Satirické prózy jednoho z nejúspěšnějších polských autorů, vybrané ze sbírek Praktické půlpancíře (1953), Slon (1957), Svatba v Atomicích (1959) a Déšť (1962). Vynalézavě, vtipně a útočně odkrývá vady lidí i společnosti, nebojí se je ukázat v plné nahotě a zesměšněním usilujeo odstranění všeho, co narušuje lidské vztahy a brzdí vývoj.
Výbor z poezie významného polského spisovatele. Mini vydání: kolibřík.
Jaroslav Iwaszkiewicz – Vzlet, Wojciech Zukrowski – Miláček Štěstěny, Stanislaw Zieliński – Sny pod Fumarolou, Julian Kawalec – Hledám domov, Bohdan Czeszko – Povodeň Vybral, uspořádal a doslov napsal Otakar Bartoš.
Základní biograficko-bibliografická příručka zachycuje pod hesly autorů vývoj polské literatury od nejstarších dob po dnešek, přičemž důraz je položen na literaturu 19. a 20. století. Pomůcku, jež ze starší generace zahrnuje vedle spisovatelů a básníků i literární kritiky, historiky, jazykovědce a filosofy, uvádí studie, podávající polskou literární historii v kostce a zakončují přehledné tabulky. 01-129-74
Soubor novel nejvýznamnějších polských autorů druhé třetiny dvacátého století (B. Schulz, Jaro; J. Andrzejewski, Konec; W. Žukrowski, Před vrátky; J. Putrament, Nehoda: S. Lem. Krysa v labyrintu; J. Iwaszkiewicz, Dívka a holubi; K. Brandys, Jak být milována; J. Zawieyski, Presidentovy návštěvy;A. Rudnicki, Milostný pel; S. Mrožek, Ad astra), novel, jejichž osou je láska ve všech podobách s překážkami i vítězstvími, které přináší. Milostná tematika dává nahlížet do osudů polského národa i do problémů dnešního polského člověka. Soubor provází deset ilustrací předních polských ilustrátorů. Uspoř., doslov Člověk v labyrintu a pozn. o autorech napsal Otakar Bartoš.
Nejoblíbenější román polské literatury po druhé světové válce, v němž autor nastavil kritické zrcadlo polské společnosti posledních válečných dní a prvních chvil svobody. Děj románu je zhuštěnou historií venkovského okresního města a osudů některých jeho obyvatel a návštěvníkův údobí čtyř dní, od soboty 5. května do úterý 8. května 1945. Autor proniká do psychiky svých hrdinů, líčí jejich vnitřní konflikty a boje, které jsou dokonalým obrazem převratné situace společenské a politické, zachycuje dialektické rozpory polské skutečnosti bez všech příkras. Sám o tom říká: "Chtěl jsem v této knize ukázat polskou skutečnost, jaká byla v prvních dnech svobody, se vší slávou a bídou. Byla to skutečnost surová, brutální i tragická a právě takový je můj román ..."
Soubor próz polského spisovatele a malíře 1. poloviny 20. století náleží k vrcholným dílům moderní polské literatury. S vnímavostí, umocněnou malířským viděním, se autor vrací do doby svého dětství, kdy po boku starého a nemocného otce objevoval zázračný svět fantazie, který jim dával zapomenout na všední starosti. Vzpomíná na mládí strávené na haličském maloměstě a poetickým stylem, v němž se prolíná fantazie s realitou a expresionistické obrazy s barvitým líčením okolní přírody, zaujatě vypráví o svém nejbližším okolí.
