Reflexe a hodnocení kvality výuky I. je prvním dílem učebního textu, který vede své čtenáře ? budoucí učitele, k soustavnému promýšlení a zlepšování kvality didaktické práce se žáky ve výuce. Kniha je pojatá jako zdroj základních poznatků nabízejících odpovědi na nejdůležitější teoretické otázky a praktické problémy tzv. reflektivní praxe.
Modelování kurikula, o němž pojednává tato kniha, je systémový nástroj pro udržování nebo zvyšování kvality kurikula. Je zapotřebí rozumět modelování kurikula do takové míry, která umožní získávat z praxe věrohodné informace o realizaci kurikula, promýšlet, diskutovat a zdůvodňovat rozhodnutí o zásazích do kurikula a pomáhat učitelům ve školách úspěšně se s kurikulem vyrovnávat.
Učebnice se zaměřuje na psychologické otázky učení, vyučování a výchovného působení na děti a dospívající. Objasňuje podstatu nejčastějších problémů, s nimiž se pedagogičtí pracovníci setkávají při řízené socializaci a jejích poruchách, včetně konfliktů odehrávajících se v každodenních školních interakcích. Publikace se zabývá řadou důležitých témat, jako je například: • charakteristika pedagogické psychologie, její historický vývoj a interdisciplinární vztahy • problematika výběru a uspořádání učiva, volby vhodných metod a forem hodnocení • vliv primární socializace na sebepojetí jedince, jeho společenské zařazení a rizikové chování • diagnostické metody a výzkumné přístupy využívané při pedagogické diagnostice a při vypracování kvalifikované pedagogické prognózy • otázky výchovného poradenství a poskytování poradenských služeb • psychosociální aspekty pedagogické psychologie, role školy a vzdělávání ve společnosti • pedagogická autorita, specifika komunikace v pedagogickém procesu, řešení nedorozumění • problematika agrese a podpory prosociálního chování • text je doplněn medailonky význačných osobností oboru a obohacuje ho i řada ilustrací Kniha je určena především studentům pedagogických oborů, množství nových podnětů v ní však najdou také stávající učitelé, vychovatelé, trenéři, mistři odborné výuky, sociální pedagogové a psychologové působící na děti a mládež.
Kniha představuje didaktickou kazuistiku jako nástroj pro kultivaci (oborově)didaktického myšlení. V první části je představen pojem kazuistika v souvislosti s výzkumem v klinických vědách. Zvláštní pozornost je potom věnována didaktickým kazuistikám a jejich roli v transdisciplinárním didaktickém výzkumu a představení transdidaktického přístupu využívajícího metodiku 3A. Druhou část knihy tvoří vybrané didaktické kazuistiky zpracované týmem oborových didaktiků a učitelů v praxi. Kniha navazuje na publikaci Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí a zvyšování kvality výuky napříč obory autorů J. Slavíka, T. Janíka, P. Najvara a P. Knechta
Kniha se zabývá výzkumem výuky a její kvality se zaměřením na problematiku vztahů mezi teorií a praxí ve vzdělávání s ohledem na profesní přípravu učitelů. V prvních kapitolách jsou osvětlovány filozofické a teoretické předpoklady metodologie výzkumu zaměřeného nejenom na analýzu tvorby učebního prostředí ve výuce, ale také na hodnocení její kvality. Další část je věnována objasnění metodiky 3A – výzkumného přístupu speciálně určeného ke zkoumání kvality výuky. V poslední části knihy jsou uvedeny výsledky výzkumu metodikou vícepřípadové studie v pojetí metodiky 3A. Kniha je adresována obecným a oborovým didaktikům, učitelům se zájmem o kvalitu výuky, ředitelům škol a všem pracovníkům, jejich úkolem je hodnotit didaktickou kvalitu výuky.
Tvorba anebo tvořivost, založená na myšlence osvobození a rozvíjení lidské přirozenosti, patřila k velkým tématům modernistické psychologie i pedagogiky a zájem o ni setrvává i v dnešním školském diskurzu. V něm se vyzdvihuje především originalita a flexibilita jednotlivce jako důležitý předpoklad úspěchu v současné společnosti. Přitom se zpravidla – ať již vědomě nebo bezděčně – ideově navazuje na tradiční chápání tvorby jako výlučně individuálního činu. Tato kniha nabízí odlišnou koncepci. Vychází z pojetí tvorby jakožto artikulace či formulace díla, které má obsah. Zvláštní zřetel k obsahu tvorby a k možnostem jeho efektivní a působivé formulace v určitém výkladovém kontextu přináší podstatnou změnu hlediska. Vede totiž k přehodnocení původního individualistického pojetí z intersubjektivní perspektivy: zdůrazňuje situovanost tvorby do určitého kulturního rámce se všemi vazbami na jeho symbolizace, skripty, významy a pravidla, vůči kterým se tvůrčí čin vymezuje, ale také na ně musí rozmanitým způsobem navazovat. Kapitoly této knihy postupně rozvíjejí výklad teorie a praxe obecného procesu kulturní transformace obsahu v rozpětí mezi pojmovým poznáváním (noéta) a poznáváním obrazným (aisthéta). Tento proces má svůj enkulturační, socializační a personalizační rozměr, v jejichž vzájemném průniku se uplatňuje výchova a rozvíjejí se všechny projevy lidské kultury.
