Vilém Prečan

Narozen: 9. 1. 1933 Olomouc. Český historik.

1955 – absolvoval studia historie na FF UK v Praze, 1955–1957 – odborný asistent na FF UKo v Bratislavě, 1957–1970 – vědecký aspirant, posléze vědecký pracovník Historického ústavu ČSAV v Praze Věnoval se především přípravě kritických pramenných edic k nejnovějším českým a slovenským dějinám (Cesta ke Květnu I-II, 1965, Slovenské národné povstanie, 1966). Na podzim 1968 jeden z iniciátorů a vydavatelů dokumentární publikace Sedm pražských dnů, 21.–27. 8. 1968 (tzv. Černé knihy), v důsledku čehož byl v následujících letech vystaven politické perzekuci. 1970 – propuštěn z Historického ústavu ČSAV, 1971–1975 – pracoval jako topič, vrátný a šatnář. 1976 – vystěhoval se do SRN, kde pokračoval ve své vědecké práci, publikoval řadu studií a dokumentací. 1986–1990 – vedoucí a kustod Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury v Scheinfeldu-Schwarzenbergu. 1990–1998 – po návratu z emigrace ředitel Ústavu pro soudobé dějiny ČSAV, resp. AV ČR v Praze, poté vědecký pracovník téhož ústavu, od 1995 – docent FF UK, od 1992 – předseda Československého, od 1993 Českého národního komitétu historiků.

Zabývá se nejnovějšími českými, resp. československými dějinami, zvláště obdobím 1938–48, historií let 1968–69 a problematikou opozičních hnutí v Československu v 70.–80. letech (soubor studií a úvah z let 1973–93 V kradeném čase, Praha 1994). Vyvíjí rozsáhlou činnost editorskou a vědecko-organizační.