Benedikt XVI. Knihy

Poprvé v historii křesťanství se papež zabývá bilančním hodnocením svého úřadu. V rozhovorech s novinářem Peterem Seewaldem, které proběhly těsně před a po jeho odstoupení, se otevírá pohled na Benediktovo pontifikát. Papež mluví otevřeně o pozadí své překvapivé demise a zaměřuje se na obnovení víry jako klíčové téma svého působení, ale také na problematické otázky, jako jsou vztahy s židovskou a muslimskou komunitou, aféra Vatileaks či situace s Piovým bratrstvem. Nikdy předtím se takto nezabýval svým přístupem k víře, aktuálními výzvami pro křesťanství a budoucností církve. Osobní charakter knihy doplňují jeho vzpomínky na rodinu, blízké spolupracovníky a významné životní události. Po předchozích rozhovorech, jako jsou Sůl země, Bůh a svět a Světlo světa, se Poslední rozhovory stávají skutečným odkazem tohoto významného papeže a jednoho z nejvýznamnějších myslitelů a teologů naší doby. Benedikt XVI. (narozen 1927 jako Joseph Ratzinger) byl profesorem teologie, arcibiskupem a papežem od roku 2005 do 2013. Peter Seewald (narozen 1954) je německý novinář, známý svými čtyřmi knihami rozhovorů s Benediktem XVI.

Od vjezdu do Jeruzaléma do zmrtvýchvstání. Druhý díl knihy, kterou Joseph Ratzinger – Benedikt XVI. čtenářům nabídl jako „výraz svého osobního hledání Pánovy tváře“, nikoli jako akt učitelského úřadu, pokračuje v interpretaci evangelií, vedené snahou „porozumět postavě Ježíše, jeho slovům a jeho činům“. Po prvním díle (2007), který sledoval Ježíšovu cestu od křtu přes počátek veřejného působení, horské kázání až po událost proměnění, se druhý díl dostává k nejzávažnější části novozákonního svědectví: k Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání – a hledá odpovědi na otázky: Proč Ježíš musel zemřít? Co znamená zmrtvýchvstání? A co to znamená pro nás? Metodologicky se dílo hlásí k hermeneutice víry, která zodpovědně zachází s historickým poznáním, ovšem na první místo klade tajemství zmrtvýchvstání, základu křesťanské naděje – zde se rozhoduje, zdůrazňuje Benedikt XVI., „zda Ježíš jen byl, anebo zda také je.“ Kniha, byť je slovem do odborné teologické debaty, míří obsahem i stylem k širšímu publiku – jak její autor doufá, „snad bude k užitku čtenářkám a čtenářům, kteří chtějí Ježíše potkat a uvěřit mu.“

Jak vidí Benedikt XVI. sebe a svůj pontifikát, čeho chce dosáhnout? Jak se vyjádří k sexuálním skandálům v církvi? K Williamsonovu případu? Jak hodnotí změny po církevních reformách? Stav ekumeny? Vztahy se židy a muslimy? Co říká hlava 1, 2 miliardy katolíků proměnám západní společnosti, kde je víra lhostejná stále většímu počtu lidí? Co křesťanství nabízí v moderním světě? Jsou v krizích této doby skryty i dosud neodhalené šance pro církev, pro svět, pro každého z nás? Po úspěšných knihách rozhovorů Sůl země (česky vyšlo jako Křesťanství na přelomu tisíciletí) a Bůh a svět vychází třetí kniha v této sérii, kde Joseph Ratzinger odpovídá poprvé jako papež. A to otevřeně, nevyhýbá se žádné otázce – způsobem, který je v církevních dějinách zcela ojedinělý.

Encyklika papeže Benedikta XVI. o křesťanské naději. „SPE SALVI facti sumus“ (Řím 8,24) – ,,V naději jsme spaseni,“ říká sv. Pavel nejen Římanům, ale také nám. To jsou první slova nové encykliky papeže Benedikta XVI. Již název naznačuje, že jejím tématem je naděje. List o rozsahu 50 článků lze rozdělit do dvou částí: v první nalezneme malé, ucelené pojednání o křesťanské naději, ve druhé se papež zamýšlí nad „místy“ současného života, kde se člověk naději nejen učí, ale také ji hned uplatňuje.

Pod pojmem eschatologie (řecké slovo éschatos znamená poslední) rozumíme učení o ,,posledních věcech“ či výpovědi víry o konečném údělu jednotlivého člověka a také o Bohem způsobené obnově lidstva a celého vesmíru. Joseph Ratzinger, dnes papež Benedikt XVI., pojednává v této knize, která tvoří součást Malé katolické dogmatiky, o duši, smrti, očistci, vzkříšení, věčném životěa obnově kosmu na základě hluboké analýzy Starého i Nového zákona a především bohaté křesťanské tradice. Čtenář může právem očekávat nejen přesvědčivou interpretaci starších církevních formulací, ale i břitkou polemiku s eschatologickými koncepcemi dvacátého století. Autor zde důkladně rozvedl intuice svého učitele Hanse Urs von Balthasara, který prohlásil: ,,Eschatologie je větrná korouhvička v teologii naší doby. Od ní vystupují ony bouře, které plodně ohrožují velkou oblast teologie: mohou utlouci kroupami, nebo občerstvit

Nejnovější díl trilogie Josepha Ratzingera – Benedikta XVI. přináší výklad příběhů Ježíšova dětství v Matoušově a Lukášově evangeliu. Autor jej čtenářům předkládá jako prolog k dílům, věnovaným Ježíšovu veřejnému působení (I. díl) a jeho utrpení, smrti a zmrtvýchvstání (II. díl). Překvapivě čtivě a srozumitelně sleduje a porovnává způsoby, jimiž oba evangelisté už na událostech Ježíšova dětství ukazují, že v Ježíši se naplňují dějiny spásy. Otázka, co chtěli sdělit autoři evangelií, se v papežově exegezi opět prolíná s otázkou univerzálního i individuálního významu biblických textů, jejich pravdy pro přítomnost a budoucnost. Kniha je na jedné straně určena široké veřejnosti – k meditaci o Ježíšově narození, o místech, postavách a dějích s ním spjatých je zván každý otevřený čtenář. Zároveň zaznamenává celou škálu reakcí v odborných kruzích – zejména argumentací ohledně historické substance Matoušových a Lukášových textů o Ježíšově dětství rozčeřil Benedikt XVI. hladinu debat o exegezi a teologii dnes.

Když před šesti lety vyšla tato kniha tehdejšího prefekta Kongregace pro nauku víry, vyvolala dlouho trvající diskuse. Autor se hlásí k tradici Romana Guardiniho, což se odráží v názvu i obsahu. Nejde o odborný výklad liturgické vědy, ale o praktickou příručku k pochopení podstaty liturgie a jejích symbolů. Kardinál Ratzinger, dnešní papež Benedikt XVI., se zaměřuje na nejviditelnější projevy víry, neboť liturgie dává víře tvář. Kniha také upozorňuje na nešvary v liturgické praxi, které vznikly po reformách druhé poloviny minulého století. Tento aspekt, podpořený autorovou autoritou, dodává textu zvláštní váhu. Publikace je cenná nejen pro odborníky, ale i pro ty, kteří chtějí lépe porozumět podstatě bohoslužby. Joseph Ratzinger, narozený v roce 1927, byl profesorem katolické teologie a významným koncilovým teologem. V roce 1981 byl jmenován prefektem Kongregace pro nauku víry a v dubnu 2005 se stal papežem Benediktem XVI.

Rozhovory o základních věcech křesťanství a budoucnosti církve. Jaká bude církev za pontifikátu nově zvoleného papeže Benedikta XVI.? I na tuto otázku může nabídnout odpověď kniha rozhovorů, kterou Joseph Ratzinger vedl ještě před svým zvolením do nejvyššího církevního úřadu s novinářem Peterem Seewaldem. Výchozí situace je přitom zřejmá: křesťanské náboženství ztrácí v západním světě sílu, která kdysi přetvářela celou společnost. Znamení a úkony víry se pro mnoho lidí už dávno staly prázdnými slupkami a povědomí o obsahu a významu víry se u dnešního člověka stálé více vytrácí. Zdá se, že církev není s to odpovídat na problémy naší doby. Jednou ze základních otázek je tedy to, zda křesťanská víra může ještě osvícenému člověku 21. století vůbec něco říct.

Roku 2004 přibyly nové státy Evropské unie a ukončovaly se diskuse o evropské ústavě. Zdá se však, že základní otázky zůstaly kupodivu mimo diskusi. Kardinál Ratzinger, který se už v minulosti k této záležitosti vyjadřoval, přistupuje v tomto svazku k některým hlavním problémům. Především: Jaký je původ Evropy a kde jsou její hranice? Kdo má právo nazývat se Evropanem a vstoupit do nové Evropy? Z těchto otázek pochopíme také smysl zdůrazňování duchovních kořenů Evropy, morální základ politiky Unie či odpovědnosti za mír v samotné Unii i ve světě. Jinak bude převládat výlučně hospodářský rozum, příležitostná vnitřní a kolísavá zahraniční politika. I když je tato knížka drobná, vzbuzuje vážné otázky, které jsou ještě naléhavější po dramatických událostech v Rusku a v Iráku. Na odpovědi na tyto otázky závisí, jak říká Ratzinger, přítomnost a budoucnost Evropy... celý text

Posynodální apoštolská exhortace Sacramentum caritatis (Svátost lásky) o eucharistii. Pojednává o ní jako o tajemství víry, o jejím liturgickém slavení a úctě.

Výklad apoštolského vyznání víry. Na konci šedesátých let se mladý profesor Ratzinger stal světově známým díky knize Úvod do křesťanství. Pokouší se v ní odpovědět na otázku, co je obsah a smysl křesťanské víry. Důkladnost a hloubka, s níž zde odkrývá základní problémy křesťanské existence, je ohromující i na počátku 21. století. Za orientační vodítko svých úvah si autor zvolil text apoštolského vyznání víry (Věřím v Boha), jímž si křesťané různých konfesí udržují v živé paměti základní pravdy víry. Tyto pravdy tlumočí živým a zároveň velmi přesným jazykem. Nejprve se snaží plně porozumět tomu, co znamená víra v Boha dnes. Zkoumání různých forem racionality a kritika jednostranně technického a přírodovědného chápání člověka a světa ústí do úvah o nedělitelném vztahu víry a rozumu. Pravdy víry souvisejí těsně s celou existencí člověka: zásadně se týkají jeho rozhodování a nejsou jen záležitostí konvencí, soukromí či citů. Specifičnost křesťanské víry spočívá v tom, že křesťan nevěří v něco, ale v někoho. Víra je dialog s Božím TY, setkání s osobním Bohem-Láskou, který nám zjevuje svou tvář v Ježíši Kristu, a my v tomto setkání poznáváme smysl světa i našeho života.

Doba, v níž žijeme, je dobou velkých nebezpečí i velkých příležitostí pro člověka, ale i velké odpovědnosti. Jeho možnosti a schopnost disponovat světem dospěly tak daleko, že jeho destruktivní moc svými rozměry nahání hrůzu. Stejně zneklidňující jsou možnosti „auto-manipulace“, kterou člověk nabyl. Nerovné rozdělení darů země, rostoucí chudoba, vykořisťování zdrojů země, hlad, nemoci, které ohrožují celý svět, střety kultur – to vše ukazuje, že růstu možností člověka neodpovídá rovnoměrný rozvoj jeho mravní energie. Tento letmý pohled na světovou situaci nás vede k zamyšlení nad současným stavem křesťanství, a proto také nad základy Evropy; oné Evropy, která kdysi byla křesťanským světadílem.

Ve chvíli, kdy Benedikt XVI. opouští svůj úřad, zůstává v těch, kteří se v posledních letech sytili jeho slovem, pocit vděku. Velký duchovní odkaz nelze samozřejmě shrnout na několika stranách, avšak tato knížka – malé poděkování za pontifikát, který zanechává trvalou stopu – může posloužit k načrtnutí vnitřní linie jeho díla. Ústředním motivem je téma víry, protože ona byla pulzujícím srdcem celého učitelského úřadu Benedikta XVI. Nad textem jeho testamentu si uvědomujeme, nakolik je každý člověk v křesťanském životě vlastně na začátku a jak moc má zapotřebí stále znovu se učit tomu, na co pozapomněl, nebo znovu vdechnout život tomu, co bylo zhašeno nebo vyhaslo, či dokonce znovu získat to, co bylo opuštěno nebo odloženo.

Ještě jako prefekt Kongregace pro nauku víry vedl J. Ratzinger rozhovor s novinářem Vittoriem Messorim, ve kterém odpovídal na aktuální otázky doby. Zcela jasná stanoviska jsou odrazem pevné víry, která se opírá o živého Krista a tradici katolické církve, jak je zachycena v učení učitelského úřadu církve.

Co dnes může říct křesťanství o základních otázkách lidského bytí? Odpověď podle Benedikta XVI. bezprostředně souvisí s otázkou: Kdo je Ježíš Nazaretský?

Meditace vybrané z promluv, homilií a audiencí Svatého otce.

Smrť a večný život Eschatológia ako teologická disciplína si dlhé roky pokojne hovela na konci systematickej teológie, veď ide predsa o traktát o „posledných veciach“.

Otázky o církvi se dnes do značné míry soustřeďují na to, jak je ji možno jinak a lépe realizovat. Když někdo zamýšlí vylepšit nějaký nástroj, musí nejprve vypátrat jeho konstrukci. Tím spíše chce-li uzdravit určitý organismus, musí zkoumat jeho vnitřní výstavbu. Nemá-li konání být zaslepené a vést k destruktivním výsledkům, musí si napřed položit otázku, čím tento organismus je. I v současné době musí vůle k jednání ve věcech církve být trpělivá a nejprve se ptát, čím církev je, odkud pochází a k čemu je určena. Tato útlá knížka se pokouší nabídnout něco jako základní příručku katolického učení o církvi.

Vzrušené diskuse, které v posledních měsících probíhají v církvi, přivedly Benedikta XVI. a kardinála Roberta Saraha k přesvědčení, že se musejí vyjádřit. Emeritní papež po své abdikaci v únoru 2013 promlouvá jen vzácně. Chráněn zdmi kláštera Mater Ecclesiae ve vatikánských zahradách se věnuje modlitbě v tichu. Společně s kardinálem Sarahem, svým velkým přítelem, se výjimečně rozhodl napsat esej k otázce, která je pro církev tou nejobtížnější: budoucnost kněží, správná definice kněžství a úcta k celibátu. Ve dvaadevadesáti letech tak Benedikt XVI. podepsal jeden ze svých nejvýznamnějších textů. S neobyčejnou intelektuální, kulturní i teologickou hloubkou jde přímo k jádru problému: „V pozadí vážné situace, v níž se dnes kněžství nalézá, nacházíme metodologickou vadu v přijímání Písma jakožto Božího slova.“ Na jeho neúprosnou analýzu odpovídá text kardinála Roberta Saraha. Jeho výklad se vyznačuje důrazem, radikálností a moudrostí, jež jsou mu vlastní. Nacházíme zde odvážnou reflexi jednoho z nejvýznamnějších prelátů církve.

Otázka Boha není pro člověka teoretickým problémem, ale vrcholně praktickou záležitostí, která se projevuje ve všech oblastech našeho života. Proto ani v úvahách této knihy nejde o promýšlení teorií, ale o pozvání k „duchovním cvičením“ života víry. Jelikož ale křesťanský život není nějakým zvláštním uměním vedle ostatních jiných umění, nýbrž opravdově prožívaným lidským životem, mohli bychom také říci, že jde o „cvičení“ v umění správného života, umění být člověkem.

V dalším svazku promluv Benedikta XVI. z generálních audiencí dostáváme do rukou portréty nejvýznamnějších postav středověké církve. V první části se papež zabývá zakladatelskými postavami západní a východní církve do doby, než se obě části křesťanstva rozdělily, zabývá se např. i Cyrilem a Metodějem. V druhé části ukazuje na klíčových postavách i silné stránky církve té doby: rozkvět mnišství, vzdělanosti, kultury, myšlení a teologie (např. Anselm z Canterbury, Bernard z Clairvaux, clunyjská reforma, zrod univerzit, románské a gotické umění). Třetí okruh tvoří významné postavy františkánského a dominikánského řádu (mj. František z Assisi, Dominik Guzmán, Bonaventura, Albert Veliký, Tomáš Akvinský). Ve čtvrté části se Benedikt XV. věnuje svatým ženám středověku, jejichž přínos pro církev byl nepřehlédnutelný (Hildegarda z Bingenu, Alžběta Uherská, Kateřina Sienská, Juliána z Norwiche nebo Klára z Assisi, která si dopisovala s naší Anežkou Přemyslovnou). Papežovy katecheze zaujmou čtenáře šíří pohledu a schopností autora vyzdvihnout to, v čem postavy světců mohou inspirovat současnou církev a společnost.

Benedikt XVI. nenapsal dějiny pontifikátu Jana Pavla II. ani studii o myšlení svého předchůdce. Nový papež se prostě a zároveň odvážně zařadil mezi zástupy věřících a obdivovatelů, kteří touží vyjádřit Janu Pavlu II. svou úctu a lásku. První čtyři kapitoly přinášejí texty bývalého prefekta Kongregace pro nauku víry, další čtyři tvoří promluvy, které pronesl po svém zvolení na Petrův stolec. Z celé publikace vyzařuje pevné a hluboké přátelství mezi dvěma papeži, v dějinách papežství zcela neobvyklé. „Síla Wojtyłovy víry se potkala s racionalitou dělníka na vinici Páně, která je připravena obhájit důvody křesťanské naděje.“

Meditace k církevnímu roku. Pozvání k prožívání slavností a svátků, tak jak následují v liturgickém roce, spolu s papežem, jenž s myšlenkovou hloubkou a širokým kulturním rozhledem, které jsou mu vlastní, uvažuje o jejich významu v životě moderního člověka. Současný papež se zastavuje u jednotlivých hlavních svátků i osobností církevních dějin a dívá se na ně z tradičního pohledu, zkoumá však také jejich nové aktuální významy. Jsou zde zařazeny i pasáže věnované třeba době dovolených či sportu.

Předmluva Tomáše Halíka. „Máme před sebou soubor textů, které vyjadřují jednu dimenzi papežova poselství: jeho politickou teologii a teologii dialogu kultur a náboženství, zejména dialogu mezi křesťanskou vírou a sekulární racionalitou. Zdá se, že toto téma se zejména v posledních letech dostává do popředí jeho učení a zároveň je tím, co právem budí zájem o jeho myšlenky i daleko za viditelnými hranicemi katolické církve. Právě těmito myšlenkami se Benedikt XVI. snaží plnit úkol papežské služby světu, jak jej vyjádřil ve svém projevu v Praze: být hlasem etického uvažování lidstva.“ Tomáš Halík Knížka zahrnuje: Přednášku „Víra, rozum a univerzita“ na Univerzitě v Řeznu, přednášku „Počátky západní teologie a kořeny evropské kultury“ v pařížské College des Bernardines, projev ve Vladislavském sále na Pražském hradě, projevy před poslanci britského a německého parlamentu, promluvy v jeruzalémském památníku Jad Vašem a na newyorském Ground Zero, odpověď na novinářskou otázku cestou do Portugalska.

Dokument vznikl na základě jednání biskupské synody v Římě v říjnu 2008. První část textu se mj. zabývá výrokem, že křesťanství je náboženstvím knihy. V srdci církve ovšem neleží vytištěná kniha, ale živé Slovo, vtělený Boží Syn Ježíš Kristus. Papež podrobně probírá studium a výklad Bible v církvi a v rámci živé tradice. V druhé části dokumentu se zaobírá biblickou pastorací, místem, jež má Boží slovo v liturgii a v životě církve. Podrobněji zpracovává téma homilie a zdůrazňuje potřebnost její přípravy od kazatele. V třetí části se papež obrací na všechny věřící a zdůrazňuje misijní poslání církve: hlásat Boží slovo v současném světě. Exhortace se inspiruje spisy apoštola Jana, především prologem k jeho evangeliu. Z církevních dokumentů hojně cituje konstituci Druhého vatikánského koncilu o Božím zjevení Dei Verbum. Dokument využívá i zásadních přínosů Papežské biblické komise, vědeckého grémia Svatého stolce, jehož činnost zaštiťoval dlouhá léta právě Joseph Ratzinger. Verbum Domini konečně vybízí k osobní i společné modlitbě nad Božím slovem. Není lepší cesty, jak hlouběji poznat Krista, než pozorná „posvátná četba“ Písma.

Balenie obsahuje: Ježiš Nazaretský – Od krstu v Jordáne po premenenie (1. diel) Ježiš Nazaretský – Od vstupu do Jeruzalema po zmŕtvychvstanie (2. diel) Ježiš Nazaretský – Prológ, Ježišovo detstvo (3. diel) „V týchto knihách chcem Ježiša evanjelií predstaviť ako skutočného Ježiša, ako ,historického Ježiša‘ v pravom zmysle slova. Som presvedčený a pevne dúfam, že aj čitateľ uvidí, že takáto postava je oveľa logickejšia a aj z historického hľadiska oveľa zrozumiteľnejšia než rekonštrukcie, s ktorými sme mali do činenia v posledných desaťročiach. Domnievam sa, že práve tento Ježiš – Ježiš evanjelií – je historicky zmysluplnou a hodnovernou postavou. Iba ak sa stalo niečo neobyčajné, ak Ježišova postava a jeho slová radikálne prekročili všetky dobové nádeje a očakávania, iba tak sa dá vysvetliť jeho ukrižovanie a iba tak sa dá vysvetliť jeho účinkovanie…“

Benedikt XVI. k nám nadále promlouvá jako papež, kterému na srdci ležela víra každého křesťana. V této knize, která čerpá z jeho homilií, katechezí a promluv, vysvětluje a osvětluje základní pilíře křesťanské víry. Jeho hluboká a zároveň prostá slova podněcují k promýšlení křesťanských pravd, ale také k hrdosti na to, že patříme mezi křesťany. Prohloubené znalosti pak vedou k radostnému prožívání své víry a inspirují k důvěrné modlitbě.

Benedikt XVI. ve svých pravidelných středečních katechezích nazval putováním za svědky rodícího se křesťanství. Promluvy jsou rozděleny do tří částí. První se zaměřuje na založení a povahu církve, vyvolení apoštolů a význam apoštolské tradice. Následují portréty Kristových apoštolů a úvahy o apoštolu Pavlovi a dalších klíčových postavách rané církve. Autor se soustředí na úzký vztah Krista a církve, přičemž se vyrovnává s názorem, že křesťanství je pouze individuální záležitostí. Benedikt XVI. zkoumá příčiny takového myšlení a zdůrazňuje, že Ježíš Kristus je přítomen v církvi navzdory lidským nedostatkům. Hlavní část knihy se věnuje jednotlivým apoštolům a jejich dílu, jak je zachyceno v Bibli a dalších pramenech, a klade otázku, jak můžeme v 21. století následovat Kristovy apoštoly. Text je rozdělen do kapitol, které pokrývají základy církve, jednotlivé apoštoly, jejich úlohu a další významné postavy, jako jsou Pavel, Timotej, Titus a další, včetně žen v evangeliu.

Tématem knihy je tajemství eucharistie, liturgické slavení, které Druhý vatikánský koncil nazývá pramenem a vrcholem života církve: „Liturgie je vrchol, k němuž směřuje činnost církve, a zároveň zdroj, z něhož vyvěrá veškerá její síla“ (konstituce Sacrosanctum Concilium, 10). Publikace je sestavena z promluv a článků Josepha Ratzingera o eucharistii, které vznikaly v průběhu mnoha let. Reflektují tedy jeho teologické zrání v tomto tématu, počínaje obdobím, kdy byl mnichovským arcibiskupem, až po nedávnou dobu. Prismatem eucharistie nahlíží autor podstatu křesťanské víry a církev jako společenství. Život křesťanů totiž nelze redukovat jen na zvýšené mravní úsilí či dodržování předpisů. Církev ví, že v eucharistii se sebedarováním Krista zpřítomňuje jeho pravá oběť. Společenství, které slaví eucharistii, se modlí, abychom se stali tím, čím nemůžeme být vlastními silami – duchovní obětí, která se líbí Bohu.

S předmluvou kardinála Tomáše Špidlíka. Od svého zvolení papežem v dubnu 2005 promlouvá Benedikt XVI. při mnoha příležitostech na veřejnosti. Tato knížka přináší pestrý výběr z jeho kázání při velkých liturgických svátcích, z promluv před modlitbou Anděl Páně i z projevů, které pronesl jako významná autorita veřejného života na zahraničních cestách. Jako pastýř Božího lidu se tu zamýšlí zejména nad vírou, nadějí a láskou, jež jsou základem křesťanského života a umožňují nám žít v důvěrném společenství s Bohem-Láskou i v pokoji mezi sebou. Výbor, sahající až po Světové setkání mládeže v Sydney v roce 2008, sestavil se zvláštním ohledem na české a moravské čtenáře Milan Glaser, vedoucí české redakce Vatikánského rozhlasu. Vyhledal texty zvlášť pronikavé a objevné, často s překvapivou pointou, které čtenáře duchovně osvěží a posílí – o přátelství s Ježíšem, o síle modlitby a vnitřní moci pravdy, o plnosti života v lásce i utrpení, o naději a Božím čekání, o plodném vztahu víry a rozumu ...

Kniha obsahuje devět vánočních promluv kardinála Ratzingera, nynějšího papeže Benedikta XVI., z let 1977 až 1994. Jde o myšlenkově i duchovně bohaté homilie, zaměřené na dobu od narození Ježíše Krista až po jeho křest. Vyzařuje z nich veliká radost z toho, že sám nekonečný a všemohoucí Bůh se stal člověkem, jedním z nás, neopomíjejí však ani některé aktuální problémy současnosti, jakými jsou například konzumní způsob života, uprchlíci, bezdomovci nebo vztah k nenarozenému životu.

V rozhovorech, které vedl papež Benedikt XVI. s novinářem Peterem Seewaldem krátce před svým odstoupením z úřadu a krátce poté, se čtenáři otevírá možnost pohlédnout spolu s papežem zpět na dobu jeho pontifikátu. Nikdy předtím nemluvil Benedikt XVI. tak otevřeně o pozadí své překvapivé demise. Vyjadřuje se k obnovení víry jako velkému tématu svého…

Aneb Prubířské kameny pluralistické společnosti. Tři přednášky významného katolického teologa a kardinála o aktuálních filozofických otázkách současnosti.

V spomienkach z mojej mladosti zostal deň porciunkulových odpustkov dňom modlitby, dňom silného vnútorného prežívania, keď sme prijímali sviatosti v atmosfére osobnej sústredenosti. Na námestí naproti nášmu farskému kostolu vládlo výnimočne slávnostné ticho. Ludia nepretržite vchádzali do kostola a vychádzali z neho. Bolo cítiť, že kresťastvo je milosť, ktorej sa možno otvoriť v modlitbe. (Joseph Ratzinger)

Z textů papeže Benedikta XVI. vybral Lucio Coco. Ve výběru mariánských myšlenek, je možné spatřit náčrtek magisteria, jež formou vyprávění zdařile sleduje Mariinu životní pouť, která byla ve znamení prvního radostného proroctví: chaire – raduj se – a věrnosti, která zaznívala dennodenně jako ozvěna na „ano“ dané při Zvěstování. Vybrané papežovy texty chtějí ukázat jeho osobitý výrazový styl vyznačující se střízlivostí, jasností a krásou. Papež se o Marii vyjadřuje stručně, nikdy ale nechybí podstatné prvky. S precizností vždy dává Marii místo, jaké jí náleží: smysl jejího života je „velebit Hospodina“ (srov. Lk 1,46) tím, že nesleduje svůj životní plán, ale nechává se zapojit do širšího rámce dění. Papežův styl počítá se schopností vnímat a pojímat krásu, využívá sílu lidského srdce, které má schopnost vytvářet společenství a nechává se „okouzlovat“ životem.

Sbírka promluv o svatých, které pronesl papež Benedikt XVI. ještě jako kardinál. Světci jsou výkladem Ježíše Krista, který se v nich stává konkrétním – to je základní přesvědčení, z kterého J. Ratzinger vychází. Spolu s uměním označuje svaté za apologety církve. Teprve když znovu objevíme svaté, najdeme znovu i církev.

Podtitul: Meditace o kněžské spiritualitě Ne že bychom chtěli panovat nad vaší vírou, nýbrž chceme pomáhat vaší radosti. (2 Kor 1,24). Kniha nabízí meditace, ve kterých autor povzbuzuje čtenáře k odvaze, aby se znovu a znovu setkávali s Kristem, aby neváhali a prosili ho, aby z nich učinil své apoštoly. Když je naší životní silou radostná zvěst evangelia, můžeme pomáhat radosti lidí, ke kterým přicházíme. Publikace je inspirativní nejen pro kněze a studenty teologie, ale pro všechny, kteří chtějí prožít svůj život aktivně jako křesťané.

Apoštolský list Porta fidei papeže Benedikta XVI. daný motu proprio k vyhlášení Roku víry 11. října 2011.

Dokument se zabývá posláním teologa, jeho vztahem k učitelskému úřadu Církve. Zdůrazňuje, že teologie není nikdy soukromou myšlenkovou oblastí nějakého teologa. Jako taková by znamenala jen velmi málo a rychle by upadla do bezvýznamnosti. Životodárným prostředím teologa je právě Církev, v níž., jsou chráněny Boží obdivuhodné skutky, které víra zakouší. Toto prostředí víry je nutnou podmínkou k tomu, aby byla teologie účinná. Autorem úvodu k této instrukci je kardinál Josef Ratzinger.

Setkávání Benedikta XVI. s mladými lidmi / Během svého pontifikátu prožil Benedikt XVI. celou řadu setkání s mladými lidmi. Bohatství jeho promluv se nyní dostává v ucelené podobě k českému čtenáři. První díl mapuje průběh světových dnů mládeže a obsahuje studii P. Jana Balíka. Druhý díl přináší výběr z jeho promluv pro mládež během apoštolských cest a několik stěžejních projevů o mládeži. Čtenáři najdou na stránkách těchto knih velkou moudrost, inspiraci pro život a jistě se jich dotkne alespoň něco z toho, jak odvážně a inkulturovaně byl papež Ratzinger schopný oslovovat mladé lidi.

Kniha promluv, ve kterých papež Benedikt XVI. na základě evangelijních úryvků rozvíjí svá zamyšlení nad životem křesťana dnes.

Papež Benedikt XVI., vlastním jménem Joseph Ratzinger, nesporně patří mezi nejlepší spisovatele, které kdy církev měla. Není však pouze vynikajícím myslitelem v oblasti teologie, ale také poutavým vypravěčem. Svědčí o tom i tato rozsahem krátká, avšak hutná a zajímavá kniha vzpomínek. Svatý otec v ní popisuje svoje dětství, studium a dospívání v období nacistického Německa, vojenskou službu za války, teologická studia, vysokoškolskou vědeckou kariéru, ale také kněžské a biskupské svěcení a jmenování mnichovským a freisingským arcibiskupem. Pro čtenáře bude velmi zajímavé nahlédnout do Ratzingerova soukromého života a dozvědět se, které události a osobnosti měly rozhodující vliv na jeho teologické a církevní myšlení.

Světové dny mládeže jsou pevnou součástí života církve. Co na SDM mladé lidi přitahuje? Jak je účastníci prožívají? S jakým poselstvím se na ně obrací biskupové a především papež? Kniha kromě papežských promluv obsahuje katecheze českých biskupů i svědectví mladých účastníků a kroniku pouti více než 3 000 mladých lidí z ČR, kteří se Světového dne mládeže v Madridu zúčastnili.

Úvahy papeže Benedikta XVI. k Roku svatého Pavla, sestavené Luciem Cocem s předmluvou Tarcisia Bertoneho, se zaměřují na význam svatého Pavla u příležitosti dvoutisícího výročí jeho narození. Jeho cesta do Damašku symbolizuje duchovní proměnu, kterou prochází každý, kdo se osvobozuje od iluzí a nachází svou autenticitu. Pavel označuje tuto zkušenost jako „povolání“, které je výsledkem Boží milosti, nikoli pouze osobního vývoje. Tato milost nás osvobozuje od sterilního aktivismu a přivádí do prostoru lásky a štědrosti, kde můžeme pěstovat svou víru. Cesta do Damašku je také setkáním s Ježíšem, který oslovuje i ty, kteří ho neznají nebo mu dokonce odporují. Po takovém setkání se život člověka mění, což je jasně vidět na Pavlovi, který se stal svědkem tohoto setkání a ukazuje, jak je důležité opírat se o Ježíše. Pavelův duchovní život zahrnuje i třetí prvek – poslání. Jeho úkolem je hlásat Krista národům, což nelze uchovat jen pro sebe. Po jeho návratu z Damašku se stává poslem Boží lásky a milosti, přičemž jeho poslání zahrnuje i zjevení kříže, symbol sebedarování podle Kristova příkladu. Pavel nese kříž ve svém životě, naplněném láskou a utrpením, a jeho oběť se stává korunou jeho víry. Přeji čtenářům, aby myšlenky v této knize provázely na jejich duchovní cestě a proměnily jejich životy setkáním s Ježíšem.

Publikovaný text byl autorem přednesen 1. dubna 2005 v Subiaku v klášteře svaté Scholastiky, kde mu byla předána Cena svatého Benedikta "Za podporu života a rodiny v Evropě"

obsah: Křesťanství a ostatní náboženství (Dokument z r. 1996 pojednávající o předpokladech mezináboženského dialogu z křesťanského hlediska.) kardinál Joseph Ratzinger: List biskupům katolické církve o některých aspektech křesťanské meditace Přeložil: doc. ThDr. Ctirad Václav Pospíšil OFM Vydání první

Publikace je vhodná pro ty, kdo hlouběji studují Katechismus. Zabývá se základními myšlenkami Katechismu a přináší informace o historii jeho vzniku, uvádí také praktické pokyny pro užívání Katechismu.

Knižní vydání katechezí papeže Benedikta XVI., které pronesl na generálních audiencích během roku sv. Pavla. Z obsahu: 1. Společenský, náboženský a kulturní kontext působení sv. Pavla 2. Pavlův život po cestu do Damašku 3. Obrácení sv. Pavla 4. Pavlovo pojetí apoštolské služby 5. Pavel, dvanáct apoštolů a předpavlovská církev 6. Jeruzalémský „koncil“ a konflikt v Antiochii 7. Vztah k předvelikonočnímu Ježíši 8. Pavlova eklesiologie: Církev jako „Tělo Kristovo“ 9. Pavlova christologie: věčná preexistence a vtělení Ježíše Krista 10. Pavlova christologie: teologie Kříže 11. Pavlova christologie: rozhodující význam Vzkříšení 12. Pavlova eschatologie: očekávání Kristova druhého příchodu 13. Nauka o ospravedlnění: od skutků k víře 14. Nauka o ospravedlnění: od víry k skutkům a k lásce 15. Adam a Kristus: od (dědičného) hříchu ke svobodě 16. Úloha svátostí a církve 17. Duchovní bohoslužba 18. Teologické poselství listů Kolosanům a Efesanům 19. Teologické poselství pastýřských listů 20. Pavlovo mučednictví, duchovní dědictví a ekumena

Publikace pojednávající o třídenní apoštolské návštěvě papeže Benedikta XVI. v České republice, jež se uskutečnila 26.-28. září 2009. Tato Publikace přináší kromě velkého množství barevných fotografií, které zachycují různé okamžiky z třídenní papežské návštěvy, také všechny proslovy, homilie a pozdravy papeže Benedikta XVI., dále proslovy prezidenta České republiky Václava Klause, kardinála Miloslava Vlka, brněnského biskupa Cikrleho, předsedy ČBK arcibiskupa Graubnera, předsedy Ekumenické rady církví v ČR Pavla Černého, rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla, zástupce studentů akademické obce Jaroslava Lormana a pozdrav zástupce mládeže Vladislava Janouškovce. Tak tato publikace přináší vzpomínku na návštěvu papeže v České republice a také nám připomíná jeho poselství.

Hlavním tématem sociální encykliky Benedikta XVI. Caritas in veritate („Láska v pravdě“) jsou možnosti a meze rozvoje jednotlivého člověka i celých národů. Pravý humanismus není uzavřen do sebe, hledá dobro druhého, je otevřený transcendenci: „Bez Boha člověk neví, kam má jít, ani není schopen pochopit, kdo je.“ Papež promýšlí a navrhuje konkrétní přístupy v celé škále oblastí: ekonomické (etika podnikání; odpovědnost finančního sektoru; nová úloha odborů), kulturní (přístup ke vzdělání; absolutní nárok techniky, převažující technicistní mentalita; moc médií), etické (obrana lidské důstojnosti od početí po přirozenou smrt; otevřenost vůči životu; právní systémy a koncept práv a povinností), globální (fenomén migrace; zásady mezinárodní rozvojové pomoci; ochrana životního prostředí; energetická otázka) a politické (princip společného dobra; spolupráce věřících a nevěřících; význam občanské společnosti; úloha neziskového sektoru; reforma OSN). Encyklika je papežovým zásadním slovem k palčivým společenským, politickým a ekonomickým otázkám současného světa. Je také povzbuzující a inspirativní výzvou, adresovanou veřejným autoritám uprostřed globální hospodářské krize.

Encyklika nejvyššího pontifika Benedikta XVI. (biskupům, kněžím a jáhnům, Bohu zasvěceným osobám a všem věřícím laikům o křesťanské lásce). Encyklika je rozdělena na dvě základní části. První se týká teologicko-filozofické reflexe lásky ve svých různých rozměrech (eros, philia, agape), zde se upřesňuje podstata vztahu lásky mezi Bohem a člověkem, který je provázaným vnitřním svazkem. Nejradikálnější formu lásky představuje Ježíš Kristus, který je vtělenou láskou Boha. Druhá část se týká konkrétních skutků lásky k bližnímu (caritas). Papež hovoří o lásce k bližnímu, která je zakořeněná v lásce Boha. Skutky lásky se týkají jak každého křesťana, tak celého společenství církve, která ve své charitativní lásce musí odrážet lásku Trojice.

Rozhovor s kardinálem Ratzingerem je portrétem papeže Benedikta XVI. Zároveň je průvodcem myšlením a životem tohoto významného katolického myslitele. Vyslovuje se k základním otázkám budoucnosti církve, papežství, mezináboženského dialogu. Nevyhýbá se tématům, jako je antikoncepce, svěcení žen, celibát, ale také církevní daně nebo západní hospodářský systém. Kardinál Ratzinger nachází nezřídka překvapivé, vždy však důkladně promyšlené odpovědi. Podrobně probírá i jednotlivé etapy svého života.

Pútavé rozprávanie o vlastnom živote ústami muža, ktorý sa stal pápežom, od jeho detských čias až po pápežský stolec. Spomienky, príhody, stretnutia z rokov 1927 až 1977, keď bol Ratzinger vymenovaný za arcibiskupa Mníchova a Freisingu. Tu sa jeho autobiografické rozprávanie končí, ale dôverná úprimnosť a jednoduchosť, s ktorými sa na stranách knihy stretávame, dostačujúco vypovedajú o jeho charaktere ako kňaza i človeka. Boh, neprestajne prítomný v jeho živote, ho vedie k nečakaným métam: od prefekta Kongregácie pre náuku viery cez zvolenie za pápeža až po zrieknutie sa úradu biskupa Ríma. A aby bola kniha ešte bohatšia, pripájame dodatok dokumentujúci roky 1978 až 2013, ktorý obsahuje aj hlavné línie jeho magistéria a pontifikátu.

Antologie textů papeže Benedikta XVI. (s úvodem Lucia Coky a Edmonda Caruny). Tento útlý svazeček edice „Myšlenky“ je sestaven z úvah Svatého otce Benedikta XVI. o kněžství.

Výbor z textů papeže Benedikta XVI. uspořádal Lucio Coco. Výběr z papežových myšlenek o rodině v době, kdy jsou její základní principy ohrožovány a zpochybňovány. Kniha navazuje na předchozí Myšlenky o kněžství, Mariánské myšlenky a myšlenky o sv. Pavlovi.

Sbírka modliteb Benedikta XVI. a ponaučení o modlitbě. Papež se obrací k dnešnímu světu, který se modlí méně než kdysi, a připomíná mu, že právě dnes je víc než kdy jindy zapotřebí živit ducha a praxi osobní modlitby, že modlit se je povinnost, potřeba, posila, naděje, krása. Bez modlitby není křesťanský život.

Výbor z textů papeže Benedikta XVI. / uspořádal Lucio Coco. Papežovy úvahy o eucharistii nám dávají nahlédnout do srdce křesťanského náboženství. V eucharistii je vše znovu přivedeno ke Kristu. Ačkoli žádná lidská slova nemohou dokonale popsat dar, jímž se Kristus stal, papežovy myšlenky nám mohou být výborným průvodcem k tomu, abychom se tomuto tajemství stále více otvírali.

Texty Svätého Otca vybrané v tejto knižke chcú ukázať jeho osobytný štýl vyjadrovania, ktorý sa vyznačuje triezvosťou, jasnosťou a krásou. Pápež sa o Panne Márii vyjadruje stručne, nikdy však nevynechá podstatné prvky. S veľkou precíznosťou vždy dává Márii miesto, ktoré jej patrí.

According to the Second Vatican Council, "We ought to try to discover a new reverence for the Eucharistic mystery." This statement emphasizes that the significance of the Eucharist transcends our actions; our efforts serve the greater act that precedes our own. The liturgy is both the pinnacle of the Church's activity and the source of its power. This profound understanding of the Eucharist is explored in depth by Cardinal Ratzinger in a collection of previously unpublished texts. As the Prefect of the Congregation for the Doctrine of the Faith, Ratzinger, an esteemed scholar, guides readers into the core of the Christian faith and its central mystery. He examines the biblical, historical, and theological aspects of the Eucharist while highlighting the importance of personal devotion and adoration of the Blessed Sacrament. Ratzinger asserts that the transformation of the world on a social level is rooted in the celebration of the Eucharist. He illustrates how the omnipotent God and Creator draws near to us in the Holy Eucharist, which he describes as the Heart of Life. This exploration invites readers to deepen their understanding and appreciation of this sacred mystery.

At life’s many crossroads, the sacraments of the Church—Baptism, Confirmation, Confession, Holy Eucharist, Matrimony, Holy Orders, and Anointing of the Sick—bring people into contact with the saving work of God. In this collection of homilies, Joseph Ratzinger (Pope Benedict XVI) explains these celebrations of the Church and shows how they always offer an opportunity to announce our faith in Christ and to deepen our understanding of it.  Ratzinger endeavored as a theologian to develop an understanding of the sacraments that would help to make participation in them, and in the Paschal Mystery, more fruitful. Many of these homilies connect the sacraments with a profound interpretation of Scripture. The scriptural passages interpreted in each homily are listed at the beginning of the chapter, so that this volume can also be used for scriptural meditation. Since the Church herself is both a sacrament—that is, a sign of God’s saving action in the world—and the place where the sacraments take place, two of the chapters are about the Church, the body of believers where God dwells.

These five superb homilles by the newly elected Pope, Benedict XVI, provide a clear and biblically based explanation of the first few chapters of the Bible. Reissued with a new cover and ISBN to celebrate Joseph Ratzinger's election. While the stories of the creation of the world and the fall of humankind have often given rise to conflict - fundamentalists twist them into science and history while rationalists approach them by 'divorcing God from creation' - the Pope presents the Catholic middle ground in explaining the vitality of these early Old Testament writings. Beginning each homily with the selected text from Genesis, the Pope discusses, in turn, God the creator, the meaning of the biblical creation accounts, the creation of human beings, sin and salvation, and the consequences of faith in creation. In the Beginning presents a compelling account of the value of creation for our times.

Presents a balanced perspective of the doctrine at the center of Christian belief - the Church's faith in eternal life. This work brings together recent emphasis on the theology of hope for the future with more traditional elements of the doctrine. It also includes a preface by Joseph Ratzinger/Pope Benedict XVI.

Popes do not usually grant book-length interviews to journalists. And never before has a pope given as in-depth and extensive an interview as this one, answering so many direct questions on so many personal and controversial topics. Five years after his election, Pope Benedict XVI openly discusses the criticisms of his pontificate, the crisis in the Church brought on by the clergy sexual abuse scandal, the need for Church reform, the problems of uniting faith and reason today, as well as contemporary issues such as abortion, climate change, same-sex unions, the global economic crisis, and the new atheism. He also examines the quest for unity among Christians, the relations with Islam, the message of Fatima, and the prospects for peace. An unabashed follower of Jesus Christ, Benedict addresses the Church's drive for a new evangelization and the challenges it involves

Dark tales inspired by J. M. Barrie's classic stories of Neverland, Captain Hook, Tinkerbell, and of course Peter Pan, from some the masters of science- fiction, horror and fantasy including A. C. Wise, Claire North, Lavie Tidhar and more.

Focusing on the spiritual journey, this collection of meditations explores the significance of seeking a deeper relationship with God throughout the liturgical year. Joseph Ratzinger draws inspiration from Scripture, Church Fathers, and saints, with special emphasis on Advent and Christmas. Key themes include the mystery of suffering, the incarnation of Christ, and the influence of St. Francis of Assisi on Christmas traditions. The reflections culminate in a celebration of Jesus as the embodiment of God's presence, enriched by insights from Pope John Paul I.

The essence of priesthood is captured through the call to embody joy and steadfast faith, as emphasized by Pope Benedict XVI in a 2008 homily. He highlights that true fulfillment in this vocation requires a deep internalization of the Gospel's fire and the Lord's joy. This inner transformation empowers priests to become effective messengers and spreaders of joy within their communities, reflecting the core mission of their ministry.

Two great theologians endeavor to recover the centrality of Marian doctrine and devotion for the contemporary Church, offering a spiritually rich approach to Mariology that brings into new relief the Marian contours of ecclesial faith. Ratzinger and von Balthasar show that Mary is both the embodiment of the Church, and the mother who co-operates in giving birth to the Church in the souls of believers. At once profound and yet readily accessible, The Church at the Source offers a theologically balanced and biblically grounded presentation of traditional and contemporary thought on Marian doctrine and spirituality.