Benedikt XVI. Knihy

Poprvé v historii křesťanství se papež zabývá bilančním hodnocením svého úřadu. V rozhovorech s novinářem Peterem Seewaldem, které proběhly těsně před a po jeho odstoupení, se otevírá pohled na Benediktovo pontifikát. Papež mluví otevřeně o pozadí své překvapivé demise a zaměřuje se na obnovení víry jako klíčové téma svého působení, ale také na problematické otázky, jako jsou vztahy s židovskou a muslimskou komunitou, aféra Vatileaks či situace s Piovým bratrstvem. Nikdy předtím se takto nezabýval svým přístupem k víře, aktuálními výzvami pro křesťanství a budoucností církve. Osobní charakter knihy doplňují jeho vzpomínky na rodinu, blízké spolupracovníky a významné životní události. Po předchozích rozhovorech, jako jsou Sůl země, Bůh a svět a Světlo světa, se Poslední rozhovory stávají skutečným odkazem tohoto významného papeže a jednoho z nejvýznamnějších myslitelů a teologů naší doby. Benedikt XVI. (narozen 1927 jako Joseph Ratzinger) byl profesorem teologie, arcibiskupem a papežem od roku 2005 do 2013. Peter Seewald (narozen 1954) je německý novinář, známý svými čtyřmi knihami rozhovorů s Benediktem XVI.

Rozhovory o základních věcech křesťanství a budoucnosti církve. Jaká bude církev za pontifikátu nově zvoleného papeže Benedikta XVI.? I na tuto otázku může nabídnout odpověď kniha rozhovorů, kterou Joseph Ratzinger vedl ještě před svým zvolením do nejvyššího církevního úřadu s novinářem Peterem Seewaldem. Výchozí situace je přitom zřejmá: křesťanské náboženství ztrácí v západním světě sílu, která kdysi přetvářela celou společnost. Znamení a úkony víry se pro mnoho lidí už dávno staly prázdnými slupkami a povědomí o obsahu a významu víry se u dnešního člověka stálé více vytrácí. Zdá se, že církev není s to odpovídat na problémy naší doby. Jednou ze základních otázek je tedy to, zda křesťanská víra může ještě osvícenému člověku 21. století vůbec něco říct.

Od vjezdu do Jeruzaléma do zmrtvýchvstání. Druhý díl knihy, kterou Joseph Ratzinger – Benedikt XVI. čtenářům nabídl jako „výraz svého osobního hledání Pánovy tváře“, nikoli jako akt učitelského úřadu, pokračuje v interpretaci evangelií, vedené snahou „porozumět postavě Ježíše, jeho slovům a jeho činům“. Po prvním díle (2007), který sledoval Ježíšovu cestu od křtu přes počátek veřejného působení, horské kázání až po událost proměnění, se druhý díl dostává k nejzávažnější části novozákonního svědectví: k Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání – a hledá odpovědi na otázky: Proč Ježíš musel zemřít? Co znamená zmrtvýchvstání? A co to znamená pro nás? Metodologicky se dílo hlásí k hermeneutice víry, která zodpovědně zachází s historickým poznáním, ovšem na první místo klade tajemství zmrtvýchvstání, základu křesťanské naděje – zde se rozhoduje, zdůrazňuje Benedikt XVI., „zda Ježíš jen byl, anebo zda také je.“ Kniha, byť je slovem do odborné teologické debaty, míří obsahem i stylem k širšímu publiku – jak její autor doufá, „snad bude k užitku čtenářkám a čtenářům, kteří chtějí Ježíše potkat a uvěřit mu.“

Rozhovor s kardinálem Ratzingerem je portrétem papeže Benedikta XVI. Zároveň je průvodcem myšlením a životem tohoto významného katolického myslitele. Vyslovuje se k základním otázkám budoucnosti církve, papežství, mezináboženského dialogu. Nevyhýbá se tématům, jako je antikoncepce, svěcení žen, celibát, ale také církevní daně nebo západní hospodářský systém. Kardinál Ratzinger nachází nezřídka překvapivé, vždy však důkladně promyšlené odpovědi. Podrobně probírá i jednotlivé etapy svého života.

Jak vidí Benedikt XVI. sebe a svůj pontifikát, čeho chce dosáhnout? Jak se vyjádří k sexuálním skandálům v církvi? K Williamsonovu případu? Jak hodnotí změny po církevních reformách? Stav ekumeny? Vztahy se židy a muslimy? Co říká hlava 1, 2 miliardy katolíků proměnám západní společnosti, kde je víra lhostejná stále většímu počtu lidí? Co křesťanství nabízí v moderním světě? Jsou v krizích této doby skryty i dosud neodhalené šance pro církev, pro svět, pro každého z nás? Po úspěšných knihách rozhovorů Sůl země (česky vyšlo jako Křesťanství na přelomu tisíciletí) a Bůh a svět vychází třetí kniha v této sérii, kde Joseph Ratzinger odpovídá poprvé jako papež. A to otevřeně, nevyhýbá se žádné otázce – způsobem, který je v církevních dějinách zcela ojedinělý.

Encyklika papeže Benedikta XVI. o křesťanské naději. „SPE SALVI facti sumus“ (Řím 8,24) – ,,V naději jsme spaseni,“ říká sv. Pavel nejen Římanům, ale také nám. To jsou první slova nové encykliky papeže Benedikta XVI. Již název naznačuje, že jejím tématem je naděje. List o rozsahu 50 článků lze rozdělit do dvou částí: v první nalezneme malé, ucelené pojednání o křesťanské naději, ve druhé se papež zamýšlí nad „místy“ současného života, kde se člověk naději nejen učí, ale také ji hned uplatňuje.

Pod pojmem eschatologie (řecké slovo éschatos znamená poslední) rozumíme učení o ,,posledních věcech“ či výpovědi víry o konečném údělu jednotlivého člověka a také o Bohem způsobené obnově lidstva a celého vesmíru. Joseph Ratzinger, dnes papež Benedikt XVI., pojednává v této knize, která tvoří součást Malé katolické dogmatiky, o duši, smrti, očistci, vzkříšení, věčném životěa obnově kosmu na základě hluboké analýzy Starého i Nového zákona a především bohaté křesťanské tradice. Čtenář může právem očekávat nejen přesvědčivou interpretaci starších církevních formulací, ale i břitkou polemiku s eschatologickými koncepcemi dvacátého století. Autor zde důkladně rozvedl intuice svého učitele Hanse Urs von Balthasara, který prohlásil: ,,Eschatologie je větrná korouhvička v teologii naší doby. Od ní vystupují ony bouře, které plodně ohrožují velkou oblast teologie: mohou utlouci kroupami, nebo občerstvit

Nejnovější díl trilogie Josepha Ratzingera – Benedikta XVI. přináší výklad příběhů Ježíšova dětství v Matoušově a Lukášově evangeliu. Autor jej čtenářům předkládá jako prolog k dílům, věnovaným Ježíšovu veřejnému působení (I. díl) a jeho utrpení, smrti a zmrtvýchvstání (II. díl). Překvapivě čtivě a srozumitelně sleduje a porovnává způsoby, jimiž oba evangelisté už na událostech Ježíšova dětství ukazují, že v Ježíši se naplňují dějiny spásy. Otázka, co chtěli sdělit autoři evangelií, se v papežově exegezi opět prolíná s otázkou univerzálního i individuálního významu biblických textů, jejich pravdy pro přítomnost a budoucnost. Kniha je na jedné straně určena široké veřejnosti – k meditaci o Ježíšově narození, o místech, postavách a dějích s ním spjatých je zván každý otevřený čtenář. Zároveň zaznamenává celou škálu reakcí v odborných kruzích – zejména argumentací ohledně historické substance Matoušových a Lukášových textů o Ježíšově dětství rozčeřil Benedikt XVI. hladinu debat o exegezi a teologii dnes.

Liturgická hudba, liturgický oděv, liturgické úkony - na první pohled snad až příliš prozaická témata pro prefekta Kongregace pro nauku víry. Při bedlivé četbě však autor dojde ke zcela opačnému závěru - kardinál Ratzinger, dnešní papež Benedikt XVI., se úmyslně věnuje nejviditelnějšímu projevu víry. Liturgie dává víře její tvář. Je však ještě jeden důvod k pozorné četbě této knihy. Autor neváhá poukázat na některé nešvary v liturgické praxi, které přineslo postreformní nadšení druhé poloviny minulého století. Skutečnost, že autorem je dnešní Svatý otec, navíc dává tomuto aspektu zcela zvláštní ráz. Předkládaná kniha tak dobře poslouží nejen odborné veřejnosti, ale zejména všem, kteří při návštěvě bohoslužby chtějí porozumět její podstatě.

Roku 2004 přibyly nové státy Evropské unie a ukončovaly se diskuse o evropské ústavě. Zdá se však, že základní otázky zůstaly kupodivu mimo diskusi. Kardinál Ratzinger, který se už v minulosti k této záležitosti vyjadřoval, přistupuje v tomto svazku k některým hlavním problémům. Především: Jaký je původ Evropy a kde jsou její hranice? Kdo má právo nazývat se Evropanem a vstoupit do nové Evropy? Z těchto otázek pochopíme také smysl zdůrazňování duchovních kořenů Evropy, morální základ politiky Unie či odpovědnosti za mír v samotné Unii i ve světě. Jinak bude převládat výlučně hospodářský rozum, příležitostná vnitřní a kolísavá zahraniční politika. I když je tato knížka drobná, vzbuzuje vážné otázky, které jsou ještě naléhavější po dramatických událostech v Rusku a v Iráku. Na odpovědi na tyto otázky závisí, jak říká Ratzinger, přítomnost a budoucnost Evropy... celý text