Kurt Magnus

Kurt Magnus (*8.září 1912 v Magdeburgu - †12.prosince 2003 v Mnichově) byl německý vědec v oboru vyšší technické mechaniky, teorie gyroskopů, teorie vibrací a teorie řízení. Kurt Magnus začal v roce 1932 studium matematiky a fyziky na univerzitě v Göttingenu. V listopadu 1933 se stal členem SA. V Hitlerjugend byla jeho poslední hodnost Hauptgesfolgschaftsführer. V roce 1937 získal Magnus doktorát, následovaný v roce 1942 habilitačním řízením pro předmět Mechanika. Následující rok se Magnus stal přednášejícím v Göttingenu a Gdaňsku. Před koncem války byl z vědecké práce odvolán a přeřazen na inženýrskou práci v průmyslu a ve zkušebnách leteckých sil Luftwaffe. Po kapitulaci Německé říše se stal obětí sovětské tajné operace „Operation Ossoawiachim". Byl 22. října 1946 násilně přestěhován, následoval sedmiletý nucený pobyt v tehdejším SSSR. Po návratu v roce 1953 pokračoval ve vědecké kariéře, nejprve ve Freiburgu im Breisgau ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, od roku 1958 na univerzitě ve Stuttgartu, od roku 1966 v Mnichově na Technische Universität München.

Je autorem téměř 80 odborných publikací, včetně šesti učebnic, které jsou charakterizovány zobrazením vztahů mezi teorií a praxí, mezi základy a aplikacemi.