Karla Svobodová Knihy

V příručce jsou vysvětleny základní předpoklady a podmínky pro školní integraci sluchově postižených, jsou zde rozebrány zásady, které musí učitel dodržovat při jejich výchově a vzdělávání. Učitel běžné školy najde v publikaci poučení o speciálních pomůckách a metodách péče o sluch a řeč ve výchovně vzdělávacím procesu. Autorky kladou důraz na spolupráci s odborníky v oboru reedukace sluchu a řeči. Bez povšimnutí nezůstala ani otázka spolupráce učitele s rodiči sluchově postižených dětí. Zásadním požadavkem integrace je maximální prospěch sluchově postiženého dítěte, a to jak v oblasti vzdělávací, tak v oblasti mezilidských vztahů. Bylo by pravým opakem snahy prospět dítěti, kdyby se ve třídě dostalo do izolace. Udělená schvalovací doložka MŠMT: Schválilo MŠMT ČR, č. j. 17 953/96-24, dne 11. 6. 1996 jako metodickou příručku pro učitele.

Publikace obsahuje informace o kochleární implantaci, metodách, podmínkách, zásadách a postupech reedukace sluchu. Cvičení jsou zaměřena na rozvoj fonematického sluchu, odstranění vadné výslovnosti apod. Mnohá z uvedených cvičení mohou přispět u předškolních dětí k výchově fonematického sluchu; mohou též posloužit jako průpravná cvičení u dětí s vadou výslovnosti či v počátcích osvojování si čtenářských dovedností. Některá cvičení lze využívat i k systematickému rozvíjení dovednosti odezírat. Obrázky ke cvičením nakreslila Danuše Plajnerová. Publikace je určena logopedům, případně i dalším zájemcům - pedagogům předškolních zařízení a elementárních tříd. Je však třeba vždy postupovat pod vedením odborníka-logopeda. Udělená schvalovací doložka MŠMT: Schválilo MŠMT ČR č. j. 10 427/97-22, dne 19. února 1997 jako metodickou příručku pro učitele.

Také letošní sborník vypadá stejně jako ty předchozí. Je to ale jen zdání. Poprvé se totiž příspěvky vybíraly pouze podle toho, zda zapadají do letošního tématu a odpovídají odborným zájmům členů LS MS. Chceme totiž, aby sborník dával prostor všem, kteří jsou ochotni se podělit o své zkušenosti, výsledky své práce nebo o své názory na některý problém. Poprvé tedy předkládáme texty, které neprošly redakční úpravou jazykovou ani stylistickou. V některých případech dokonce lze říci že »nevyjadřují stanovisko redakce«, jak se píše v některých časopisech. Dívejte se proto na texty svým vlastním kritickým pohledem, není totiž pravda, že co je psáno, to je dáno«. Soudíme také, že čtenáři vzhledem ke svému profesnímu zaměření pracují s češtinou ve všech jejích podobách a jsou dostatečně erudovaní, aby sami posoudili, zda se autorům povedlo formulovat jejich myšlenky stručně, jasně srozumitelně a česky, jak to vždycky požadoval profesor Sovák.