Tento autor se ponořil do srdce srbské minulosti a oživil ji pro čtenáře prostřednictvím živého realismu. Jeho prozaické kroniky, ovlivněné láskou k národní historii a vizí silného Srbska, jsou oslavou minulosti. Své jedinečné mistrovství v zachycení humoru a každodenního života, často zasazené do vzpomínaných krajin Bělehradu, Niše a Vojvodiny, učinilo jeho díla trvalou součástí literárního kánonu. Jeho schopnost pozorovat a zaznamenávat lidské zkušenosti, často označovaná jako psaní „s poznámkovým blokem“, dodává jeho příběhům autenticitu a půvab.
Autor patří ke klasikům humoristické literatury a jeho vyprávění o popu Ćírovi a popu Spírovi z konce 19. století se stalo pro jihoslovanskou literaturu asi tím, co pro nás Nerudovy Malostranské povídky. Sremac umístil dění knihy do malé vesnice v Banátu, této jihoslovanské Hané, a našel zde tolik ryzích figurek plných bodrého lidového humoru, že čtenáři utkví ještě dlouho po přečtení v paměti.