Margarete Buber-Neumann Pořadí knih

Kniha Zajatkyní Stalina i Hitlera je příběhem ženy 20. století, která chtěla prožít život ve shodě se svým svědomím. Obě ideologie, komunismus i nacismus, poznala zevnitř a na vlastní kůži. Po zážitku krveprolití první světové války a tváří v tvář následným otřesným sociálním poměrům v Německu se stala komunistkou, přes prvotní nadšení si však uchovala kritickou mysl. To ji předurčilo k tragickému osudu v okamžiku, když se o deset let později uchýlila do moskevského exilu. Jejího manžela Heinze Neumanna, předního člena Komunistické strany Německa, sovětští komunisté záhy uvěznili a poté zastřelili. Margarete Buber-Neumannová byla rovněž zatčena a poslána do gulagu. V roce 1940 ji sověti vydali nacistickému Německu a až do jara 1945 byla vězněna v koncentračním táboře v Ravensbrücku.

En 1940, Margarete Buber-Neumann est internée au camp de Ravensbrück où elle survivra jusqu'en avril 1945. C'est dans ce camp qu'elle rencontre Milena Jesenskà, dont elle veillera l'agonie sur une paillasse de l'infirmerie en mai 1944, et à qui elle consacrera une admirable biographie, Milena. A la sortie du camp, épuisée, enfin libre, elle entreprend un extraordinaire périple à travers l'Allemagne exsangue. La précision du témoignage sur Ravensbrück a fait de ce livre un document capital sur la déportation, second volet de son ouvrage Prisonnière de Staline et de Hitler.

Presents account by a survivor of both the Soviet and Nazi concentration camps. This book explores the behaviour of the guards, supervisors, police and secret police and compares and contrasts Stalin and Hitler's methods of dictatorship and terror.

Kindheit im bürgerlichen Elternhaus in Berlin – Anschluß an die Jugendbewegung – Der Erste Weltkrieg – Heirat mit Rafael Buber, dem Sohn des Religionsphilosophen Martin Buber – Eintritt in die KPD – Bekanntschaft und spätere Heirat mit Heinz Neumann, einem der führenden Köpfe der KPD – 1933 Emigration in die UdSSR – dies sind die äußeren Stationen von Margarete Buber-Neumanns Erinnerungen, deren Schlußpunkt die Verhaftung Heinz Neumanns durch den NKWD darstellt.(Dieser Text bezieht sich auf eine frühere Ausgabe.)

Margarete Buber-Neumann schildert ihre Begegnungen mit geschundenen Menschen, Opfern kommunistischer und nationalsozialistischer Herrschaftssysteme. Es sind Erinnerungen an tragische Einzelschicksale zwischen den Mühlsteinen der Diktaturen, darunter Namen, die in die Geschichte des 20. Jahrhunderts eingegangen sind, wie Max Hölz, Kafkas Freundin Milena, Heinrich Vogeler, Dimitroff und viele andere. Ein erschütterndes Dokument von Opfern und Schuldigen.