Soubor tří divadelních her a tří aktovek ruského spisovatele. Obsahuje hry Revizor (1836), Ženitba (1842), Hráči (1842) a aktovky Úředníkovo ráno (1836), Spor (1836), Scény ze společenského života (1842).
Nikolaj Vasiljevič Gogol Knihy
19. březen 1809 – 21. únor 1852
Nikolaj Vasiljevič Gogol (rusky Николай Васильевич Гоголь, ukrajinsky Мико́ла Васи́льович Го́голь – Mykola Vasyľovyč Hohoľ; 20. březnajul./ 1. dubna 1809greg., Soročynce, dnes Velyki Soročynci – 21. únorajul./ 4. března 1852greg., Moskva) byl ruský prozaik a dramatik ukrajinského původu. Byl představitelem ruského romantismu s velmi silnými prvky kritického realismu, za jehož zakladatele je v ruské literatuře považován.
Rozjímání o božské liturgii
- 62 stránek
- 3 hodiny čtení
Málo známé dílo velkého ruského klasika vzniklo během jeho pobytu v Paříži roku 1845. Autor osobitou formou zpřístupňuje mystérium východní liturgie. Poprvé u nás vyšlo v r. 1921 jako součást spisů N. V. Gogola v Ottově ruské knihovně. Vychází ve spolupráci s Českou provincií Tovaryšstva Ježíšova.
Plášť
- 52 stránek
- 2 hodiny čtení
Hrdinou povídky je petrohradský úředníček, jemuž se obyčejný plášť s límcem z kočky stává otázkou života a smrti...
Cyklus šesti povídek (Něvská třída, Nos, Portrét, Plášť, Kočár, Bláznovy zápisky), jež si přes časový odstup – poprvé vyšly r. 1842 – uchovávají zajímavost humorným i realistickým vylíčením ruského způsobu života a charakteristických postav. Svědčí o tom jejich uplatnění iv jiných uměleckých tvarech (opera D. Šostakoviče na námět Nosu, zfilmování Pláště a Portrétu, dramatizace Bláznových zápisků).
Hrdinou prózy je malý ušlápnutý úředníček, který ve snaze vzepřít se daným životním podmínkám podléhá stále více tlaku obludných představ, až se dostává do blázince. Novela je pojata jako hrdinův monolog, který se v souladu s rozkládající se psychikou stále více deformuje do tematické tříště a fantasmagorických útržků vět a slov. Bláznovy zápisky na malé ploše shrnují nejlepšího Gogola. Volně upraveno překladatelem.
Příběh drobného podvodníčka Čičikova, který navštěvuje ruské statkáře, aby je přiměl ke geniálně prostoduché finanční spekulaci s prodejem „mrtvých duší“ zemřelých nevolníků, nelítostně zachycuje veškerou prohnilost a nelidskost carského Ruska. Kniha, která zůstala nedokončená, je i přesto v postavě Čičikova jako karikatura banální vychytralosti dokladem autorova mistrovského satirického umění a kritického pohledu na dobovou společnost.
Slavná veselohra ruského klasika o nepodařených námluvách, kde se o jednu nevěstu uchází několik svérázných ženichů.
Stejně jako předchozí svazky tohoto cyklu chce i díl věnovaný ruské divadelní tvorbě přiblížit čtenářům nejslavnější díla vybraných dramatiků. Známá ilustrátorka Renáta Fučíková je převyprávěla současným jazykem či formou komiksu, aby byla co nejbližší (nejen) dnešním dětem.
Rusko-české vydání Bláznových zápisků obsahuje kromě této povídky i fantastickou a satiricko-humoristickou povídku Nos. Obě se později staly součástí cyklu Petrohradské povídky, v nichž autor zachytil atmosféru prvního ruského velkoměsta.
