Géza Včelička Knihy

Je to základní myšlenka napsat monografii o krajině zdánlivě nezajímavé. Ten výsek Prahy, který vlastně ukázuje celou starou Prahu.

Obsáhlý cestopisný román který popisuje cesty spisovatele na Slovensko a po celé Evropě, které podnikl jako tramp tělem i duší

Příběh číšnického učně Antonína, který se učí v kavárně. Prožívá všechny ústrky učňů v té době a těší se na konec. Jaké je však jeho překvapení, když po skončení učení zjistí, že ho šéf propouští a že se vlastně vyučil nezaměstnaným.

1. vydání s podtitulem Román z let devadesátých. Autor sleduje osudy pražské rodiny Fišerů v letech 1884 – 1897. Členům této rodiny, Frantovi, Anežce, Julii a Žofii, se věnuje hlavně v první části knihy, nazvané Na staré baště. Druhá část, Všední den, už se neomezuje jen na tyto postavy, jde spíše o kroniku formování dělnického hnutí. Včelička vytváří plastický obraz života v posledních desetiletích 19. století, dokáže zachytit atmosféru doby, „národnostní a sociální vření, dělnické stávky i růst sociálního uvědomění. Celý román se odehrává v Praze. Praha je zde vykreslena jako město, které má své vlastní zákonitosti a pravidla, jako svět sám pro sebe. Postavy románu se pohybují pouze na území Prahy, její hranice takřka vůbec nepřekračují. Jednou z mála výjimek jsou Žofčiny cesty za dítětem na venkov, který zde ale není nijak blíže specifikován.

Cestopisný román. Základ románu tvoria obšírne poznámky autora, ktoré zaznamenal na svojích potulkách severnou Afrikou. Druhé vydání.

Román o dobrodružství tří pražských nezaměstananých dělníků, kteří se vydali do Tunisu a Alžíru za prací a za dobrodružstvím.

Cestopis o nacistickém Německu a o Sovětském svazu, přepracovaný a rozšířený podle knih V zemi hákového kříže (Praha 1933) a Dvě města na světě (Praha 1935).

Obsáhlý cestopisný román který popisuje cesty spisovatele na Slovensko a po celé Evropě, které podnikl jako tramp tělem i duší

Děj románu čerpá z devadesátých let (1884-1897) 19. století a rozvíjí svérázný kus historie staré Prahy. S drsnou pravdivostí se zde kreslí obraz tvrdého života z nuzného prostředí. Je to Praha proletářská, Praha maloměšťácké chudiny a nezaměstnaných, švadlenek, pradlen, číšníků, spořádaných nevěstek a nepočestných živnostníků. Román vypráví příběh dvou rodin: rodiny Horáčkovy, jež má zařízenou "francouzskou vinárnu s dámskou obsluhou", a proletářské rodiny Fišerovy. Starý Fišer se opíjí a týrá ženu, jeho syn Franta, rváč, sběhne z učení, ale po bídném živoření se zase vrací k pekařině, ženat s fabričkou Růženou. Jedna dcera Fišerova si vezme Karle Horáčka a stane se tak paní onoho počestného nevěstince, druhá se vdá za čísníka Petra...

Obs. v přepracované a rozšířené podobě dvě starší, pův. samostatné práce, které jsou tu spojeny v jednom svazku. Jsou to cestopisné románové reportáže, v nichž v 1. části prvého dílu (V zemi hákového kříže) podává G.V. plastický obraz Německa doby vrcholení příprav nacistů na uchvácení moci (léto 1932), v 2. část i zachycuje v krátkých záběrech život něm. lidu ve stínu hákového kříže (léto 1933). V ostrém kontrastu k dílu prvému oddíl druhý je reportáží o dvou metropolích země vítězného socialismu, Moskvě a Leningradu, reportáže vytěžené z autorova pobytu v zemi sovětů, kam byl pozván v roce 1934 na kongres sovětských spisovatelů

Autorovy nápěvy k devíti básním upravil Jan Seidel.

Soubor reportáží z 30. let 20. století. Známý levicový publicista zde nebývale drsným a otevřeným stylem popisuje otřesné poměry v pražských i brněnských chudinských čtvrtích, v dolech, na uhelných haldách a ve fabrikách, ale nevyhýbá se ani prostředí jatek nebo sociálně motivované prostituce. V závěrečné části kniha obsahuje pod názvem "Protější břeh" dramatizaci autorova románu "Kavárna na hlavní třídě". Svazek doplňuje řada dobových fotografií.

Nová sbírka Včeličkových veršů Klášterní ulice tvoří veršovaný protějšek Pražského tajemství. Vzbudilo-li Pražské tajemství, toto básnické svědectví dávné podoby jedné z nejsvéráznějších pražských částí, živý ohlas a zájem u kritiky a čtenářů, najde své nadšené čtenáře i tato knížka, domalovávající veršem obrazy čtvrti Na Františku.

Rozsáhlý obraz života českého a především pražského dělnictva v 90.letech 19. století.