Doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě v Západočeské galerii v Plzni. Soustřeďuje se zejména na Šímovo meziválečné období a definuje jeho přechody mezi různými světy, nejen Čechy-Francie, ale i mezi výtvarnými žánry, mezi uměním vysokým a nízkým, představuje méně známé Šímovy knižní ilustrace, nebo návrhy skleněných vitráží.
Co víme o dnešním Rusku a odkud se to vzalo? Rozhovor s kulturním historikem Tomášem Glancem. „Rozhodně jsem nečekal, že by mohla nastat válka takového rozsahu a myslím si, že to nečekal nikdo nebo skoro nikdo. Ruská propaganda už před válkou chrlila tolik agresivních blábolů, že se staly jakýmsi folklórem. Tu Rusové znovu dobývají Berlín či Varšavu, tu obnovují svoji sféru vlivu v rámci hranic SSSR či celého sovětského bloku. Jednou zbavují USA jejich výsadní pozice v globální politice, podruhé vytvářejí s Čínou a Íránem nový svět tradičních hodnot bez gayů, leseb a politické opozice. Působilo to jako bájné mlžení nebo ideologické vizionářství. Dnes víme, že to bohužel mysleli vážně. A v případě Ukrajiny se ukázalo, že řadu z těch nesmyslů o Antirusku a genocidě, které se do veřejné debaty zaváděly od roku 2004, establishment v určitou chvíli velice rychle transformoval do válečné doktríny a zahájil bombardování. Kdo to čekal a věděl, ať ukáže, kde to popsal a pojmenoval. Možná takové případy existují, ale myslím si, že pokud vůbec, tak jsou velice ojedinělé.“ (ukázka z kapitoly Zvrat, s kterým nikdo nepočítal)
východoevropská perspektiva
Kritik a teoretik umění Jindřich Chalupecký (1910–1990) významným způsobem ovlivnil kulturní život bývalého Československa. Jeho tvorbou prostupuje téma vztahu umění a společnosti a otázka, jak učinit moderní umění smysluplným. Klíčem, jak k dílu kritika přistoupit, se pro autory kolektivní monografie staly Chalupeckého texty. Jejich výběr poskytl chronologické a tematické uzly, které umožnily nahlédnout do historických okolností vzniku textů, přiblížit vztahy k vybraným osobnostem nebo ideové a praktické okolnosti jejich publikování. Součástí publikace je aktualizovaná bibliografie Chalupeckého díla. Anežka Bartlová, Tomáš Glanc, Johana Lomová, Tomáš Pospiszyl (ed.), Jan Wollner
Antologie textů českých literárních vědců představuje fenomén samizdatu a jeho historické proměny. Předmětem jednotlivých kapitol jsou zejména definice samotného termínu samizdat a rozsáhlá polemika o pojem ineditní literatura. Autoři studií dále věnují pozornost vzniku, vývoji a charakteristice různých samizdatových edic; samostatné kapitoly jsou věnovány undergroundové produkci a cenzuře. Jedna z kapitol se zabývá vztahem domácí samizdatové produkce a exilové literatury. V závěrečných kapitolách přítomné publikace je samizdat pojednán nejenom v českém, ale i v mezinárodním kontextu, zejména polském a ruském. Kniha Samizdat Past & Present je reprezentativní publikací představující různorodé podoby samizdatu a má ambici stát se základní příručkou k dané problematice.
Autoren im Ausnahmezustand. Der Ausnahmezustand impliziert eine besondere Art der Präsenz. Begrenzte Veröffentlichungsmö
Die fünfzehn Beiträge behandeln Ausprägungen der slawischen Idee im mittel-, ost- und südosteuropäischen Raum und decken Diskursstränge slawozentrischer Ideologien über die großen politischen Zäsuren hinweg sowie bi- und multilaterale Verflechtungsgeschichten auf. Methodisch und medial decken sie ein breites Spektrum ab und versammeln Artikel zu Politikwissenschaft, Zeitgeschichte, Sprach- und Körperpolitik, Literatur und den bildenden Künsten. Bei der Analyse der Fremdwahrnehmungen des slawischen Raums mag es nicht verwundern, dass ein besonderes Augenmerk auf slawischen Alteritätspartnern wie Deutschland, Österreich, Italien und Griechenland liegt.
V knize autor ukazuje prostřednictvím sedmnácti monografických portrétů přibližujících vybrané ikony postsovětské kultury, co podstatného se děje v současném ruském umění a jeho provozu. Glancovy eseje jsou provázeny rozhovory s těmito výraznými osobnostmi různých tvůrčích oborů - literatury, výtvarného umění, fotografie, architektury, filmu i divadla - a rámovány obsažnou "situační zprávou", která mapuje klíčové body v ruském umění a kultuře od konce osmdesátých let 20. století dodnes. V jednom svazku se tu navzájem doplňují či provokativně konfrontují velmi odlišná pojetí tvorby, ve svém celku se kniha dotýká témat přesahujících ruskou problematiku - je příspěvkem k reflexi umění a kultury v dnešním, nejen postkomunistickém světě.
