Volkmar Essers Pořadí knih (chronologicky)

Jackson Pollock (1912–1956) gilt als der bedeutendste Vertreter der amerikanischen Malerei nach 1945. Sein Weg zur Abstraktion mit geschütteten und getropften Bildern befreite die Malerei von traditionellen Bedeutungen der Linie und Farbe. Die Werke zwischen 1938 und 1946 zeigen, wie sein Drang nach einer eigenen Gestaltenwelt sich mit amerikanischer Neoromantik verband und neue formale Kraft aus europäischen Einflüssen schöpfte. In den vierziger Jahren führten mythologische und totemistische Themen zur Überwindung des Spät-Kubismus. 1947 kulminierte Pollocks ungestüme Bildsprache in den Tropfgemälden, die ein neues Gefühl von Raum und Oberfläche schufen. In nur drei Jahren, von 1947 bis 1950, erreichte er eine Freizügigkeit und Spannung, die einen verbrauchten Formalismus überwanden. Im Fokus der Untersuchung stehen Werke aus dem Museum of Modern Art in New York, das den repräsentativsten Bestand von Pollocks Arbeiten besitzt. Die Sammlung umfasst Gemälde, Zeichnungen und nahezu das gesamte druckgraphische Werk. Bilder aus europäischen Sammlungen ergänzen die Darstellung. Das Buch, mit einem Vorwort von Armin Zweite und einem Essay von Volkmar Essers, erschien anlässlich der Ausstellung „Jackson Pollock - Werke aus dem Museum of Modern Art und europäischen Sammlungen in der Kunstsammlung Nordrhein-Westfalen (Düsseldorf).“

Henri Matisse (1869–1954) je považován za centrální postavu fauvismu, byl však osamělým tvůrcem, který po celý život usiloval o dekorativní zjednodušení formy a dokonalou syntézu linie a barvy. Po své fauvistické fázi experimentoval s podněty kubismu a primitivního umění. Jeho cesty na Orient a do Polynésie ovlivnily jeho díla, která přesahovala plochou plátna: vytvářel vitráže, nástěnné malby, scénografie, kostýmy, knižní ilustrace a sochy z bronzu, keramiky a hlíny. Díky svému plošnému dekorativnímu a ornamentálnímu použití dal barvě samostatnou existenci a stal se vzorem pro umělce, kteří hledali nové cesty mimo zobrazení reality. Vrchol jeho umění představoval přechod k vystřihování, když kvůli nemoci nemohl malovat. Vznikly barevné koláže z akvarelových barev, které byly v roce 1947 publikovány pod názvem Jazz jako jedno z nejvýznamnějších uměleckých knih 20. století. Tento svazek sleduje Matisseův umělecký vývoj od neoimpresionismu a fauvismu až po čistou malbu barevných polí a zve k intenzivnímu zkoumání umělce, jehož vliv na modernu je obrovský.