy these o Feuerbachovi, které Engels charakterisoval jako "první dokument, v němž je uložen geniální zárodek nového světového názoru".
Druhá nejprodávanější kniha všech dob, unikátně v komiksovém provedení hlavního kreslíře britského deníku The Guardian. Povinná četba: nemusíte jej milovat, ale měli byste jej znát. Proletáři všech zemí, spojte se! Nemáte co ztratit, leda své okovy. Dobýt můžete celý svět. V roce 2018 uplynulo 200 let od narození Karla Marxe, jedné z nejkontroverznějších postav světové historie. Text Komunistického manifestu Marx napsal ve svých necelých 30 letech, údajně během víkendu v Bruselu v lednu 1848. Ani on sám v době psaní jistě netušil, že v příštím století se bude bezmála polovině lidstva alespoň formálně vládnout v souladu s idejemi a ambicemi poprvé vyloženými na těchto stranách. V době, kdy pouhých několik desítek lidí má stejný majetek jako polovina lidstva dohromady, se však Marxovi nedá upřít ani velká míra vizionářství. Právě rozpor mezi zrůdností ideologií, které Marxovy myšlenky přebíraly a reálnou podstatou jeho myšlenek se snaží vykreslit známý britský kreslíř Martin Rowson, dvorní karikaturista prestižního deníku The Guardian.
