First published in 1893, this novel is concerned with the bourgeois soul and its inability to will or act. The heroes are typically men of business, but with cultural pretensions and he depicts them in their free time when they are not working.
Hlavní hrdinkou románu je mladičká Denisa. Prostá, upřímná dívka, která je z celého srdce zamilovaná do svého šéfa, majitele největšího obchodního podniku v Paříži. A právě způsob, jakým projevuje tato hluboce citově založená žena svou lásku v prostředí, kde koketování, flirt, svádění a chvilková milostná vzplanutí jsou všední věcí, svědčí o Zolově umění analyzovat milostné city. Pohledy do intimních hnutí lidské mysli se prolínají s popisem vývoje obchodního podniku od skromných začátků až po vrchol úspěchu a prosperity velkopodniku.
Román napsaný ve stylu kritického realismu je zajímavým, tragikomicky laděným pohledem na terstskou společnost na přelomu století. Formou osobních vzpomínek neúspěšného dědice významné terstské firmy se stává čtenář účastníkem celého jeho života, jeho lásek, manželství i jeho neúspěšné obchodní kariéry. Hlavní hrdina jenž sám sebe charakterizuje jako slabocha, výstředníka, lenocha a hypochondra, dochází nakonec tváří v tvář událostem první světové války k názoru, že nemocný není on, nýbrž svět, který ho obklopuje a který vynakládá tolik energie na vývoj těch nejstrašnějších prostředků hromadného vraždění lidí.
La pubblicazione di Madame Bovary ha creato il primo e più clamoroso caso di intervento censorio pubblico ai danni di un’opera moderna: insieme al successo, infatti, lo scrittore ottenne una incriminazione per oltraggio alla morale pubblica e alla religione, da cui, peraltro, fu assolto. La sua Emma è diventata immediatamente il simbolo del disagio e dell’insofferenza borghese: vittima di una sorta di “vampirismo” che le procura appetiti e desideri sempre crescenti e un’infelicità sempre più vorticosa, è destinata a soccombere alla sua stessa smaniosa irrequietezza.