Helena Březinová Knihy

Kniha tří odborníků z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představuje v češtině první celkové zpracování dějin všech hlavních moderních skandinávských literatur, tedy písemnictví vznikajícího v dánštině, norštině, švédštině, islandštině a finštině. Autoři publikace zasazují severskou tvorbu do širších společenských a literárněhistorických souvislostí a podávají přehledný a syntetický obraz jejích nejdůležitějších vývojových trendů. Zároveň charakterizují stěžejní díla všech významných skandinávských spisovatelů, od moderních klasiků až po současné autory. Text je doplněn seznamem severských nositelů Nobelovy ceny a Ceny Severské rady za literaturu, výběrovou bibliografií překladů skandinávských literatur do češtiny. Vydání druhé, doplňované a revidované.

Interpretace pohádek Hanse Christiana Andersena. Proč jsou Andersenovy pohádky tak znepokojivé? První česká monografie o Andersenových pohádkách se zaměřuje právě na jejich dospělou rovinu, vznikla totiž z potřeby přiblížit českému čtenáři rafinovanost těchto známých pohádek a přemístit je alespoň v myslích čtenářů z polic dětské knihovničky mezi četbu pro dospělé. V trpce zábavné kapitole o českých překladech Andersenových pohádek se čtenář navíc obeznámí s vydařenými i vysloveně obskurními českými verzemi slavných příběhů.

Kniha se zabývá výrobou látek ve středověku. Textilní řemesla jako tkalcovství, soukenictví, barvířství či krejčovství byla nepostradatelnou součástí městské výroby. Cechovní řád krejčích má původ již v roce 1318. Sukno bylo důležitým produktem, vyváženým z českých zemí, do Čech se zase dovážely vlněné a hedvábné látky. Kniha nás provází procesem textilní výroby: získání vláken, předení, výroba látky a její úpravy, barvení. Nechybí ani středověké odívání a móda. Závěr je věnován ukázkám z archeologického nálezu unikátního souboru textilních fragmentů ze středověkého smetiště na Novém Městě ve Vodičkově, Jungmannově a Školské ulici (2004-2008).

Roku 1904 přichází do městečka Thyregod mladá učitelka Lilly. Uprostřed vichrného jutského vřesoviště má vést nově zřízenou školu. V lodním pytli s sebou veze mladistvý elán, pár třísek na podpal, ale také deník, do kterého si stačí zapsat pouhých několik vět. Vzápětí ji pohltí práce i první velká láska a na psaní nemá pomyšlení. Dvacet let poté se v zápiscích vyrovnává se vzpomínkami na nepříliš vydařený bezdětný vztah se starším a chladným mužem, pro kterého byla víceméně jen správkyní domácnosti, a přemýšlí, zda se obejde bez autoritativního protějšku, který určoval běh jejího dosavadního života. Teprve postupně začíná chápat, že se před ní otevírá naděje na nový začátek. Román Nový čas před námi postupně rozkrývá tiché, ale velké drama, které málem skončilo nenaplněným lidským životem. Román byl vyznamenán Cenou Karen Blixenové a cenou dánského veřejnoprávního rozhlasu jako nejlepší román roku.

Mladá Dorte bydlí sama v domku naproti malému nádraží. Před rodiči předstírá, že studuje literaturu na univerzitě v Kodani, jenže to není pravda. Často je jí zatěžko vůbec vstát z postele, nechává plynout čas a čeká, co jí přivede do cesty náhoda. Také zkouší psát: o svém prvním příteli i dalších prchavých známostech a sexuálních zážitcích, o bezdětné tetě, po níž dostala jméno, o všem, co tak často nefunguje, jak by mohlo… Zvlášť když je člověku dvacet, v noci místo spaní poslouchá vlaky a neví, co se životem. Rafinovaná dánská autorka přivádí čtenáře do svého mikrovesmíru náznaků, ze kterých si můžou utkat vlastní, trochu bolestně smutný, ale i potměšile humorný příběh. Ať už to bude vaše první setkání s Helle Helle, nebo několikáté shledání, připravte se na originální literární zážitek. Ale pozor, možná kvůli němu zapomenete vystoupit ve správné stanici…

Cirkusový klaun Kašpar Krone je obdařen neslýchaně vnímavým sluchem a plane vášní pro hudbu, paradoxně však hledá ticho. Je mu dvaačtyřicet, nemá děti, žije sám a navíc jako nomád. První stránky zatím posledního románu Dána Petera Hoega nás zavádějí na kodaňské předměstí Glostrup, kde má Kašpar pronajatu cirkusovou manéž a kam jakýsi záhadný pár přivede desetiletou dívku Klaru Marii. Vedle napínavého příběhu hraje v Tiché dívce hlavní roli hudba a románu nechybí ani obvyklý hoegovský humor.

Ony jsou ona a její matka. Žijí na dánském ostrově, píše se rok 1981. Šestnáctiletá dívka nastupuje na gymnázium, matka vlastní obchod s oblečením a parfémy. Jejich každodenní život vnímáme očima dcery, která zažívá drobné radosti i strasti dospívajících: Trapná zamilování, přátelství, večírky. Pod zdánlivě klidným tokem běžného života se však rodí tragédie. Neobyčejně úsporně napsaný román nepůsobí navzdory tématu temně a depresivně, o to větší je jeho emocionální účinek. Zasazení do dánského maloměsta 80. let vytváří zajímavou dobovou kulisu, ale mimořádně silný příběh o dceři a její matce je nadčasový.

Čtyřicátník Roar narazí při kondičním běhu v lese na osmatřicetiletou ženu, která se stejně jako on ztratila. Je říjen, dvojici zaskočí brzký soumrak a oba běžci jsou nakonec nuceni strávit v lese mnohem víc času, než chtěli. Roar mezitím vyslechne ženin životní příběh. A zatímco ona vypráví o svých láskách i prohrách, oba se ve sledu tragikomických situací snaží vymotat z lesa a vlastně zachránit holý život. Čtenář nakonec překvapeně zjišťuje, že mají společného víc, než se na první pohled zdá. Nabídne jim společná cesta z lesa i východisko z osamění?