Marina Jarre Knihy

Mezi Rigou a Turínem, mezi židovským otcem a matkou protestantkou, mezi němčinou a italštinou, mezi literaturou a rodinou. Intimní život na pozadí velkých dějin. Vzdálení otcové je kniha velice osobní, neboť její autorka v ní hledá v čase a proměnách minulého století svá já: německy mluvící holčičku, která vyrůstá na přelomu 20. a 30. let v kosmopolitní Rize v rodině emancipované italské intelektuálky a židovského bonvivána, dospívající dívku vychovávanou babičkou v komunitě valdenských v piemontské vísce u francouzských hranic a nakonec manželku a matku, mladou ženu, která „se musela zrodit sama ze sebe“, která se přivedla na svět „spolu se svými dětmi“ v italském Turíně, kde se v době od poválečné obnovy po revoltující sedmdesátá léta pokouší skloubit čas pro rodinu s časem pro svou niternou potřebu, kterou je psaní. Zároveň je to i kniha přinášející sdílenou zkušenost s „malými“ rodinnými traumaty. Na pozadí Marinina života běží „velké“ dějiny: nacismus, fašismus, holokaust, odboj, ekonomický boom, olověná léta. Obecné a častým používáním poněkud vyprázdněné termíny jako identita, kořeny, tradice, multikulturalita mají v jejích výrazově střídmých a vycizelovaných vzpomínkách konkrétní, proměnlivý a stále živý obsah. Vrcholná próza Mariny Jarre čtenáře odzbrojí svou syrovostí a upřímností a zasáhne svou křehkostí a krásou.

A memoir by Italian-Latvian author Marina Jarre. Steeped in the history of twentieth-century Europe, this memoir probes questions of time, language, womanhood, belonging and estrangement, while asking what homeland can be for those who have none, or many more than one.

Das Buch erzählt die Geschichte des kleinen Mädchens Marina, das in den 1930er Jahren in multikulturellem Riga aufwächst. Mit poetischer Hingabe lügt sie als Akt der Selbstbehauptung in einer strengen Welt. Nach der Trennung der Eltern erlebt sie einen jähen Bruch und findet in einer neuen Sprache ihre Stimme und Wut.

Simone trascorre le vacanze estive al mare, sulla costa pugliese in casa dei nonni materni. Questi vivono in una delle vecchie costruzioni annesse a un antico castello. Simone, tredici anni, arriva da una cittadina del Nord e si considera il capo della banda dei ragazzini del luogo. Non solo insegna loro a nuotare, ma li convince a indagare i supposti misteri del castello, in cui vive l'invisibile barone con la sua famiglia. Quello che Simone scopre non sembra sulle prime particolarmente misterioso eppure, per caso o forse per destino, Simone capita sulle tracce d'una vera banda di briganti e s'imbatte persino in un fantasma.