Joris Karl Huysmans Životopis
Tento francouzský prozaik je známý svým jedinečným stylem, který se vyznačuje neobvyklým užíváním francouzštiny, širokou slovní zásobou a bohatými, smyslovými popisy. Jeho díla oplývají encyklopedickou přesností a pronikavým satirickým vtipem. Huysmans vyjadřuje znechucení moderním životem a hluboký pesimismus, který ho vedl k filozofii Arthura Schopenhauera a následně k učení katolické církve.
Joris Karl Huysmans (5. února 1848 Paříž – 12. května 1907 Paříž) byl francouzský spisovatel, literární a výtvarný kritik vlámského původu.
Narodil se 5. února 1848 jako Charles Marie Georges Huysmans v rodině litografa vlámského původu. Po skončení středoškolských studií začal pracovat na ministerstvu vnitra. Ministerským úředníkem byl až do svých padesáti let. V roce 1874 vydal první sbírku básní v próze, v roce 1876 první román. Nejprve psal ve stylu naturalismu, byl velkým obdivovatelem Emila Zoly. Od roku 1876 psal též výtvarné a literární kritiky. Osobní krizi po vydání románu Naruby řešil konverzí ke katolicismu, uchýlil se krátce do trapistického kláštera v Igny. V roce 1898 opustil práci na ministerstvu a odešel do benediktinského kláštera v Ligugé. Roku 1901 byl klášter přemístěn do Belgie a Huysmans se vrátil do Paříže. Zde byl jedním ze zakládajících členů Académie Goncourt. 12. května 1907 zemřel na rakovinu.