Kniha se zabývá výpověďmi a osudy lidí v mezních životních situacích, překračuje však svět nemocných. Je pohledem do vnitřního exilu některých významných osobností, jejichž tvůrčí imaginace a vrcholné umělecké dílo vzniká a zraje jako niterná konverze umlčeného a odlidštěného života. Někdy je to i pozoruhodný sen, vyvolaný a zjitřený hraničními zkušenostmi, který vstupuje jako záblesk světla a naděje do rozlomeného času ohroženého jedince.
Pět povídek zachycujících životy lidí v mezních situacích. Po čtrnáctiletém čekání se poprvé dostává k českému čtenáři v mateřském jazyce; v roce 1988 vyšla kniha slovensky a v roce 1989 byl uspořádán výbor anglicky.
Důkladná znalost problematiky, bohaté psychoteraupetické zkušenosti a snaha pomoci duševně nemocným daly vzniknout knížce, která umožňuje neobvyklý pohled do neskutečného světa lidí, postižených vážnými duševními chorobami, zejména schizofrenií. Na četných příkladech z praxe ukazujeautorka logiku psychického onemocnění, jeho vztah k opakovaným nevyřešeným konfliktním situacím, formy psychologické obrany organismu, a vyvrací představy o nemožnosti navázání kontaktu se schizofrenními pacienty a přispět ke zlepšení jejich choroby.
Studie z oblasti psychopatologie je určena nejen odborníkům, ale i širší veřejnosti. Seznamuje zejména mladé lidi, kteří se ocitají v psychických krizích, s radou preventivních zásad a zároveň hovoří ke generaci starší, jak s těmito mladými jedinci zacházet, jak je navracet životu, společnosti a práci. Monografie nejprve nastiňuje historický přehled hlavních směrů v psychoterapii schizofrenie, pojednává o teoretických základech psychoterapie schizofrenní psychózy, přičemž autorka shrnuje výsledky vlastního studia a praxe se schizofreniky od r. 1954, a uvádí praktické zásady psychoterapie a prevence schizofrenní psychózy, jak se autorce osvědčily v průběhu její dlouholeté psychoterapeutické praxe.
