Z obsáhlé látky, při jejímž zpracování autor vycházel ze zásad dialektického materialismu, vytýkáme otázky vzniku mlhovin, hvězd, planet, Země, Měsíce a utváření povrchu Země. Dále problémy vývoje a organizace života na zemi, problémy počátku vnímání, myšlení, pohlavních rozdílů a příbuzenství u lidí. Důležité jsou statě o zákonitosti a průběhu lidských dějin a o dialektice v přírodě a v lidských dějinách. Z kosmogonie probírá autor teorii Fesenkovu a Šmidtovu a meteorickou i solární teorii stavby Země. Upozorňuje na solární teorii Kuhna a Rittermana, podle níž se skládají hlubiny zemského nitra ze stejnotvárné sluneční hmoty obsahující až 30 % vodíku a atomy této hmoty jsou pod tlakem asi čtyř milionů atmosfér. Autor se zmiňuje i o Wegenerově teorii pohybu pevnin na plastickém podkladu (sima) a o Darwinově názoru na vznik Měsíce následkem resonance mezi rytmem slapů vyvolaných na zemském magmatu Sluncem, a volným kmitáním zemského tělesa. V biologických statích zmiňuje se o badatelských pracích O. Lepešinské a G.M. Bošjana.
