Jihočeská univerzita Teologická fakulta Knihy

Práce reflektuje, jak se Církev adventistů sedmého dne vyrovnává s výzvami postmoderny, ač sama má své kořeny hluboce v období moderny. První část je věnována vzniku Církve adventistů sedmého dne v kontextu paradigmatu moderny a vývoji její dogmatiky. Zabývá se zejména filosofií common sense Thomase Reida a popisuje adventistické dogmatické výpovědi, které jsou pro tuto církev typické a na které měla filosofie common sense vliv. Druhá část rozebírá, jak se tato církev vyrovnává s výzvami postmoderní doby. Popisuje současné rozdělení adventistické teologie na základě hermeneutických východisek, kterými se jednotlivé proudy od sebe liší a které je závislé na způsobu vnímání Boha ve vztahu k času. Ukazuje i praktické dopady, ke kterým jednotlivé přístupy v církevní praxi vedou. Cílem práce je co nejobjektivněji popsat stávající situaci a ukázat na možná rizika a řešení, která před církví a jejími členy leží. Autor vidí adekvátní odpověď na problémy adventismu v postmoderní době v přenesení důrazu na obecně křesťanská východiska a v redefinování specificky adventistických nauk.

Prostřednictvím analýzy teologických motivů v básnické skladbě Z domoviny objevujeme dosud jen málo známou tvář mimořádného českého básníka 20. století Vítězslava Nezvala. Analyzovaná skladba vychází v době nejtužšího stalinismu v Československu (1951) a zdá se, že je to paradoxně právě brutální útok na církve, který v básníkovi probouzí jeho vlastní dlouhodobě potlačovanou spiritualitu. Ta se pak o to důrazněji přihlásí o slovo v tematizacích a spodních tónech tohoto pozoruhodného díla. Metody poetické teologie přitom odhalují významy textu, jichž si nemusel být vědom ani básník sám.