Jiří Lapáček Pořadí knih

Otazníky detektiva Štiky patří mezi komiksy, které si oblíbilo hned několik generací čtenářů. Vycházel v časopise Ohníček více než deset let a kreslil ho nejdříve černobíle, později barevně významný malíř Jiří Kalousek. Obtloustlý detektiv v nich řeší zapeklité případy a úlohou čtenářů je odhalit jejich řešení. V tomto druhém dílu výboru z případu detektiva Štiky přinášíme takřka sto nových případů od ročníku XXIII z roku 1972 až do ročníku XXXVI z roku 1985. Kniha je určena pamětníkům časopisu Ohníček, ale stejně tak potěší i dnešní děti, protože veselý detektiv s tlustými obroučkami je i dnes stále populární.

Volné pokračování mimořádně úspěšné publikace Jiřího Fialy Olomoucký pitaval přináší třicet poučných příběhů z dějin zločinu a trestu, tentokrát ze širšího regionu střední Moravy a také z pera dalších autorů (jiří Lapáček, Lubomír Novotný, Kamila Holásková, Michal Folta). Kniha obsahuje kapitoly z kriminální historie města Olomouce, ale odkrývá nám události spojené se zločinem a jeho potíráním i v jiných místech regionu – v Litovli, Přerově, Prostějově nebo Mohelnici. Přibližuje vznik a fungování uničovské šatlavy nebo místa šternberských popravišť. Čtenář se seznámí s prvním zaznamenaným případem regionální kriminální historie, kterým bylo ublížení na zdraví (rozuměj nakládačka) prvnímu olomouckému biskupovi Janovi rukama biskupa pražského Jaromíra. Autoři popisují dramatické události spojené s ubodáním českého barytonisty německým nacionálním fanatikem, s vraždou mladé matky a dvou dětí sovětským vojákem nebo (z doby nedávné) s komplikovaným pátráním po vrahovi středoškolské učitelky angličtiny.

Výpravná reprezentativní publikace (křídový papír, velký formát, dvě stovky kvalitních barevných fotografií) o moravském hradě Helfštýn. Monografie obsahuje kapitoly z archeologie, historie a současnosti dominanty Moravské brány. Hrad se svými mohutnými kamennými hradbami nebyl nikdy vojensky dobyt. Kniha vyšla u příležitosti završení významné rekonstrukce - zastřešení hradního paláce s výraznými prvky současné architektury.

V roce, kdy si připomínáme 100 let existence Československa, byly vydány dvě práce PhDr. Jiřího Lapáčka, které se zaměřují na přerovské rodáky Františka Rasche a Jana Gayera. František Rasch byl popraven v únoru 1918 jako vůdčí osobnost námořnické vzpoury, zatímco Jan Gayer, narozený v roce 1885, zemřel 7. června 1918 na následky zranění z bitvy u Lipjag. Jeho otec byl vážený úředník a několik Gayerových potomků se usadilo v Brazílii, kde se věnovali zemědělství. Po gymnáziu Jan studoval na hospodářské škole a pracoval jako hospodářský adjunkt. V roce 1912 se přestěhoval do Brazílie, ale v květnu 1914 se vrátil do Přerova, aby zajistil odjezd svých bratrů. Po vypuknutí první světové války byl mobilizován do rakousko-uherské armády a v roce 1915 byl zajat. V červnu 1916 vstoupil do československých legií a 4. června 1918 se zúčastnil slavné bitvy u Lipjag, kde byl těžce zraněn a později zemřel. Jan Gayer se stal uznávaným legionářem a vzorem pro mnoho lidí, avšak totalitní režimy se snažily o jeho zapomenutí, což dokládá sejmutí pamětní desky v roce 1940 a na začátku šedesátých let.

Nyní už se nemusíte bát používat notebook, který může na první pohled vypadat hodně komplikovaně. S touto knihou můžete odhalit všechny výhody moderních přenosných počítačů se systémem Windows 8. Naučíte se, jak se vyhnout problémům a případně je bezpečně vyřešit, jak používat Internet k hledání informací, zábavě i komunikaci a jak se orientovat v operačním systému. Srozumitelný výklad je přizpůsoben potřebám seniorů, nevynechává žádný důležitý krok, vyhýbá se zdlouhavým i náhlým skokům, a látku odměřuje v přiměřených dávkách, aby se čtenář neztratil v záplavě novinek.