Evelyn Waugh byl mistrovský satirický prozaik, jehož díla pronikavě komentovala společenské zvyklosti a lidské slabosti. Jeho psaní se vyznačovalo břitkým humorem, ironií a precizním pozorováním detailů, často odrážející jeho vlastní zkušenosti a kritický pohled na svět. Waugh se nebojácně pouštěl do témat jako je třída, náboženství a pomíjivost života, čímž si vysloužil pověst jednoho z nejvýznamnějších britských romanopisců své doby. Jeho jedinečný styl a nekompromisní pohled na moderní život z něj činí autora, jehož díla i nadále rezonují u čtenářů hledajících hlubokou, ale zábavnou literaturu.
Cílem této knihy je malé zamyšlení nad trojicí činností „věřit, modlit se a milovat“, jak nás tomu učí Ježíš Kristus a jak nás k nim vede ve své církvi. Není proti jídlu, ani proti rozumnému lidskému ponoru do vlastního nitra, ani proti lásce muže a ženy.
Kdybychom měli charakterizovat oba tyto Waughovy romány jedinou lehkovážnou zkratkou, dalo by se říci, že je to báječná legrace o smrti. V případě "Křehkých nádob" (1948) jde o umírání osobitých tradičních britských hodnot na finanční chudokrevnost a měnící se svět; zatímco starší generace bojuje svůj více méně hrdinný boj o zachování alespoň zdání, "rozverná mládež" s dětsky bezelstnou krutostí uplatňuje svůj nárok užít, co se se dá, dokud se dá. Problémy těch i oněch pohlcuje válka. V "Drahých zesnulých" (1930) se ocitáme o něco později v Hollywoodu: smrt tu dostává luxusní nakašírovanou podobu revuálního velkofilmu, strach z posledních věcí člověka přehlušuje představa dokonale hygienické a příjemné věčné blaženosti, zajištěné perfektně zorganizovaným funebráckým průmyslem.
Nejslavnější román Evelyna Waugha Návrat na Brideshead se k českému čtenáři tentokrát dostává provázen televizní adaptací, seriálem britské televizní společnosti Granada. Pro ty, kdo milují příběhy o lásce, pro ty, kdo milují především dobrodružství, kdo milují britský humor i sebezničující jízlivost, a také pro ty, kdo hledají klid vlastní duše ve víře.
Román známého anglického satirika ostře útočí na podmínky na anglických elitních školách a na životní styl novodobé aristokracie. Hlavní dějovou linii tvoří tragikomické osudy vyloučeného žáka elitní oxfordské školy, který se po mnoha pikareskních zážitcích po roce na školu zase vrací. Kniha je mnohoznačným dílem mezi neopominutelné prózy světové literatury. Vyniká společenskou kritikou, situační komikou, výbornou charakteristikou osob i působivou formou zpracování.
Humoristický román z pera klasika anglické satirické literatury se odehrává ve fiktivním malém východoafrickém císařství ve 30. letech 20. století. Do Azánie, zmítané válečným konfliktem, přijíždí Angličan Basil Seal. Unaven společenským životem Londýna nabídne majiteli novin, že bude dopisovatelem jeho listu. Azánský císař je jeho spolužákem z Oxfordu a Basil si od svého pobytu v Africe slibuje rozptýlení z nudy velkoměsta. A toho se mu zde v plné míře také dostane. Naprosto nepřehledná politická situace, reformátorské snahy mladého panovníka, zavádění evropských novinek, ale i korupce a další společenské nešvary bují i zde, v této Evropě tak vzdálené civilizaci.
V groteskní novele autor brilantně zesměšnil americký „způsob smrti“, který je doprovázen bombastickou pompou pohřebních ústavů.
Historický román o matce západořímského císaře Konstantina I. zachycuje dobu, kdy křesťanství začíná ovlivňovat světové dějiny.
Vtipný satirický román z novinářského prostředí o tom, co zavinila shoda jmen a jak vznikají senzační zprávy. Majitel deníku Plesk lord Oxygen hodlá vyslat některého reportéra do vzdálené Izmaelie, kde je údajně na spadnutí válečný konflikt. Osudný omyl šéfredaktora způsobí, že tam coby zpravodaj nakonec k všeobecnému překvapení odjíždí venkovský dopisovatel Plesku William Boot, roztomile svérázný majitel rodinného sídla a znalec přírody. Krize v Izmaelii rozhodně není tak dramatická, jak by měla být; to se ovšem vlivem médií a různých nedopatření velmi rychle změní a děj dospěje k poněkud překvapivému vyvrcholení. Autor vládne typickým anglickým humorem a ironií, s nimiž se přesně trefil do novinářských praktik při lovení "sólokaprů".
První polovina románu vynikajícího anglického satirika Evelyna Waugha je příběh nezdařeného manželství dvou lidí z vyšší společenské vrstvy v Anglii třicátých let. Tonyho Lasta a jeho ženy Brendy, kteří se po tragické smrti dítěte rozcházejí. Brenda nudící se na starém rodinném sídle, kde den po dni plyne stále stejně, nechápe Tonyho, jemuž tento život plně vyhovuje a který má jediný sen: zvelebit zděděný zámek. Zaskočený a znechucený Tony nerozumí Brandinu jednání, neboť ji miluje a zvykl si jí důvěřovat. Evelyn Waugh však není moralista a každý patos je mu cizí, nevyslovuje morální soudy, i nejtragičtější jeho knihy jsou skvělé entertainments – v druhé polovině láme vážný vážný příběh v grotesku. Tony se po rochodu s Brendou zúčastní výzkumné výpravy do Brazilie a po jejím ztroskotání končí jako zajatec negramotného pana Todda, napůl indiána žijícího v pralese u Amazonky, jemuž musí denně předčítat z Dickensových románů, zanechaných tu Toddovým dávno již mrtvým otcem.
Nejslavnější román Evelyna Waugha Návrat na Brideshead se k českému čtenáři tentokrát dostává provázen televizní adaptací, seriálem britské televizní společnosti Granada. Pro ty, kdo milují příběhy o lásce, pro ty, kdo milují především dobrodružství, kdo milují britský humor i sebezničující jízlivost, a také pro ty, kdo hledají klid vlastní duše ve víře.
