Luboš Xaver Veselý Pořadí knih

Pod názvem Pane prezidente vychází druhý díl rozhovorů Luboše Xavera Veselého s bývalým českým prezidentem Václavem Klausem, které jsou hitem internetové XTV. Xaver k tomu říká, že „Václav Klaus vztyčuje vlajku svobody a otevírá okna, která by mnozí rádi viděli nejen zavřená, ale i neprodyšně zabedněná“. Sedmnáct rozsáhlých rozhovorů, vážně i s nadhledem a vtipem pojednávající velké problémy světové i evropské politiky, dnešní dobu i „pěnu dní“ a témata odlehčenější viděné očima jedné z mála skutečných osobností české politiky jsou určeny všem lidem, kterým dění kolem nás není lhostejné.

Sedmnáct rozhovorů Luboše Xavera Veselého s bývalým českým prezidentem Václavem Klausem v oblíbeném pořadu Pane prezidente… internetové XTV vychází v knižní podobě jako dárek Václavu Klausovi k jeho jednaosmdesátým narozeninám. Rozhovory o vážných věcech, o covidu, Green Dealu, válce na Ukrajině, ale i těch veselejší a úsměvných. Takové jsou Xaverovy „hovory s VK“ i tato kniha.„Václav Klaus je osobnost, která jistě budí emoce, která má co říct, má o čem mluvit, ale hlavně! Patří k těm málo lidem, kteří jsou ochotni vést dialog,“ říká o svém hostu Luboš Xaver Veselý.

Miliony v krabici od vína, kterou obdržel hejtman David Rath. Láska premiéra Petra Nečase k ředitelce jeho kabinetu Janě Nagyové, jež způsobila pád vlády. Podezřelé obálky šéfa Věcí veřejných Víta Bárty. Utajovaná, leč neutajená lánská schůzka místopředsedy ČSSD Michala Haška a jeho kolegů s prezidentem Zemanem, která měla vyhodit ze sedla Bohuslava Sobotku. Záhadná privatizace severomoravských dolů. Podivný nákup letadel CASA... To jsou některé z kauz, které v nedávné minulosti otřásly českou politickou scénou. Moderátor a publicista Luboš Xaver Veselý jich v této knize shromáždil celkem jedenáct. Svého času plnily první stránky novin a uprostřed mediálního třeštění se často vytrácely souvislosti a smývaly rozdíly mezi padouchy a hrdiny. Ačkoli na ně česká veřejnost nezapomněla, dnes už si málokdo dokáže vybavit, jak ten či onen případ vlastně skončil a zda vůbec byli nalezeni a potrestáni viníci. Luboš Xaver Veselý mapuje slavné české politické kauzy svědomitě a přehledně. A především s odstupem času, kdy už utichla mediální hysterie a s ní mnohdy divoké spekulace a manipulace s fakty ze strany nejrůznějších zájmových skupin. Zdaleka ne všechny skandály popsané v knize mají dobrý, nebo alespoň nějaký konec. Spousta otázek zůstává nezodpovězena a několik let staré události mají přesah i do dnešních dnů – a to mnohdy větší, než si připouštíme. Právě proto si zaslouží, aby nebyly zapomenuty.

V ruce držíte knihu, která vůbec poprvé v ucelené podobě popisuje okolnosti, souvislosti a hlavní postavy jedné z největších kauz české polistopadové historie. Privatizace Mostecké uhelné společnosti dodnes plní stránky novin a hýbe českou i zahraniční politikou. Děj knihy nás zavede mimo jiné do divokých 90. let, kde se zrcadlí podivuhodný příběh o budování reálného kapitalismu v naší zemi. Čtenář dostává jedinečnou možnost nahlédnout pod pokličku rozhodovacích procesů nejen v nejvyšších patrech managementu tehdejších firem, ale také ve vládních kruzích. O tom, jak se privatizovala jedna z největších firem v naší zemi, vzpomínají všichni důležití aktéři kauzy. Autor, Luboš Xaver Veselý, sbíral podklady a informace téměř rok. Podle jeho slov se v knize limitně přibližuje skutečnému a pravdivému výsledku. Luboš Xaver Veselý je moderátor, novinář a publicista, laureát Ceny Egona Ervina Kische pro rok 2007 za knihu Doživotí.

Las Vegas není pouze městem hazardu a neonů. Je to místo, které žije svým vlastním specifickým životem, má za sebou bohatou historii, která je spojena s mnoha významnými osobnostmi nejen z oblasti hazardu či showbyznysu, ale také zločinu. Tato kniha představuje Las Vegas jako nejdynamičtěji se rozvíjející město světa s honosnými bulváry se stejně honosnými hotely, ale i drobnými podniky. Provede čtenáře známými hernami, nejlepšími restauracemi i hotelovými halami a upozorní je na místa, která při své návštěvě rozhodně nesmí zapomenout navštívit. Nejedná se přitom o bedekr ani turistickou příručku. Autor se na stránkách jednotlivých kapitol věnuje jak historii města se všemi jejími aspekty, tak i zajímavostem o jednotlivých resortech či uměleckých show, a to nikoli z pozice pozorovatele, ale přímého účastníka života v Las Vegas. Luboš Xaver Veselý totiž Las Vegas několikrát navštívil a využívá kromě obvyklých zdrojů také osobní zkušenosti a rozhovory s obyčejnými lidmi žijícími v tomto neobyčejném místě. Moje Las Vegas pomůže čtenáři proniknout do tajů tohoto města, do jeho zákoutí i historických souvislostí. Jednotlivé kapitoly jsou doplněny i rozhovory s významnými českými celebritami, jejichž životní dráha se s tímto městem nějak protnula. Text je doplněn řadou fotografií známých fotografů, ale i kopiemi unikátních dokumentů vztahujících se k historii tohoto města.

V každé z šesti kapitol jsem se snažil přispět něčím novým k tematizované problematice. V první kapitole zpochybňuji tvrzení o existenci prostě vidových předpon a o tom, že předpony lze považovat za morfémy, jejichž označovaným je vid. Navrhuji otázkový test pro ověření vztahu mezi dokonavými a nedokonavými tvary slovesa a pokouším se o přesnější vymezení vidových významů. Druhá kapitola přináší algoritmus pro určení vidové hodnoty vidového paradigmatu slovesa a ověřování přítomnosti dokonavého paradigmat v tvarovém souboru. Ve třetí kapitole dokazuji, že nedokonavé užívání slovesa soustředit (se) není projevem menší schopnosti mluvčích, ale důsledkem jeho pozice v soustavě sloves. Čtvrtá kapitola ukazuje, že kapacitiva (ujet, unést, uzvednout) netvoří homogenní skupinu sloves. V páté kapitole zjišťuji, že kvantovací a omezovací slovesa nepatří do třídy mutací a rozděluji je do tří podskupin podle jejich významu. V šesté kapitole dospívám k závěru, že málodokladová saturativa jako nastávat se a nasedávat se jsou pravděpodobně dokonavými předponovými odvozeninami od frekventativ.

V každé z pěti kapitol jsem se snažil přispět alespoň něčím novým k tematizované problematice. Své závěry uvedu po kapitolách a pouze výběrově. V první kapitole rozděluji prvky množiny exhaustiv do tří skupin podle jejich vztahu k významovému rysu usmrcení sémantického participantu děje. V druhé kapitole docházím k závěru, že příčinou spíše jen výjimečného přitváření nových podílných sloves není ani tak případný vznik homonymie (povytahovat tahák z penálu vs. povytahovat všechny rajčatové keříky), jako mnohem spíše to, že význam posobnosti mohou (bezpříznakově a za pomoci kontextu či konsituace) bez problémů vyjadřovat i perfektiva, jejichž sekundární imperfektiva by mohla fundovat distributivní slovesa (Rozdal jim papíry vs. Porozdával jim papíry). Ve třetí kapitole podrobuji kritice některé argumenty, které byly předloženy ve prospěch / v neprospěch tvrzení, že v současné češtině existuje akuzativní se. Závěrem čtvrté kapitoly je (mimo jiné) zjištění, že míru přechodu verbálních adjektiv na -ící/-oucí z paradigmatu slovesa směrem k slovnímu druhu substantivum nelze testovat jen na základě morfologických, slovotvorných a syntaktických vlastností dané jednotky, ale je třeba přihlížet také k frekvenci. V kapitole páté představuji klasifikaci výjimek z morfologických, slovotvorných a syntaktických pravidel a v některých případech se pokouším i o zformulování jejich příčin.

Pistole, nože, lano, sekery, kladiva, palička na maso a šroubovák – to jsou nástroje, s nimiž čeští vrazi páchají své činy. Autor Luboš Xaver Veselý se v přípravách na tuto knihu vydal do kriminálů, aby se setkal s pravomocně odsouzenými vrahy a prozkoumal jejich paměť prostřednictvím otázek, které odhalují hloubku jejich zločinů. V knize nenajdete žádného odsouzeného, který by byl obětí justičního omylu; všichni si zaslouží svůj trest. Veselý zachytil osudy pachatelů v dvanácti rozsáhlých dialozích, které připomínají divadelní hru pro dva aktéry, a snažil se přenést čtenáře přímo do návštěvní místnosti věznice. Rozhovory se zaměřují na ty, kteří si pohráli s životy nevinných lidí, a autor si byl vědom obětí a jejich pozůstalých. Jeho cílem bylo poskytnout poctivou publicistickou práci, která by mohla sloužit jako varování pro veřejnost. Tato kniha nenabízí potěšení ani návod na vraždění, ale je plná holých faktů, vyřčených přímo z úst těch, kteří se dopustili nejzávažnějších zločinů. Čtenář by měl číst pozorně, protože každé slovo nese váhu a význam.

Luboš Xaver Veselý říká, že s Jiřím Paroubkem se dělá rozhovor dobře. Obecně to platí u všech, kteří mají o čem vyprávět. Na druhou stranu tady funguje skutečnost, že lidé, kteří poskytují rozhovory často, už na většinu věcí někdy někomu odpověděli, což je drobná komplikace, ale představit předsedu ČSSD jako člověka - zatím autor nevzdává. V rádiu vedl Luboš Xaver Veselý s Jiřím Paroubkem během šesti let celkem devět rozhovorů. Několikrát spolu hovořili na různých akcích, vyměnili si celkem asi deset esemesek a domnívá se, že toho o něm ví celkem dost. Hlavním důvodem, proč přijal nabídku vést s předsedou ČSSD rozhovor pro knížku je ten, že ho považuje za chlapa, kterému se dá věřit. Ze svého pohledu rozhlasového moderátora vidí Jiřího Paroubka ještě v jedné důležité souvislosti: ať je před volbami nebo není, chová se k němu vždycky stejně. ..... (rozhovor s předsedou České sociální demokracie v únoru a březnu 2010)