Květuše Hyršlová Knihy

Soubor povídek obsahuje zhruba tu část díla, jež vyšla ještě za jeho života, a tedy to jediné, co autor sám připravil do tisku. Setkáváme se tu s velmi odlišně vyhraněným stylem drobných próz mladšího období, shrnutých v útém cyklu Rozjímání (knižně poprvé 1912) a vzácných mimo jiné i proto, že Kafka většinu svých raných próz spálil. Dále jsou tu dvě vývojově a umělecky významné povídky Ortel (1915) a Proměna (1916), cyklus Venkovský lékař (1919) a povídka V kárném táboře (1919). Svazek uzavírá cyklus Umělec v hladovění (1924).

Zamyšlení nad jedním literárním proudem, apokalypsou a cestou člověka Nejnovější knížka známé české germanistky je završením její celoživotní práce a zároveň úvahou o poselství literatury a smyslu života, jakýmsi vyznáním určeným čtenářům. Hluboká znalost německé literatury, doba končícího starého tisíciletí a autorčina osobní situace daly vzniknout práci o tom směru v německé literatuře, který vyjadřuje pocity zmaru nad koncem jednoho světa a nemožnosti najít pozitivní východisko. Kniha, jejíž druhá část přináší literárně vědecký profil autorky a její kompletní bibliografii, je zajímavou studií pro znalce německé literatury, případně i inspirujícím studijním materiálem.

Hrdina románu je tlustý ošklivý muž, od dětství trpící nedostatkem lásky. Stane se pomocníkem v restauraci, kde je pokořován nadřízenými i spolupracovníky. Postupně do jeho představ proniká stále více krutosti a násilí.

Hlavním hrdinou románu Zámek je mladý zeměměřič K. Přijíždí neznámo odkud do neznámé vesnice, aby zde provedl geodetické měření. Brzy si všimne, že mu místní obyvatelé nevěří a bojí se ho. Situaci zpočátku příliš nerozumí, ale postupně pochopí, že celý zdejší život ovlivňuje prostřednictvím různých více či méně významných byrokratů tajuplný zámek nad vesnicí. Proč ten, kdo ho do vesnice povolal, mu najednou začíná házet klacky pod nohy? Absurdně groteskní Kafkův román patří mezi jeho vrcholná díla. Do dnešních dnů má tato kniha stovky, ne-li tisíce fascinujících výkladů a je naprosto jisté, že nenechá v klidu ani současného čtenáře, protože Kafka ve své rozporuplnosti - to je XX. století, kam všichni alespoň jednou nohou patříme.

Hrdinka tohoto příběhu, mladá Rakušanka, dokončuje studium orientalistiky a přijíždí do Istanbulu sbírat materiál pro disertační práci. Vlastními smysly objevuje Orient, nádherné i pitoreskní město s mešitami, bazary a antikvariáty, postupně se dokáže dohovořit s lidmi, najít si mezi nimi přátele i milence. Studuje historii dervišského řádu bektašíů, založeného ve 14. století, avšak v mnohém působícím vskrytu dodnes, objevuje poezii tureckých mýtů a legend a začíná chápat jejich smysl. Avšak teprve neštěstí, jehož obětí se stane její přítel, ji přivede k poznání, že prsvdu je vždy třeba hledat pod povrchem. A tak se léto prožité v Istanbulu stává pro ni dobou vnitřního růstu a dozrávání.... celý text

V atmosféře Vídně na počátku století, první světové války a těsně po ní zachycuje autor osudy jedné typicky bezvýznamné měšťanské rodiny. Její členové, především otec a syn, se touží dostat výš na společenském žebříčku, ale jejich pasivita, bezmocnost a závislost je tak velká, že naopak klesají stále níž a níž.

Satirický román, v němž švýcarský spisovatel a lékař v groteskních obrazech líčí průběh jednoho módního výzkumu na švýcarské klinice.