Bianca Bellová Pořadí knih

Krátké, ale zásadní životní okamžiky Tlumočník se účastní turné českého orchestru v Japonsku, které nabere nečekaný směr. Manželka bohatého podnikatele chystá svému muži oslavu v Kalábrii, ale při domluvě s taxikářem dojde k nedorozumění s nečekanými následky. Teenagerka se vrací se svými rodiči a tetou z pohřbu na české vesnici, cestou jim dojde benzin — a vtom se objeví neznámý noblesní pán. Někdo, někdy, někde… Hrdiny povídek Biancy Bellové potkáváme v okamžiku, kdy se jim děje něco podstatného, ačkoli je to jen okamžik v jejich životě, fragment příběhu. Nevíme, jak začal, a někdy ani netušíme, jak skončí. Přesto nás zkušená autorka obratně vtahuje do dění a i na krátké ploše povídky opět prokazuje svou jazykovou brilantnost a stylovou vybroušenost. Každý, kdo se ponoří do jejího nezaměnitelného světa, bude odměněn celou škálou emocí, ale i humorem, a někdy až hororovou atmosférou.

Emilia pracuje jako redaktorka v rozhlase. Série nečekaných událostí jí převrátí život vzhůru nohama a ona se vrací do městečka Serafiny, kde se narodila. Z náznaků a narážek postupně skládá příběh své rodiny. Aby mohla začít nový život v současnosti, musí se vyrovnat s dávnými generačními traumaty a pravdou o minulosti svých nejbližších. Kdesi na východě zároveň eskaluje válečný konflikt. Serafina i celá země se propadají do dusivé nálady plné strachu, který probouzí staré křivdy, nevraživost i předsudky. Dvě časové linky spojuje několik postav i osudů. Tajemství, rodinná dramata, exotické prostředí, nenávist i láska, ale především silná atmosféra — to je jen stručný výčet přísad, z nichž Bellová suverénně poskládala svůj román, a to s jazykovou vybroušeností, na jakou jsme u ní zvyklí.

Tomáš chce dopřát svým dětem a vnoučatům stejně bílé Vánoce, jako bývaly za jeho dětství, a je kvůli tomu schopen čehokoli. Terezka si nepřeje pod stromeček nic než jezdecký kurz, Julinka ještě věří na Ježíška, ale má už své pochybnosti. Zahraniční kancléř touží střelit si medvěda, Horáček už zase krade stromeček v lese. Tajemný muž jde k zamrzlé řece chytit rybu ke štědrovečerní večeři, paní Hrdličková zve na Štědrý večer jako každý rok muže bez domova k sobě domů, ale má jednu podmínku... Dvanáct populárních českých autorů a autorek napsalo vánoční povídky, které voní jehličím a cukrovím, jejichž hrdinové, jak se o Vánocích patří, plní sny sobě i svým nejbližším, a tak Ježíšek možná přinese brusle s kožíškem, štěňátko nebo duchovní prožitek. Jsou přece Vánoce a to je čas zázraků.

Sborník detektivních povídek z pera hvězd současné české literární scény. Kam až mohou zajít sousedské či rodinné rozepře? Čeho je člověk schopen kvůli nešťastné nebo zhrzené lásce? Proč může být osudné synchronizovat si mobil s počítačem? Jakou sílu má nevšední portrét? Vypátrá policie pokaždé pravého pachatele? A pokud ano, pošle ho vždy před soud? Stojí litera zákona nad morálkou?

Nikdy si nemůžeme být jistí, kde přistaneme. Velké evropské letiště, masa cestujících a každý z nich si v příručním zavazadle nese svůj osobní příběh. Občas o sebe zavadí ramenem a jejich cesty se na okamžik protnou. Žena žijící ve stínu svého partnera, programový smolař se slabostí pro Kerouaca, dcera na cestě z karu. Bianca Bellová ve své nové knize umně propojuje čtyři obyčejné a zároveň pozoruhodné příběhy a ukazuje, že život je jako tranzitní zóna, kde náhodné setkání s cizím osudem může ten náš přesměrovat jinam. Anebo taky ne.

Místo, kde příběhy jsou pravdivější než skutečnost. Kniha, jakou byste od oceňované autorky Jezera, Sentimentálního románu nebo Mony nečekali: román Biancy Bellové Ostrov skrývá tajemství i zámlky, věrnost a zradu, touhu i laudanum. Dva nehrdinští hrdinové, kupec Izar a kněžna Núrit, se předhánějí v rozličných škodolibostech — on jí vypráví příběhy staré jako svět, ona je hltá jako dítě. A pokud jde o děti, tak tu máme i hovnařova kluka, vinou svého páchnoucího zaměstnání chudého a osamělého, tichého a pokorného, a přesto bojujícího s osudem i s předsudky ostatních Ostrovanů.

Každá situace může být přelomová… Člověk vyrůstá v rodině, se kterou se chtě nechtě musí nějak sžít. Pak ho smete puberta a nepřekonatelné výzvy prvních lásek, následuje série dalších více či spíše méně šťastných vztahů, spousta takzvaně „běžných problémů“, až se jakžtakž bez újmy dokodrcá k remcavému stáří. A v průběhu toho všeho se nepřetržitě snaží zavděčit rodičům, které si vlastně nevybral. Roční období se střídají a životy běží. Povídková sbírka Biancy Bellové zachycuje právě tyto fragmenty lidských osudů. Jsou to výseky jednotlivých životních příběhů, v nichž jsou často ony osudy obsaženy vlastně kompletně — dívka na koupališti zažije přelomovou situaci, podobně zásadní je pro jinou ženu setkání dohodnuté přes Tinder, jednomu muži zase zemře dobrý přítel, jiný se vydává číst na literární festival, stará básnířka vede v pečovatelském domě rozhovor s mladým novinářem a v nehostinných Sudetech zase jeden hrázný vzpomíná na dívku, která mu pootočila svět. Z hromad nostalgie a melancholie však Bianca Bellová umí vyhrábnout i dávku zvláštní naděje. Naděje, že to jsou všechno vážně jen fragmenty a svět se nepřestává točit dál…

Je to tak snadné: stačí udržovat skrytý rytmus těla, které střídavě zapíná a vypíná své funkce, aby kromě práce zvládlo i regeneraci – a naše zdraví se zase vrátí ke své dokonalosti. Kdyby ale byly tyto poznatky tak samozřejmé, objevy na poli cirkadiánních rytmů by bylo v roce 2017 jen těžko vyznamenány udělaním Novelovy ceny. Civilizační výdobytky nám totiž tyto evolučně nastavené procesy skryly. S Pandovou poutavou knihou držíte v rukou příležitost, jak seřídit hodiny svého těla a trvale dosáhnout fyzické a duševní pohody. Naučíte se ovládat intenzitu světla, načasovat správně své jídlo, vyladit pohybovou aktivitu a oddávat se hlubokému spánku. Během několika týdnů zjistíte, jak skvělé je žít ve zdravém těle plném energie.

Anna by ani za nic své matce nepřiznala, že její manžel není, jemně řečeno, tak dokonalý muž jako byl její táta, jehož ale nikdy nepoznala, ovšem Lucie, ta nechce říct o otci svého doposud nenarozeného dítěte vůbec nic. Pan Gruss zase trvá na tom, že mezi půlnocí a jednou hodinou ranní musí být vrátnice Šternberského paláce zamčená a tedy mimo provoz, kdežto Milada odmítá kohokoliv do zámecké školní kaple pustit už bůhvíkolik let. Pro vypravěče povídky Jaroslava Rudiše je záhadou, co se dělo včera večer a proč má na balkóně na keříku navěšená rajčata z nedaleké večerky, zatímco pro Tomáše Marka Epsteina je to jeho nový telefon. A jak spolu souvisí mikulovský židovský hřbitov s prvním mléčným zubem malé Ester?