Tři novely o lidech z jižní Moravy představují detektivní parodii (Modrý kvíteček), příběh o posledních prázdninách a prvních životních krocích mladého hrdiny (Prázdniny) a baladu líčící sbližování děda a vnuka (Vinobraní).
Karel Vodák Pořadí knih (chronologicky)
Povídkovým souborem Štvanci zavádí autor čtenáře do pražského církevního útulku pro opuštěné děti v době 1. republiky. Chlapci, kteří přišli do útulku jako sirotci, nebo jako děti, o které se rodiče nestarají, se nemohou smířit s životem v ústavu a stále se dostávají do konfliktus vychovatelkami - jeptiškami. Povídky jsou realistickým a otřesně sugestivním svědectvím o každodenním životě chlapců v útulku, o dětství zdeformovaném strachem a nedostatkem lásky.
Autor se snaží zachytit život černošského kmene Essazamů v Kamerunu v polovině 20. století, který přes snahy katolických misií lpí na světě starých tradic.
Soubor pěti próz o osudech mladých žen, jejichž sny a plány do budoucna rozmetal Mnichov a okupace. Těžištěm vyprávění nejsou válečné zážitky, ale citové vztahy a vazby mladých lidí, kterým se válkou rozpadl jejich svět a kteří byli nuceni si vytvářet nové životní hodnoty. Poslední povídka se vymyká souboru. Zachycuje soudní proces s válečným zločinem, na který přijíždí český lékař.
Major Záruba vyšetřuje podivnou nehodu poštovního vozu.
Společenský román z malého anglického města má kriminální a detektivní zápletku. Jádrem příběhu, v němž vraždou, sebevraždou a téměř násilným zabitím hynou tři lidé, jsou maloměstské poměry a společenská přetvářka.
Román se odehrává v Benátkách osmnáctého století.Na pozadí karnevalových slavností a půvabné přírody benátské republiky je tu s vynikajícím psychologickým mistrovstvím líčen milostný vztah a posléze osudové přátelství primadony slavné divadelní společnosti komedie dell'arte Dory Ricciové k voltairiánskému šlechtici Pietru Antoniu Grataro'lovi.
Pověst o lstivém a moudrém ithackém králi Odysseovi, jak ji známe ze slavného homérského eposu, poskytla autorovi jenom základní látku k novele, v níž nám představuje starověkého hrdinu ve zcela novém světle. Jensův Odysseus není válečník - naopak, celé své životní úsilí věnuje snaze o zajištění trvalého míru. Trójská válka pro něho není hrdinskou výpravou, ale tragédií, kterou se snaží do posledního okamžiku odvrátit.
Alexandr Sergejevič Puškin: Piková dáma a jiné povídky. Rok 1960, 4. vydání (ve Světě sovětů první), česky, vydal: Svět sovětů, nakladatelství Svazu československo-sovětského přátelství. Jedná se o následující povídky: 1.) Povídky nebožtíka Ivana Petroviče Bělkina (Výstřel, Metelice, Majitel pohřebního ústavu, Staniční dozorce, Slečna selka) 2.) Dubrovskij 3.) Piková dáma 4.) Kyrdžali 5.) Kapitánská dcerka (Gardový seržán, Průvodce, Pevnost, Souboj, Láska, Vzpoura Pugačovova, Zteč, Nezvaný host, Rozloučení, Obléhání města, Ve vzbouřené vsi, Sirotek, Vězení, Soud).
Novela o řeckém mysliteli Platónovi vypráví o době, kdy se ještě nezabýval filozofií. Všestranně nadaný mladík Aristoklés se připravuje na celořecké hry. Od svého trenéra dostává pro svá široká ramena přezdívku Platón. Po náročném výcviku v palestře následuje účast na hrách v Delfách. Tvrdá dřina a touha po slávě formuje jeho další myšlenkový vývoj.
Autorčina prvotina, povídky vyznačující se zaujetím pro osudy prostých drobných městských i venkovských lidí. Hrdiny próz jsou tehdejší rázovité figurky z pražské Kampy, pracovnice kancelářů, šoféři, cikánky i pováleční přistěhovalci do vyklizeného pohraničí. Drobné portrétní črty, humoresky, satirické grotesky. První vydání. Předmluva: Jan Otčenášek
Homérova velká epická báseň je dramaticky oživena v tomto moderním,bohatě ilustrovaném vydání Odysseie,napsaném pro děti ve věku 6-11 let.Dětští čtenáři budou očarováni Odysseovými fantastickými cestami a jeho boji s bájnými bohy a nestvůrami,které musel podstoupit na své cestě domů z trojské války ke své věrné ženě Pénelopé.V této knize jsou obsažena všechna slavná Odysseova dobrodružství: s jednookým Kyklopem,na ostrově kouzelnice Kirké o Odysseův útěk před postrachy moře obludou Skyllou a vírem Charybdou.
Vácslava Beneše-Třbízského Sebrané spisy. Díl XVI.
