Martin Hála Pořadí knih

Podnázev na doplňkové titulní stránce: deset let česko-čínských vztahů očima projektu Sinopsis. Výbor novinových komentářů a dalších textů projektu Sinopsis k česko-čínským vztahům v uplynulém desetiletí. Od naivních očekávání Zemanovy „ekonomické diplomacie" k jejímu krachu po kolapsu čínské společnosti CEFC a zmizení jejího předsedy a prezidentova poradce Jie Ťien-minga. Následné ústupové manévry místní propekingské lobby, pokoutná snaha o „racionalizaci" diskuze o Číně, předžalobní výzvy, roušková diplomacie a „posunování" vztahů samozvanými „zmocněnci". Byla to dekáda bohatá na kolosální omyly, křiklavé konflikty zájmů, aféry a skandály, jež by neměly upadnout v zapomnění. Kniha podává vybrané dobové texty zasazené do širších souvislostí ve stručných přehledech důležitých událostí rok po roku od vzniku projektu Sinopsis v roce 2016. Historické panorama místy přerůstá ve společenské panoptikum, ale dokládá i zdravou skepsi a odolnost české veřejnosti vůči nedomyšleným plánům některých jejích politických představitelů.

Učebnice zahrnuje čtyři tematické celky: Komplexní čísla, Kombinatoriku, Pravděpodobnost a Statistiku. Ačkoliv se jedná svou povahou o obtížnější látku středoškolské matematiky, učebnice ji zpracovává velmi srozumitelným a poutavým způsobem. Výklad je doplněn celou řadou motivačních příkladů z běžného života a dostatkem úloh k samostatnému procvičení. Výrazné a přehledné je barevné zpracování textu.

Autor neotřelým pohledem a veden novými poznatky zprostředkovává dlouhou historii Číny, četné proudy a proměny, jež v ní probíhaly, vzpoury a revoluce, dávné úžasné úspěchy a smutné prohry v nejnovější době. Kapitolu: Čína devadesátých let napsal Martin Hála

Kulturní revoluce v Číně. Svědectví o rozvratu a násilí, zoufalství i naději očima jejího vykonavatele i její oběti. Liang Cheng se narodil roku 1954 v Chu-nanu, rodné provincii předsedy Mao Ce-tunga. Ve svých vzpomínkách zachycuje události dvou desetiletí od konce padesátých let do roku 1980, kdy se oženil s američankou Judy Shapiro a odjel do Spojených států. Soustřeďuje se především na Kulturní revoluci, hektickou kampaň plnou náhlých zvratů, v níž se stává střídavě obětí, němým svědkem a nadšeným účastníkem bouřlivých událostí. Z pohledu očitého svědka líčí průběh kampaně i svůj počáteční zápal, postupné zklamání a skepsi až do svého odjezdu z Číny.

Čínský císař Pchu-i nastoupil na trůn ve třech letech a do svých osmnácti let neopustil Zakázané město. Jeho trůn ale nebyl nikdy pevný, musel čelit povstání, japonské invazi a nakonec o svůj císařský titul přišel. Ke konci druhé světové války ho věznili Sověti, zodpovídal se před Tokijským tribunálem a nakonec ho uvěznili v Číně. Když vyšel z vězení, pracoval v Pekingu napřed jako zahradník a pak jako archivář v muzeu. Neměl žádné děti a byl posledním císařem čínským.... celý text