Výbor z veršů tureckého básníka (1914-1950) obsahuje téměř vše podstatné z jeho nerozsáhlé básnické tvorby. Zachycuje jeho profil jak tvůrčí, tak lidský, neboť v řadě básní se přímo odrážejí skutečnosti jeho života. Nejdůležitější události jeho života lze vyčíst z Velihobásní, jsou jakýmsi životopisem. Myšlenka lásky k člověku, kterou vyznívá poslední, nedokončená báseň, je základním rysem celého díla. Avšak rozpor mezi dychtivým vztahem k životu, který miloval, a odmítáním života, který ho zraňoval, vytváří citové i myšlenkové napětí v jeho imaginaci. A to se promítá i do lyriky milostné. Nelze ani dost zdůraznit, že básně jako „Přehlídka lásky", „Báseň s jevištěm" nebo „Moje zlatozubá" náleží cele do oblasti milostné poezie — třebaže i my jsme v tomto žánru zvyklí čítat někdy ledacos jiného. Rovněž lakoničnost básníkova vyřazuje rysem sympatickým. Jazyk Veliho je ve své prostotě neobyčejně výrazný, někdy až rafinovaný. Celé jeho básnické dílo tvoří nevelkou knížku. čejnl výrazný, nikdy až rafinovaný. Celé jeho básnické dílo tvoří nevelkou knížku. Tento výbor z ní neuvádí básni z mládí, které jsou z valné většiny psány v duchu staré poezie, a některé básně, které se buď nepodařilo adekvátně přeložit nebo které by vzhledem k množství reálií nebyly pro naše čtenáře dost srozumitelné. To nejpodstatnější je tu však obsaženo, aby se pokusilo dokázat, že tento turecký básník má co říci světu.
