Narodil se v Komárovicích u Moravských Budějovic. Studoval na Karlově univerzitě klasickou filologii, sanskrt a staroindickou kulturu. Jeho učitelem byl mimo jiné i Josef Zubatý. Navštěvoval také přednášky v Oxfordu a Bonnu. Když dokončil studia, začal se věnovat dráze učitele. Nejprve na střední škole, poté na vysoké. Hodnosti docenta dosáhl v roce 1917. V roce 1924 se stal prvním mimořádným profesorem indologie na Karlově univerzitě, o 6 let později byl jmenován profesorem řádným. V roce 1937 se na dva roky ujal vedení tamější filozofické fakulty. Od roku 1945 byl ředitelem Orientálního ústavu v Praze. Založil Indické sdružení a stal se jeho prvním předsedou. Spoluzaložil časopis Nový Orient, který vychází dodnes, a v roce 1952 se stal jedním z prvních členů Československé akademie věd. Zemřel 9. dubna 1953 v Praze.
