Ladislav Zadražil

Maturoval na reálném gymnáziu, 1952-56 studoval obor ruština - čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1951-52 byl redaktorem v nakladatelství Naše vojsko, 1956-61 odborný asistent v literárněvědném oddělení Československo-sovětského institutu Československé akademie věd, 1961-76 odborný asistent ruské literatury (později katedry východoevropských literatur), 1976-90 katedry překladatelství a tlumočnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, učitel uměleckého a publicistického překladu a dějin překladu; 1990 navrácen na katedru rusistiky, 1991 docent ruské literatury, 1993-2000 ředitel Ústavu východoslovanských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Je spoluautorem skript k dějinám ruské literatury 19. století a nevydaných Dějin ruské literatury nové doby a spolupracovníkem nakladatelství Naše vojsko, Odeon, Lidové nakladatelství, Svoboda, Vyšehrad, Torst a Karolinum v oborech umělecká próza, literatura faktu, literární věda a filozofie. Je autorem doslovů k edicím F. M. Dostojevského, N. V. Gogola, L. N. Tolstého, P. Čaadajeva, a A. S. Gribojedova a pořadatelem řady tematických souborů klasických novel. Autorsky a redakčně se podílel na Slovníku ruských spisovatelů od počátku ruské literatury do roku 1917 (1967 a 1972) a Slovníku spisovatelů SSSR (1977). Překládal ve spolupráci s manželkou Miluší Zadražilovou (*1937), překlady podepisovali společně L. a M. Zadražilovi; v 70. a 80. letech vycházely jejich společné překlady pouze pod jeho jménem.