Emil Vachek

Emil Vachek (2. února 1889, Hradec Králové — 1. května 1964, Praha) byl český prozaik, dramatik a novinář, společně s Eduardem Fikerem zakladatel české detektivky, tvůrce prvního ryze českého detektiva Klubíčka.

Narodil se roku 1889 v Hradci Králové v dělnické rodině. Po absolvování reálky studoval na soukromé obchodní akademii v Praze, kterou však nedokončil a živil se jako lidový fejetonista. Od roku 1911 se věnoval novinářské a spisovatelské práci, působil jako redaktor v Právu lidu, přispíval do Volné myšlenky, Práce, Zvonu, Tvorby, Panorámy, Literárních novin, v letech 1924–1927 vydával a redigoval plzeňský Pramen a v letech 1927–1929 Novou svobodu. Své články publikoval pod různými pseudonymy, např. E. Czarski, Ludv. Chládek, Litnov. Používal také šifry, např. EV, V, ax. Redigoval Památník dělnické olympiády 1921. Od roku 1929 řídil knihovnu Pyramida.[1]. Ve 30. letech působil ve funkci místopředsedy nakladatelství Evropský literární klub, a byl literárním poradcem, ředitelem nakladatelství Sfinx.

Nejčastěji si korespondoval s A. C. Norem a svou ženou Karlou. Dále pak s Karlem Čapkem, Františkem Langerem či Josefem Svatoplukem Macharem a dalšími.

Zemřel roku v 1964 v Praze.