Pierre-Yves Beaurepaire je francouzský historik se zaměřením na sociální a kulturní dějiny osvícenské Evropy. Jeho výzkum se soustředí na světovou a savantskou sociabilitu, zednářství a písemnou komunikaci, přičemž využívá pokročilé výzkumné nástroje, jako jsou databáze a geografické informační systémy. Beaurepaire rozšiřuje své bádání o celosvětový pohled na osvícenství, který bere v úvahu i mimoevropské vlivy. Jako pedagog a vědec se Beaurepaire podílel na rozvoji mezinárodních univerzitních programů a koordinoval významný výzkumný projekt zaměřený na oběh myšlenek a sítí v Evropě od klasického období po osvícenství.
Atlas poskytuje komplexní pohled na zásadní změny, kterými evropské státy procházely od 16. do 18. století. Zaznamenává válečné konflikty, mezinárodní vztahy, ekonomický vývoj a proměny v oblasti vědy a umění, přičemž detailně popisuje přechod Evropy do moderní doby. Čtenáři nabízí pohled na dynamický vývoj Evropy během více než tří set let, kdy se mír a stabilita střídaly s válkami a nestabilitou, a kdy se země buď uzavíraly, nebo otevíraly světu. Kniha odpovídá na otázky týkající se spojení renesanční Evropy prostřednictvím knihtisku, náboženských sporů v období reformace, válečných střetů v éře baroka a osvícenského směřování k revoluci. Obsahuje hlavní kapitoly jako Úvod, Renesanční Evropa, Otevřená Evropa a Osvícenská Evropa, a závěr shrnující hluboké proměny této doby. Raný novověk byl obdobím vzniku absolutistických monarchií, zpochybňování panovnické moci a ztráty náboženské jednoty. Nové státy a koloniální říše se objevovaly, zatímco mnozí lidé opouštěli své země, ať už z nutnosti, nebo touhy po bohatství. Atlas se snaží prezentovat informace přehledně a poutavě, doplněné mapkami a infografikami, což činí tuto publikaci cennou pro pedagogy a jejich žáky.
Les Lumières sont d'actualité. Convoquées en ces temps de débats sur les vertus ou les dangers du multiculturalisme, célébrées pour leur discours sur le politique, la laïcité ou le lien social, elles sont considérées comme la source de l'Europe d'aujourd'hui. Ironie du calendrier, la commémoration des cinquante ans du traité de Rome (1957) se déroule alors que la construction européenne marque le pas. Dans ce contexte passionné, ce livre propose au lecteur de prendre du champ en revisitant le mythe - flatteur pour l'ego national - de l'Europe française au siècle des Lumières. Guerre et paix, hégémonie culturelle et affirmation des cultures nationales cosmopolitisme et nationalisme, réseaux transnationaux et mobilité des élites européennes : l'Europe du XVIIIe siècle interroge notre présent. Ses acteurs sont diplomates, mais aussi aristocrates, étudiants sur le "Grand Tour", artistes, intellectuels, négociants, exilés politiques et religieux. Société des princes, monde des salons, République des lettres et des sciences, franc-maçonnerie, tous tissent à travers l'Europe une toile où s'affrontent les hommes et les idées. Le rapprochement franco-anglais qui inaugure le printemps du siècle est l'objet de tous les espoirs car de lui dépend le fragile équilibre des puissances. La France de Louis XV et de Voltaire, comme aujourd'hui les États-Unis, est à la fois enviée et crainte. Les Européens l'admirent et s'en inspirent, tout en cherchant à s'en démarquer pour exister par eux-mêmes dans une Europe où émerge le sentiment national, annonciateur des temps contemporains. Pages de début Introduction I. Le printemps du siècle : les années 1715-1730 Présentation 1. La recherche d'un équilibre européen 2. Des sociabilités européennes 3. À la rencontre de l'autre 4. Une mésentente cordiale ? II. Le mitan du siècle : les années 1740-1750 Présentation 1. Friedrich Melchior Grimm, passeur culturel entre la France, l'Allemagne et la Russie 2. Le rayonnement du livre français : l'exemple de la Russie 3. Académiciens et passeurs culturels : Jean Henri Samuel Formey et Jean-François Séguier 4. Le rayonnement européen de l'université luthérienne de Strasbourg et de l'école diplomatique de Jean Daniel Schoepflin 5. Une Europe française ? Le rayonnement européen de la franc-maçonnerie française : l'exemple suédois 6. La complexité des échanges culturels : sélection et acculturation III. Le tournant du siècle : les années 1760-1780 1. L'impact d'un conflit mondial : la guerre de Sept Ans 2. Les Lumières françaises vues d'Europe : entre attraction et agacement 3. Les Lumières françaises et les despotes éclairés : le cas Diderot 4. Du cosmopolitisme au nationalisme : l'Europe des francs-maçons lézardée Conclusion Bibliographie Repères chronologiques Biographie de l'auteur Pagesde fin
