V měsících před vlastní tragickou smrtí, jakoby v osudovém tušení, hovoří Truman Capote o svém životě a díle s naprostou otevřeností a kniha se tak stává obrazem životní filozofie výjimečného jedince. Osobitost proti průměru - to je základní životní téma T. Capoteho.
Kniha je pokusem o analýzu Bible z pohledu literárního kritika. Odvážná studie odmítá dogmatické i doslovné interpretace Bible a vyzdvihuje její jedinečnost, sílu a vliv na vývoj celé západní literatury a kultury vůbec.
Krátce poté, co vyšly Nápady čtenáře detektivek, pozoruhodná kniha teoretických studii o historii a problémech „černého žánru“, publikoval jejich autor i první vydání těchto dvanácti detektivních povídek a podal tím zajímavý důkaz, že vědecká poučenost o řemesle za jistých okolností může být v literatuře opravdu ku prospěchu. Vždyť jeho povídky plně respektují „pravidla hry", vyznačují se perfektní kombinací a opravdu splňují požadavky patrové logiky. Jenže co by to všechno bylo platné, kdyby uspokojovaly jen svou vytříbenou premeditací, duchaplnou konstrukcí, a nepřerůstaly v sled podivuhodných dějů, nad nimiž se tají dech v úžasu a jež mají schopnost nečekanou proměnou převést z okamžiku děsu a hrůzy do uvolněného smíchu. Opravdu neobvyklé jsou Škvoreckého povídky a prolíná se v nich radost se smutkem právě v té míře, jak je přináší život sám, doba. Bez nadsázky se dá říci, že této knize neschází nic z toho, co očekáváme od dobré detektivky, která se bez výhrad hlásí k svému „pokleslému typu" právě tak jako k literatuře. — První vydáni Smutku poručíka Borůvky vřele přijali čtenáři a literární kritika a Josefu Škvoreckému byla za ně udělena výroční prémie Mladé Fronty. 2. vydání