Květuše Hyršlová Knihy

Soubor povídek obsahuje zhruba tu část díla, jež vyšla ještě za jeho života, a tedy to jediné, co autor sám připravil do tisku. Setkáváme se tu s velmi odlišně vyhraněným stylem drobných próz mladšího období, shrnutých v útém cyklu Rozjímání (knižně poprvé 1912) a vzácných mimo jiné i proto, že Kafka většinu svých raných próz spálil. Dále jsou tu dvě vývojově a umělecky významné povídky Ortel (1915) a Proměna (1916), cyklus Venkovský lékař (1919) a povídka V kárném táboře (1919). Svazek uzavírá cyklus Umělec v hladovění (1924).

Zamyšlení nad jedním literárním proudem, apokalypsou a cestou člověka Nejnovější knížka známé české germanistky je završením její celoživotní práce a zároveň úvahou o poselství literatury a smyslu života, jakýmsi vyznáním určeným čtenářům. Hluboká znalost německé literatury, doba končícího starého tisíciletí a autorčina osobní situace daly vzniknout práci o tom směru v německé literatuře, který vyjadřuje pocity zmaru nad koncem jednoho světa a nemožnosti najít pozitivní východisko. Kniha, jejíž druhá část přináší literárně vědecký profil autorky a její kompletní bibliografii, je zajímavou studií pro znalce německé literatury, případně i inspirujícím studijním materiálem.

Hrdina románu je tlustý ošklivý muž, od dětství trpící nedostatkem lásky. Stane se pomocníkem v restauraci, kde je pokořován nadřízenými i spolupracovníky. Postupně do jeho představ proniká stále více krutosti a násilí.

Hlavní roli v románu hraje zeměměřič K., který je zámkem povolán do vesnice, aby zde provedl úřední měření. Už při svém příchodu se setkává se zvláštnostmi zdejšího prostředí, především pak samotných obyvatel, kteří z něj mají strach, straní se ho a bojí. Kvůli úředním nesrovnalostem mu starosta obce nechce dát zeměměřičskou práci a přiděluje k němu dva otravné pomocníky. Po románku se zdejší vysoce postavenou servírkou Frídou z Panského hostince, která je údajnou milenkou váženého a obávaného zámeckého úředníka Klamma, se K. dostává do nemilosti hostinské, je vyhozen z Hospody u mostu a je mu nabídnuto místo školníka. Zde nalezne útočiště i se svou snoubenkou. Jejich vztah však netrvá dlouho. Po návštěvě zámeckého posla Barnabáše, jehož rodina je ve vesnici nechvalně proslulá kvůli skandálu sestry Amálie, se po debatě s mladší ze sester - Olgou - dovídá mnoho o hierarchii na zámku, o postavení úředníků a pravidlech ve vesnici...

Hrdinka tohoto příběhu, mladá Rakušanka, dokončuje studium orientalistiky a přijíždí do Istanbulu sbírat materiál pro disertační práci. Vlastními smysly objevuje Orient, nádherné i pitoreskní město s mešitami, bazary a antikvariáty, postupně se dokáže dohovořit s lidmi, najít si mezi nimi přátele i milence. Studuje historii dervišského řádu bektašíů, založeného ve 14. století, avšak v mnohém působícím vskrytu dodnes, objevuje poezii tureckých mýtů a legend a začíná chápat jejich smysl. Avšak teprve neštěstí, jehož obětí se stane její přítel, ji přivede k poznání, že prsvdu je vždy třeba hledat pod povrchem. A tak se léto prožité v Istanbulu stává pro ni dobou vnitřního růstu a dozrávání.... celý text

V atmosféře Vídně na počátku století, první světové války a těsně po ní zachycuje autor osudy jedné typicky bezvýznamné měšťanské rodiny. Její členové, především otec a syn, se touží dostat výš na společenském žebříčku, ale jejich pasivita, bezmocnost a závislost je tak velká, že naopak klesají stále níž a níž.

Satirický román, v němž švýcarský spisovatel a lékař v groteskních obrazech líčí průběh jednoho módního výzkumu na švýcarské klinice.