Stanislav Plášil Pořadí knih

V hlavním městě Nemedie, Belveru, si ctižádostivý šlechtic Albanus zahrává s magií v touze zmocnit se trůnu krále Gariana. A v téže době sem přijede jistý barbar ze severu – hledat movitého patrona, jenž by mu umožnil najmout si vlastní jednotku žoldnéřů. Albanus věnuje svému společníku Meliovi magický meč. Melius však zešílí a útočí na lidi na ulici, dokud není zabit. Conan se očarovaného meče zmocní, ale cítí v něm zlou sílu, prodá jej a najme svou jednotku žoldnéřů. Pak přesvědčí krále Gariana, aby jej přijal do svých služeb. Ale Albanus vytvoří umělého člověka z hlíny a pomocí kouzel mu dá královu podobu. Skutečného krále uvězní, nahradí je golemem a Conana křivě obviní z královraždy. V celé zemi není nikdo jiný, kdo by jeho rejdy překazil, než… Conan!

Conan se ocitá v čele tlupy lupičů a za pomoci kouzelníka ukradne roční výnos turanské provincie. Velitel královy stráže chce však zlato pro sebe a pošle v Conanových stopách oddíl nájemných lovců lidí. Conanovi již nejde o uloupené zlato, ale o život

Bran Mak Morn, král Piktů, pozvedá svůj meč proti nenáviděným římským vetřelcům. Nikdo však netuší, že se neohrožený válečník brání i daleko nebezpečnějšímu nepříteli, než jsou římské legie. Bojuje se svými vlastními sny, krutými vidinami, které mu nedopřávají oddechu. A jednoho dne se noční můra stane skutečností – Bran Mak Morn se musí postavit nepříteli z temných stínů podzemních slují.

Žádný Cimmeřan netruchlí příliš dlouho nad tím, co nenávratně minulo… Conan však ještě nikdy neztratil takovou ženu, jakou byla Belit, obávaná královna pirátů. Stesk neporazitelného barbara je tak velký, že chce nadobro zmizet v hlubinách džungle Černého pobřeží. Nebyl by to však Conan, aby se hned vzápětí neocitl uprostřed nového dobrodružství. Díky Démonově bráně se dostává do víru nepřátel a černé magie, a náhle je uvržen až do daleké nehostinné Piktské divočiny.

Bezvýznamné královstvíčko, strašlivě ctižádostivý král, schopný a skrznaskrz zlý čaroděj – to je hodně špatné spojení. A sousedé Tormannů se o tom mají brzy přesvědčit. Především krásná královna Cambrů Alcuina, po které tormannský král Totila nezřízeně touží. A protože je silnější, čekaly by ji zlé časy… nebýt toho, že jednoho dne vstoupí do jejích služeb bojovník ze Severu. Brzy začne být jasné, že jestli někdo může Cambry zachránit, pak jedině… Conan!

Děsivá noční můra žene princeznu Chabelu z paláce. Vévoda Villagro má jedinečnou šanci svrhnout starého zingarského krále a usednout na trůn. Kněz tajného Setova kultu mu v tom pomáhá silami černé magie. Vše jde snadno a zdá se, že již mají vyhráno, když tu se v Zingaře objeví barbar ze Severu. V přístavu totiž zakotvil svou loď… Conan!

Chronologicky řazené, souběžně se odvíjející politické životopisy obou diktátorů.

Jedenkrát za tisíc let je možné získat nesmrtelnost a stát se všemocným. Princezna Taramis to ví a vysílá svou svěřenkyni pro magický poklad. Podle proroctví ji musí doprovázet barbar ze severu. Ten však překazí plány všem. Mocní padají z trůnu, bohové ztrácejí svou moc. Vždyť tím barbarem je Conan.

Sotva mladý barbar vyrazí na svou první cestu za hranice země, stává se málem obětí úkladné vraždy, a hned na to upadá do osidel dvou žen: Elashi, bojovnice z pouště, a Tuanny, kterou dlouho věznil čaroděj Neg Zlomocný. Conan však chce především pomstít smrt svého přítele. Netuší, že se proti němu pozvedá celá armáda oživlých mrtvol toužící po talismanu Zdroj světla, který má právě barbar v rukou. Jiný sebestatečnější muž by v tuhle chvíli vše vzdal, ale to je to jediné, co neudělá… Conan!

Třetí a závěrečné pokračování dobrodružství knížete Coruma. Byly to časy oceánů světla a časy divokých bestií z bronzu, létajících prostorem měst, která se vznášela přímo pod klenbou nebe. Stáda divokého dobytka, mohutnějšího než hrady, plnila bučením rozlehlé pastviny; mladá a halasivá stvoření navštěvovala ponuře se valící vody řek. Byl to doba bohů, jejichž neustálou přítomnost bylo možno vysledovat ve všem, co ve všehomíru existovalo; doba obrů procházejících vodou, doba nerozumných trpaslíku a stvoření zbavených tvarů, které bylo možno přivolat neopatrnou nebo horečnatou myšlenkou a jež neodešla, aniž by způsobila utrpení nebo pokud jim nebyla složena krutá oběť. Byla to doba magie, zjevení a nestálé přírody, doba událostí zdánlivě nemožných paradoxů, které mohly přivést k šílenství; přání, jež se poslušně vyplňovala a přání, jež se stávala opakem; doba nočních můr, které se náhle stávaly skutečností. Byla to doba zajímavá a temná. Doba vlády Mečů. Byly to časy, kdy Vadhaghové a Nhadraghové, věční nepřátelé, vymírali. Čas, kdy se na světě objevil Člověk, otrok strachu. Nebyl si vědom toho, že většina utrpení a bolestí, které jej obklopovaly, nebyla výsledkem ničeho jiného než toho, že sám započal svou existenci. Byla to jedna z mnoha ironií osudu s člověkem svázaných s tím, kdo sám svou rasu nazýval „Mabdeni“.