Přední chilský spisovatel, jemuž byla v roku 1957 udělena Národní cena za literaturu, líčí ve svém nejproslulejším románě osudy společensky vyděděného chlapce, který se na vlastní pěst probíjí životem plným ústrků, lidské špatnosti, mravní i hmotné bídy, ale i vzácné solidarity apřátelství, když v drsném prostředí jihoargentinských a jihochilských přístavů nalézá své místo.
