Christophe Honoré je autorem, který se nebojí otevírat citlivá témata, ať už ve své rané tvorbě pro mladé dospělé, kde se dotýkal problematiky jako AIDS a homoparentalita, nebo v románech pro dospělé. Jeho styl, často přirovnávaný k Nové vlně, se vyznačuje lehkostí a melancholií, s hlubokým zájmem o rodinné vztahy, zejména sourozenecké. Honoré je také zavedeným filmovým režisérem, jehož díla se vyznačují osobitým autorským rukopisem a často zkoumají queer témata. Jeho schopnost kombinovat literární hloubku s filmovou vizuálností z něj činí jedinečného vypravěče.
De son enfance en Bretagne au tournage de ses films, de la mort de son père à ses tourments amoureux, Christophe Honoré est un homme hanté par les images. Il les raconte telles qu'il les observe, tantôt merveilleuses, tantôt impitoyables, au fil du souvenir et du quotidien. Une plongée libre dans les eaux profondes de l'intime, au risque de la lucidité.
Thématique : divorce; amitié; Espagne.
Éditions de l'Olivier, 1999, bon état, in-8 broché
La petite Sophie de Réan ne sait qu'inventer pour distraire ses après-midi. Un jour, elle découpe les petits poissons de sa mère ou se confectionne un collier de mouches, un autre jour, elle fait fondre sa poupée ou griffe son cousin Paul. Gourmande, turbulente, un peu voleuse, mais tellement drôle...
Seit Marcels Bruder Leo vor drei Jahren gestorben ist, ist nichts mehr wie es einmal war. Aber alle tun so, als wäre nichts geschehen und haben gleichzeitig aufgehört zu leben. Als Marcel sich Hals über Kopf in Cécile verliebt, und dann auch noch seine Mutter die Familie verlässt, merkt er, dass es Zeit ist, das eigene Leben in die Hand zu nehmen. Und erwachsen zu werden. Das ist aufregend, schmerzhaft, aber wunderschön.