Příběh z Paříže těsně před vypuknutím druhé světové války, zachycující tragický osud skupiny německých emigrantů, kteří se skrývají ve stínu Vítězného oblouku a nikde v této době nenalézají klid a bezpečí. Hrdinou příběhu je úspěšný lékař-chirurg, který v boji o holý život spálil za sebou všechny mosty a který se odhodlává zúčtovat...
Deviata básnická zbierka autora vrátane výberov. Vyšla po 25 rokoch odmlčania sa, po Mužskom korení (1972). Daniel Hevier (autor doslovu) na margo Ondrušovej poézie píše: "Autor skúma najmä jazyk, ktorý sa každodennou realitou devalvuje a znejasňuje. Nie sú to však samoúčelné jazykové hry, aké boli v slovenskej poézii v móde pred pár rokmi. Je to mučivé dobýjanie sa do myslenia človeka prostredníctvom jazyka. Je to hľadanie číreho, nemanipulovaného a nezmanipulovateľného postu osobnosti v dnešnej realite".