Čtvrtý svazek je věnován umění obrovského teritoria, sahajícího od západní Evropy až po Dálný východ. Obsahuje: předgotická clunyjská a cistercká architektura, gotické umění ve Francii, gotické umění ve Španělsku, gotická architektura v Itálii, gotické umění ve Velké Britániia ve východním Středomoří, parthské a sásánovské umění, islámské umění, starověké a klasické umění Indie, umění středověké Indie, umění jihovýchodní Asie, čínské umění, japonské dřevořezy.
Toto rozsáhlé encyklopedické dílo čtenáře postupně seznámí s poklady světového umění. Opírá se o proslulé dějiny Josého Pijoana, které vyšly před téměř 70 lety. Čtenáři, milovníci umění, ocení bohatství obrazové dokumentace, na níž je dílo založeno. Vynikající barevné reprodukce představují jednotlivé kultury, epochy, umělecké proudy a osobnosti. Desetidílné Dějiny umění jsou určeny širokému okruhu zájemců o výtvarnou kulturu a kulturní historii. První svazek zavede čtenáře do samých počátků výtvarné tvorby v hlubinách pravěku, za kulturou starého Egypta a Íránu, za uměním sumerským, akkadským, babylonským a asyrským i za památkami předkolumbovské Ameriky.
Jedna z nejskandálnějších a bizarních postav umění 20. století je zde představena prostřednictvím životopisně zaměřeného textu malířova přítele a katalánského rodáka. Neopakovatelnost Dalího talentu dokládá 68 reprodukcí, doplněných dokumentárními fotografiemi, ukázkami z literárněteoretické tvorby a především doslovem Aleny Nádvorníkové (členky Surrealistické skupiny v Československu od roku 1972), který podává pomocnou ruku čtenáři, surrealismem téměř nedotčenému....
Studie podává podrobný popis zámku Kačiny, význačné památky klasicistní architektury u nás. Probírá hlavní rysy klasicistní theorie architektury a na stavbě zámku ukazuje, jak tato theorie dosahovala v praxi s minimálními prostředky maximálního estetického a ideového účinku. Text je doprovozen četnými záběry zámku, nárysy i snímky jeho detailů.
Autor se zamýšlí nad všeobecnou neznalostí, nezájmem a neporozuměním moderní architektuře. Účelem studie je proto naučit dívat se na moderní architekturu a vysvětlit její podstatu. V jednotlivých kapitolách objasňuje pojem časoprostoru a jeho význam v architektuře, zobrazování prostoru a hlediska, která ovlivňovala jednotlivé prostorové koncepce. Další stať je věnována rozboru jednotlivých architektonických teorií od politickéafilosoficko-náboženské až k formalistické a nynější prostorové teorii. Závěr se zabývá dalším vývojem a perspektivou moderní organické architektury.